Česko chce pomoci Gruzii do Evropské unie, řekl ČTK český velvyslanec v Gruzii Petr Mikyska. Konkrétní kroky, kterými by Česko jako země předsedající toto pololetí unii mohla Gruzii podpořit, neupřesnil. Na červnovém summitu EU Gruzie nezískala postavení kandidátské země, na rozdíl od Ukrajiny a Moldavska, ale jen příslib, že postavení kandidáta dostane, pokud splní podmínky sedmadvacítky.
„Kroky pochopitelně neupřesním, protože je potřebujeme nejprve projednat jak v EU, tak s gruzínskou stranou. ČR má v každém případě zájem, aby Gruzie získala kandidátský status a jednoho dne se stala členskou zemí EU,“ řekl.
Příležitost se naskytne již příští týden, kdy hostem šéfa české diplomacie Jana Lipavského bude jeho gruzínský protějšek Ilja Darčiašvili. Velvyslanec doufá, že do Prahy zavítá také gruzínský premiér Irakli Garibašvili.
Česko jako moderátor debaty mezi EU a Gruzií
Česko jako předsednická země unie může podle diplomata pomoci moderováním debaty mezi EU a Gruzií, „která trochu tápe“ v reakci na požadavky unijního summitu.
Současně Česko zvaním gruzínských představitelů na schůzky pořádané v rámci či na okraji předsednictví umožňuje Tbilisi, aby zástupcům členských států unie sdělovala své otázky, návrhy a pochyby.
Podmínky vstupu Gruzie do EU
„Status kandidátské země bude udělen po splnění 12 doporučení, podmínek či požadavků, které se týkají především reforem v Gruzii,“ vysvětlil Mikyska. „V posledních dvou letech se zpomalilo tempo reforem, v některých oblastech dokonce změny nepostupovaly v souladu s doporučeními či standardy EU,“ připomněl velvyslanec. To, že Gruzie nezískala postavení kandidáta, má být pro Tbilisi motivací, aby v dohledné době splněním unijních podmínek následovala Moldavsko a Ukrajinu.
Nejde jen o výběr soudců nejvyššího soudu, ale o nezávislost justice vůbec, o nepřipuštění vlivu různých skupin a jednotlivců na výkon spravedlnosti či vládu práva v zemi, upozornil Mikyska.
Velvyslanec se domnívá, že uvěznění bývalého prezidenta Michaila Saakašviliho, „nemá úplně spojitost s kandidátských statusem“ kavkazské země. „Rozhodně to nebylo nikde zmiňováno, ani se s gruzínskou vládou v tomto duchu nebavíme,“ řekl. V Saakašviliho případu „otázka zní, jak je obvinění postaveno, zda bylo obvinění dostatečně posouzeno a nakolik justice skutečně byla spravedlivá“.
Otázka kandidátského statusu
Gruzínská společnost se podle velvyslance rozhodně nesmířila s tím, že země nezískala postavení kandidáta EU. „Rozčarování bylo na všech stranách: u veřejnosti, u opozice i u vlády. Občanská společnost tlak na vládu vyvíjí, ale současně 12 doporučení vyžaduje zapojení všech aktérů do plnění požadavků. Všichni by se na tom měli podílet, měla by se překonat jistá polarizace ve společnosti,“ řekl.
Velvyslanec připustil, že gruzínská společnost je konzervativní, s vysokou mírou religiozity, přičemž „tolerance k sexuálním menšinám není právě silnou stránkou pravoslavné církve“. Může se tu i projevovat i vliv ruského pohledu na „dekadentní Západ“.
To se však nijak neodráží v podpoře členství Gruzie v EU, která podle posledních průzkumů veřejného mínění přesáhla 80 procent. A to je tolerance k menšinám, a to nejen sexuálním, jednou ze základních hodnot EU, připomněl diplomat.
Gruzie: demokratická, ekonomicky diverzifikovaná a stabilní země
„Naším dlouhodobým zájmem je, aby Gruzie byla demokratickou zemí, kde vládne právo a je spravedlivá justice. Aby se ekonomicky rozvíjela a diverzifikovala své ekonomické vztahy způsobem, který by ji neomezoval v dalším rozvoji, což je bohužel případ velké přítomnosti ruských firem v gruzínské ekonomice,“ řekl.
Připomněl i možnost, že přes Gruzii a dále přes Turecko by do Evropy mohlo být přepravováno významné množství ropy a plynu. „Naším zájmem je, aby Gruzie byla stabilní zemí, která by nepodléhala různým vlivům , aby se nenarušila možnost přepravy energetických surovin,“ dodal.
Gruzii podle velvyslance nelze zatím nijak obviňovat, že by dovolovala obcházení sankcí proti Rusku, i když se k nim sama nepřipojila. O tom ujišťoval i gruzínský ministr zahraničí Darčiašvili při dubnové návštěvě Prahy, své první cestě do zahraničí.
Zdroj: ČTK, Euroskop.cz
