Případné pozastavení dohody usnadňující vydávání víz ruským turistům je dobrým prvním krokem, ale nejde o dostatečné opatření. Novinářům to dnes před zahájením druhého dne neformálního jednání ministrů zahraničí zemí Evropské unie řekl šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti). Evropa musí vyslat jasný politický signál, míní. Severské státy podle něj mají přetížené hranice. Podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella by se EU měla inspirovat Finskem, které počet vydávaných víz pro ruské turisty omezí na desetinu současného počtu.
Ministři by se mohli shodnout na pozastavení dohody usnadňující vydávání víz ruským turistům. Platit by opatření mohlo zhruba od října, vyplývá z informací ČTK od vysoce postavených diplomatických zdrojů EU. Ministři z některých států mluvili už v úterý před jednáním o úplném zákazu vydávání víz, jiní o ztížení přístupu k vízům. Zmiňovali výjimky pro odpůrce režimu. Mluvili také o zpřísnění sankcí vůči zástupcům Putinova režimu i lidem, kteří válku schvalují.
Pozastavení facilitační dohody pro Lipavského není dostatečné. Dohoda je podle něj založena na skutečnosti, že smluvní strany usilují o dobré vztahy. „Rusko neusiluje o dobré vztahy s Evropou,“ řekl ministr.
„V prvé řadě je to otázka jednoty, toho, že chceme ukázat, že se Evropa dokáže shodnout. Druhý předpoklad je, že země na severu mají reálný praktický problém s hranicemi. Třetí předpoklad je, že je evropská vůle vyslat silný politický signál,“ uvedl Lipavský.
EU již pozastavila část dohody z roku 2007, která se týkala vládních činitelů a podnikatelů. Teď by mohla zmrazit i část týkající se turistů. To by znamenalo, že žádosti podané ruskými občany by neměly přednostní právo na zpracování. Pro Rusy by tak získání víz do schengenského prostoru bylo byrokraticky náročnější, dražší a především by na ně čekali výrazně déle.
Tvrdší opatření v podobě plošného pozastavení vydávání víz ruským turistům či výrazné snížení jejich počtu požadují mimo jiné Polsko, Finsko, Česko či pobaltské země. Jiné unijní státy, například Německo či Francie, jsou ale proti.
„Finsko od prvního září omezí vydávání víz ruským turistům. Navrhujeme přijmout takové rozhodnutí v celé EU,“ uvedl finský ministr zahraničí Pekka Haavisto. Dodal, že jeho země bude vydávat desetinu běžného množství víz.
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell řekl, že doufá, že podobné rozhodnutí jako Finsko udělá i sedmadvacítka. „Finsko omezí počet vydávaných víz pro ruské turisty a my navrhujeme, aby podobný akt přijala v tuto chvíli celá unie. Ukrajinci trpí, normální turismus by neměl pokračovat,“ uvedl Borrell.
Vízové restrikce podporuje i Nizozemsko. „Omezení cestování dává smysl. Musíme rozhodnutí udělat společně jako EU,“ uvedl šéf nizozemské diplomacie Wopke Hoekstra. „To, co vidíme, je vše jen ne normální. Rusko útočí a vede brutální válku. Musí to mít důsledky,“ uvedl dánský ministr Jeppe Kofod. Dodal, že zatímco mladí Rusové cestují, mladí na Ukrajině musí bojovat a bránit svou zemi.
Německo podle své ministryně Annaleny Baerbockové v minulých měsících počet vydávaných víz ruským turistům snížilo. Šéfka německé diplomacie míní, že v EU je potřeba najít společné řešení. „Pro Německo je důležité, že tuto otázku vyřešíme společně,“ uvedla ministryně. Podotkla, že je ale nutné podporovat i odpůrce režimu a umožnit jim vstup do unie.
Zdroj: ČTK
