Senát asi ve shodě s vládou nepodpoří nařízení EU, aby část europoslanců byla volena za evropské strany a nemusela získat minimální počet hlasů. Podle senátního ústavně-právního výboru by to mohlo vést ke snížení reprezentace menších členských zemí. Horní komora o návrhu unijního nařízení bude rozhodovat zřejmě ve středu.
Návrh na vytvoření celounijního obvodu pro volbu části poslanců Evropského parlamentu není v souladu se zásadami voleb podle smlouvy o Evropské unii, které předpokládají rozdělení všech mandátů mezi členské státy, shodl se výbor. Nesouhlasí s tím, aby se na některá celoevropská volební uskupení nevztahovala vnitrostátní volební uzavírací klauzule, tedy zisk minimálně pěti procent hlasů. Bylo by to podle výboru v rozporu s ústavním principem rovnosti volebního práva.
Navrhované nařízení by také umožnilo volit obyvatelům zemí EU už od 16 let věku, počítá s možností korespondenčního hlasování a povinnost nominovat stejné množství mužů a žen na kandidátkách, což by pro Česko byla podle náměstka Petra Vokáče „poměrně příkrá novinka“. Volby do EP by se podle návrhu měly konat ve všech zemích jednotně 9. května, tedy na Den Evropy, zatímco českými volebními dny jsou pátek a sobota. Pozice vlády k návrhu je proto v řadě případů „rezervovaná“ a záměr jej prosadit už pro příští eurovolby v roce 2024 je nereálný, dodal náměstek.
Předseda senátní ústavní komise Zdeněk Hraba (STAN) označil návrh za nepřímou novelizaci primárního práva EU. Návrh do základního právního rámce voleb do Evropského parlamentu doplňuje řadu podrobností, jejichž právní úprava na evropské úrovni není nezbytná a výrazně by zasahovala do základních rysů volebního práva v jednotlivých členských státech. Výbor na Hrabův návrh nedoporučil vzhledem k nesouhlasu s vytvořením celounijního volebního obvodu ani zřízení Evropského volebního úřadu.
Zdroj: čtk, Euroskop
