Srbové tíhnou srdcem k Rusku, Evropská unie by měla upravit svá přístupová pravidla tak, aby se pro ně stala přitažlivější, řekl v rozhovoru s ČTK český velvyslanec v Srbsku Tomáš Kuchta. Bělehrad podle něj nebude dlouhodobě schopen vést zahraniční politiku orientovanou současně na Moskvu i Brusel.
Současná proruská orientace Srbska není jen výsledkem energetické závislosti či dovedné ruské propagandy, ale také pozitivně vnímané dějinné zkušenosti Srbska s Ruskem, míní velvyslanec. „Srdce Srbů je historicky velmi blízko Rusku. Hlava jim třeba říká, že budoucnost je v EU (…), ale Rusko mají pořád nějakým způsobem rádi, mají k němu sympatie,“ uvedl.
Příklon srbského veřejného mínění na stranu Ruska po vypuknutí války na Ukrajině je podle velvyslance způsoben mimo jiné oživením vzpomínek na nedávnou minulost a těžké chvíle, které při nich Srbové sami prožívali. Konkrétně připomněl bombardování tehdejší Svazové republiky Jugoslávie v roce 1999 zeměmi NATO a odtržení Kosova, které Moskva nikdy neuznala.
„Okamžik pravdy“ v srbské zahraniční politice
Srbský prezident Aleksandar Vučić sice odsoudil ruskou invazi na Ukrajinu, navzdory výzvám Evropské unie se ale odmítl připojit k protiruským sankcím. Podle Kuchty tak učinil také proto, že Srbsko momentálně nemá alternativy k ruskému plynu.
Sladění srbské zahraniční a bezpečnostní politiky s EU si vyžádá „ještě nějaký čas“, řekl Kuchta. Z dlouhodobého hlediska ale podle něj Srbsko nebude schopné vést politiku orientovanou zároveň na Rusko i EU. „Čím déle se to protahuje, tím větší problém to je,“ řekl velvyslanec. Pravděpodobně ale ještě nenadešel okamžik „lámání chleba“, kdy by se srbské vedení bylo nuceno přiklonit se na tu či onu stranu, dodal.
Modifikace přístupových procesů do EU
Kuchta podporuje hlasy v EU, které volají po změně pravidel přístupového procesu tak, aby pro kandidátské země získal silnější motivační prvky. „Kandidátské země by se v určitých fázích mohly zapojovat do práce EU, mohly by získávat prostředky z některých dotačních programů ještě před vstupem, aby obyvatelstvo pocítilo na vlastní kůži přínosy a aby se politici měli možnost častěji setkávat a vysvětlovat své problémy,“ dodal Kuchta, který stojí v čele českého velvyslanectví v Bělehradě od roku 2018.
Zdroj: ČTK, Euroskop.cz
