V posledním desetiletí došlo k dramatickým změnám v evropském bezpečnostním prostoru. Debata kulatého stolu Národního konventu o EU se proto zaměří na Strategický kompas. Diskutovat se budou 3 otázky, které definoval odborný garant kulatého stolu, Institut pro evropskou politiku Europeum.
Strategický kompas je plán na posílení vlastní bezpečnostní a obranné politiky EU do roku 2030, který byl formálně přijat 21. března 2022 Evropskou radou. Cílem je, aby EU v případě krizí jednala rychleji a rozhodněji, zabezpečila občany EU před rychle se měnícími hrozbami, lépe investovala do obranných schopností a technologií a účinněji spolupracovala s partnery k dosažení společných cílů.
Formování obranyschopnosti EU a Strategická koncepce NATO
Kompas předkládá konkrétní kroky, které mají zvýšit schopnost EU jednat, zajistit bezpečnost, investovat a rozvíjet partnerství v bezpečnostní a obranné politice. Mezi konkrétní návrhy patří například vyčlenění společné jednotky rychlého nasazení (RDC) a zvýšení kapacity na analýzu zpravodajských informací.
Otázku posílení bezpečnosti evropského prostoru řeší také Strategická koncepce NATO, která byla přijata na červnovém summitu v Madridu. Nastala tak příležitost posílit současnou i budoucí spolupráci, která vychází z deklarací z let 2016 a 2018 tak, aby se oba plány vzájemně provázaly, neduplikovaly, a mohly tak přispět ke stabilnější bezpečnosti nejen v evropském, ale také v transatlantickém prostoru.
Řešení současných i nově vznikajících bezpečnostních hrozeb
Strategické prostředí se stalo rozmanitějším a nestabilnějším, a tak Kompas rozšiřuje spektrum vojenských hrozeb také o rizika spojená s klimatem, energetickou bezpečností, hybridními operacemi, vesmírem, kyberprostorem a vnějšími aktéry, jako je Rusko a Čína.
Kompas poskytuje možnost posouzení sdílených hrozeb a zároveň vyzývá k tomu, aby členské státy více investovaly do struktur své bezpečnosti a obrany, a staly se tak, jako celek, silnějším politickým a bezpečnostním aktérem. Strategický kompas vytváří prostor pro posílení odolnosti EU v rámci jednotlivých domén prostřednictvím tvorby nových konceptů, strategií a legislativních rámců. Mezi ně je možné zařadit přípravu tzv. Cyber Resilience Act (Evropský akt pro kybernetickou odolnost) nebo EU Space Strategy for Security and Defence (Vesmírná strategie EU pro bezpečnost a obranu).
Vhodné využívání aspektů Konference i po jejím ukončení a role českého předsednictví
České předsednictví si v souladu se Strategickým kompasem klade za cíl pracovat na překonání nedostatků v oblasti obranných investic identifikovaných v analýze Evropské komise z května 2022. Oblast bezpečnostní a obranné politiky je jednou z pěti klíčových oblastí, a to především se zaměřením na budování odolnosti EU a bezpečnosti kyberprostoru.
V rámci odolnosti EU se české předsednictví zaměřuje především na rozvoj a realizaci tzv. „toolboxových iniciativ“, jako je např. EU Hybrid Toolbox, který má za cíl shrnout dosavadní metody boje proti hybridním hrozbám do soudržné koncepce a tzv. FIMI Toolbox, který představuje soubor nástrojů proti dezinformacím a zahraničnímu vměšování.
V oblasti kyberprostoru je potom zásadní pokračovat v rozvoji kybernetické obrany orgánů, institucí a jiných subjektů EU v souladu se Strategickým kompasem – EU Cyber Diplomacy Toolbox. České předsednictví také usiluje o pokrok ve vývoji Vesmírné strategie EU pro bezpečnost a obranu a rozvoji vojenské mobility.
EU disponuje nevyužitým potenciálem a zároveň rozsáhlým portfoliem nástrojů, kterých vzájemná kombinace může pomoci rozvíjet její ambice. Strategický kompas má potenciál stát se nejen cestovní mapou EU k vytvoření vlastních bezpečnostních kapacit, ale také učinit z EU ještě spolehlivějšího garanta bezpečnosti na následující dekády.
Celé znění podkladové dokumentu si můžete přečíst zde.
Autorka shrnutí: Tereza Košťálová
