Dva měsíce po rezignaci italského premiéra Maria Draghiho a pádu jeho vlády se Italové v předčasných volbách vyslovili pro nové politické zastoupení. Dle oficiálních výsledků, které zveřejnilo italské ministerstvo vnitra, v Itálii vyhrál pravicový blok se zhruba 44 procenty. Koalice tím získá většinu ve Sněmovně i Senátu. Do premiérského křesla tak pravděpodobně míří krajně pravicová lídryně Giorgia Meloniová.
Zhruba 64 procent italských občanů v nedělních volbách odevzdalo své hlasy. Jako vítěz se po sečtení všech okrsků ukázala pravicová koalice, ve které se Giorgia Meloniová spojila s Ligou krajně pravicového Mattea Salviniho a stranou Forza Italia vedenou Silviem Berlusconim, který má úzké vztahy s Putinovým Ruskem. Meloniová se může stát nejen první ženou ve vedení italské vlády, ale i první krajně pravicovou lídryní od druhé světové války. K sestavení vlády však potřebuje získat nejprve pověření od prezidenta.
Názorová paleta italské kandidátky na premiérku
Meloniová se v minulosti vyznačovala protievropskou rétorikou. Experti i politici se nyní obávají, že by se především hodnotové politiky Itálie a Evropské unie mohly v určitých bodech rozejít. I přesto, že velkou část své rétoriky Meloniová v minulých letech přenesla do více neutrální roviny a krátce po volbách uvedla, že její strana Bratři Itálie bude „vládnout pro všechny”, zůstává její skutečný postoj k Evropské unii nečitelný. Týden před volbami například v televizním rozhovoru uvedla, že „suverenita patří lidem” a že je ze strany EU nutno „zavést nějaké úpravy”.
Jaké úpravy má Meloniová přesně na mysli, je zatím jen obtížné odhadnout. Řada odborníků i politiků se však domnívá, že Meloniová s Unií nepůjde do přímé konfrontace, jelikož nebude chtít přijít o evropské peníze z plánu obnovy po pandemii covidu.
Ruskou agresi Gieorgia Melonioná tvrdě odsoudila a byla jednou z mála na italské politické scéně, kdo podpořili dodávky zbraní na Ukrajinu.
| Kontroverzní politický profil strany Bratři Itálie Strana Bratři Itálie je Meloniovou označována za konzervativní středo pravici a sama svoji stranu často připodobňuje britské Konzervativní straně. V tom se však neshoduje s jejími oponenty a politology, kteří ji často řadí na samý okraj pravice. „V DNA Bratrů Itálie není žádná nostalgie po fašismu, rasismu nebo antisemitismu. Namísto toho odmítáme jakékoliv diktatury – minulé, současné i budoucí,” uvedla pro britský časopis The Spectator Meloniová, která však v minulosti neskrývala svůj obdiv k Mussolinimu. Se stoupajícímu preferencemi se Meloniová snaží odkaz fašismu ve své straně potlačit a nabídnout voličům její přijatelnější podobu. |
Reakce z Evropské komise, České republiky i italské opozice
První reakce na výsledky parlamentních voleb v Itálii přichází již i z nejvyšších pater Evropské unie. „Komise a její předsedkyně Ursula von der Leyenová spolupracuje s vládami, které vzejdou z voleb v zemích Evropské unie. Ani tentokrát tomu nebude jinak,“ prohlásil mluvčí Komise Eric Mamer. Brusel podle něj doufá v konstruktivní spolupráci. Podrobněji se k jejím vyhlídkám odmítl vyjádřit.
Novému vedení Itálie pogratuloval český premiér Petr Fiala. „Gratuluji Giorgii Meloniové k jejímu vítězství ve volbách v Itálii,“ napsal v angličtině na Twitteru.
Poražená Demokratická strana (PD) již porážku uznala. „Toto je smutný večer pro naší zemi,“ řekla poslankyně za PD Debora Serracchianiová v první oficiální reakci na předběžné výsledky. Předseda PD Enrico Letta slíbil „tvrdou a nekompromisní opozici”.
Dle lídrů opozičních stran se za výhru krajní pravice přičinila hlavně názorová polarizace italské společností a nástup populismu.
Nová vláda by mohla vzniknout do listopadu
Vzhledem k jednoznačnému výsledku hlasování by mělo být jmenování nového kabinetu relativně rychlé. Nová italská vláda by tak mohla vzniknout ve druhé polovině října či na začátku listopadu. Dá se předpokládat, že celý proces potrvá od nedělních voleb čtyři až šest týdnů, napsala agentura EFE.
Autorka: Barbora Novotná, Euroskop.cz
Zdroj: ČTK, Reuters, Politico
Foto: Profimedia / ČTK
