Veřejné zdraví v září 2022

Komise usiluje o lepší ochranu lidí před azbestem, Komise podepsala smlouvu o společném zadávacím řízení na očkovací látky proti COVID-19 se společností HIPRA, Úřad HERA zajistil další dodávky vakcín proti šíření opičích neštovic, Tým Evropa poskytl 47,7 mld. € v boji proti pandemii COVID-19

  • Komise chce komplexně prosadit eliminaci azbestu
  • V EU by mohla být další vakcína od společnosti HIPRA
  • EU si připravuje zásoby očkovacích vakcín proti opičím neštovicím
  • EU poskytla partnerským zemím finanční podporu ve výši téměř 54 mld. € na boj s covidem

Komise usiluje o lepší ochranu lidí před azbestem

  • Komise představuje balík zahrnující ochranná opatření proti vysoce nebezpeečné karcinogenní látce azbest.
  • Azbest se stále vyskytuje v mnoha našich budovách a způsobuje mnoho úmrtí, jimž je možné předejít.
  • Balík opatření zahrnuje sdělení týkající se úsilí o budoucnost bez azbestu a návrh na změnu směrnice o expozici azbestu při práci.
  • Jen v roce 2019 zemřelo v EU v důsledku dřívější expozice azbestu při práci více než 70 tis. osob.

Communication from the European Parliament, the Council, the European Economic and Social Committee and the Committee of the Regions on working towards an asbestos-free future: a European approach to addressing the health risks of asbestos (COM(2022)488)

Proposal for a directive of the European Parliament and of the Council amending Directive 2009/148/EC on the protection of workers from the risks related to exposure to asbestos at work (COM(2022)489)

  • Komise 28. 9. 2022 představila komplexní přístup k lepší ochraně lidí a životního prostředí před azbestem a k zajištění budoucnosti bez azbestu.

Pozadí

Opatření představená ve sdělení navazují na usnesení EP z října 2021 o ochraně pracovníků před azbestem. Účinné snížení expozice karcinogenním látkám, jako je azbest, je součástí Evropského plánu boje proti rakovině a akčního plánu Komise pro nulové znečištění. Ve svém pracovním programu na rok 2022 a ve strategickém rámci EU pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci na období 2021–2027 oznámila Komise návrh na snížení stávající limitní hodnoty expozice azbestu při práci (více v příspěvku „Komise představila akční plán boje proti rakovině”, Veřejné zdraví v únoru 2021, v příspěvku „EU posiluje ochranu zdraví při práci”, Zaměstnanost a sociální věci v červnu 2021, v příspěvku „Komise schválila svůj pracovní program na rok 2022”, Institucionální záležitosti v říjnu 2021 a v příspěvku „EU podnikla další krok v evropském plánu boje proti rakovině”, Veřejné zdraví v únoru 2022). Občané EU rovněž zdůraznili význam revize směrnice o expozici azbestu při práci v rámci konference o budoucnosti Evropy. Představený návrh nařízení je výsledkem rozsáhlého konzultačního procesu, který zohledňuje dvoufázové konzultace se sociálními partnery, jakož i úzkou spolupráci s vědci, zástupci pracovníků, zaměstnavateli a členskými státy.

Rakovina z povolání je 1. příčinou úmrtí souvisejících s výkonem povolání v EU, přičemž až 78 % uznaných nádorových onemocnění z povolání souvisí s azbestem. Jen v roce 2019 zemřelo v EU v důsledku dřívější expozice azbestu při práci více než 70 tis. osob. Odhaduje se, že azbestu je v současnosti vystaveno 4,1 až 7,3 mil. pracovníků, přičemž 97 % pracuje ve stavebnictví a 2 % v odvětví nakládání s odpady. S cílem odstranit rizika vyplývající z azbestu přijala EU v posledních 40 letech opatření k omezení a následnému zákazu veškerého používání azbestu v roce 2005. Nicméně vzhledem k tomu, že před zákazem bylo postaveno více než 220 mil. stavebních jednotek, je pravděpodobné, že mnohé z nich stále obsahují azbest a představují zdravotní riziko. Je rovněž stále nezbytné nakládat s azbestovým odpadem a odstraňovat jej. Strategie renovační vlny, jejímž cílem je do roku 2030 alespoň zdvojnásobit roční tempo renovací budov, dále zdůrazňuje význam komplexního přístupu k řešení problematiky azbestu. Návrh revidované směrnice o energetické náročnosti budov předložený v prosinci 2021 rovněž zdůrazňuje, že členské státy by měly podporovat modernizaci energetické náročnosti stávajících budov s cílem přispět k dosažení zdravého vnitřního prostředí, mimo jiné odstraněním nebezpečných látek, jako je azbest (více v příspěvku „Zelená dohoda pro Evropu: Nová pravidla pro energetickou náročnost budov, pohlcování uhlíku a trestnou činnost proti životnímu prostředí”, Životní prostředí v prosinci 2021).

Klíčové a sporné body

Komise představila komplexní přístup k lepší ochraně lidí a životního prostředí před azbestem a k zajištění budoucnosti bez azbestu.

Balík zahrnuje:

Předložená opatření jsou součástí pilíře prevence Evropského plánu boje proti rakovině a mají přispět k cílům Zelené dohody pro Evropu, akčního plánu pro nulové znečištění a evropského pilíře sociálních práv.

Komise chce chránit lidi před expozicí azbestu a předcházet rizikům pro budoucí generace, a proto v oblasti veřejného zdraví přišla s těmito cíli:

  • Lépe podporovat oběti nemocí souvisejících s azbestem
  • navrhla revizi směrnice o expozici azbestu při práci s cílem výrazně snížit limitní hodnotu expozice azbestu na pracovišti;
  • chce aktualizovat pokyny na podporu členských států, zaměstnavatelů a pracovníků při provádění revidované směrnice a
  • měla by zahájit informační kampaň o bezpečném odstraňování azbestu.
  • Zlepšit informace o přítomnosti azbestu v budovách; Komise proto má:
  • předložit legislativní návrh týkající se detekce a registrace azbestu v budovách. Členské státy budou požádány, aby vypracovaly vnitrostátní strategie pro odstraňování azbestu; a
  • navrhnout regulační přístup k zavedení digitálních deníků budov za účelem lepšího sdílení a využívání údajů týkajících se budov, od návrhu po výstavbu a demolici. 
  • Zajistit bezpečnou likvidaci azbestu a nulové znečištění. Komise chce:

Na podporu členských států v oblasti zdravotní prevence, léčby, renovací a bezpečného odstraňování azbestu jsou k dispozici značné finanční prostředky EU prostřednictvím Nástroje pro oživení a odolnost, ESF+ a EFRR.

EU chce rovněž nadále hrát vedoucí úlohu v celosvětovém boji proti azbestu, např. v rámci konference smluvních stran Rotterdamské úmluvy, Mezinárodní organizace práce, G7 a G20.  

Předpokládaný další vývoj

Komise vyzývá všechny orgány EU, členské státy, sociální partnery a další zúčastněné strany, aby urychlily kroky k dosažení bezazbestové EU pro současné i budoucí generace. Návrh Komise na změnu směrnice o expozici azbestu při práci bude projednán EP a Radou a Komise vyzve k urychlenému schválení. Po jeho přijetí by měly mít členské státy 2 roky na provedení směrnice ve svém vnitrostátním právu.

Odkazy

Krátce…

Komise podepsala smlouvu o společném zadávacím řízení na očkovací látky proti COVID-19 se společností HIPRA

  • Úřad HERA podepsal rámcovou smlouvu o společném zadávacím řízení se společností HIPRA HUMAN HEALTH na dodávky jejich proteinové vakcíny proti COVID-19.
  • Celkem 14 členských států a zemí se účastní tohoto společného zadávacího řízení, v jehož rámci mohou nakoupit až 250 mil. dávek.
  • Tato dohoda zpřístupní vakcínu HIPRA zúčastněným zemím, jakmile EMA vydá kladné hodnocení.

Úřad Evropské komise pro připravenost a reakci na mimořádné situace v oblasti zdraví (HERA) 2. 8. 2022 podepsal rámcovou smlouvu o společném zadávacím řízení se společností HIPRA Human Health na dodávky jejich proteinové vakcíny proti COVID-19. Celkem 14 členských států a zemí se účastní tohoto společného zadávacího řízení, v jehož rámci mohou nakoupit až 250 mil. dávek. Vzhledem k tomu, že počet případů tohoto onemocnění je v EU opět na vzestupu, tato dohoda zúčastněným zemím rychle zpřístupní vakcínu HIPRA, jakmile vakcína obdrží kladné hodnocení ze strany Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA). Smlouva o společném zadávacím řízení se společností HIPRA doplňuje již široké portfolio očkovacích látek zajištěných prostřednictvím Strategie EU pro očkovací látky, včetně smluv, které již byly podepsány se společnostmi AstraZeneca, Sanofi-GSK, Janssen Pharmaceutica NV, BioNtech-Pfizer, Moderna, Novavax a Valneva (více v příspěvku „Komise předložila strategii pro očkovací látky”, Veřejné zdraví v červnu 2020, v příspěvku „EU chce zajistit přístup k potenciální očkovací látce”,Veřejné zdraví v listopadu 2020, v příspěvku „Komise dál jedná o vakcínách”, Veřejné zdraví v lednu 2021 a v příspěvku „EU schválila další vakcínu”, Veřejné zdraví v březnu 2021, v příspěvku „Komise podepsala třetí smlouvu s BioNTech-Pfizer na dodávky vakcín”, Veřejné zdraví v květnu 2021, v příspěvku „Komise schválila smlouvu na novou potenciální vakcínu proti COVID-19 se společností Novavax”, Veřejné zdraví v září 2021 a v příspěvku „Komise schválila smlouvu se společností Valneva k zajištění nové potenciální vakcíny”, Veřejné zdraví v listopadu 2021). V rámci strategie EU pro očkovací látky bylo pořízeno již přibližně 4,2 mld. dávek. Toto diverzifikované portfolio očkovacích látek má i nadále zajistit, aby byla EU dobře připravena na očkování proti COVID-19 s použitím vakcín, které jsou prokazatelně bezpečné a účinné. Zúčastněné země se mohou rozhodnout vakcíny darovat zemím s nižšími a středními příjmy nebo je přesměrovat do jiných evropských zemí (více v příspěvku „EU poskytuje vakcíny třetím zemím”, Veřejné zdraví v červenci 2021). Bivalentní rekombinantní proteinová vakcína HIPRA, která je v současné době předmětem průběžného přezkumu ze strany EMA, se vyvíjí jako posilovací dávka pro dříve imunizované osoby ve věku 16 a více let. Vakcína HIPRA se skladuje při teplotě v chladu mezi 2–8 °C, což usnadňuje její skladování a distribuci v EU a kdekoli ve světě. Vakcína proti COVID-19 od společnosti HIPRA je v současné době předmětem průběžného přezkumu ze strany EMA. Pokud tato vakcína získá registraci, zúčastněné země ji budou moci zakoupit na základě platné rámcové smlouvy (více v příspěvku „EMA vydala kladné stanovisko ke 2 léčivým přípravkům proti COVID-19”, Veřejné zdraví v listopadu 2021).

Úřad HERA zajistil další dodávky vakcín proti šíření opičích neštovic

  • Úřad HERA zajistil dalších 170 tis. dávek očkovací látky 3. generace od společnosti Bavarian Nordic.
  • Cílem nákupu je reagovat na probíhající šíření opičích neštovic a uspokojit urgentnější potřeb.
  • Celkový počet dávek, které EU přímo nakoupila pro členské státy, tak činí 334,5 tis.

Úřad HERA 7. 9. 2022 zajistil dalších 170 tis. dávek očkovací látky 3. generace od společnosti Bavarian Nordic s cílem reagovat na probíhající šíření opičích neštovic a uspokojit urgentnější potřeby. Celkový počet dávek, které EU přímo nakoupila pro členské státy, tak činí 334,5 tis. Tyto dodatečné dávky by měly být k dispozici k dodání do konce roku 2022. Mezitím by měly být v nadcházejících týdnech a měsících již zakoupené očkovací látky proti opičím neštovicím financované EU i nadále dodávány do členských států EU, Norska a na Island. Od nástupu šíření tohoto onemocnění bylo k 1. 9. 2022 nahlášeno přibližně 18 tis. případů opičích neštovic ve 29 zemích EU/EHP. Opičí neštovice jsou virus přenášený na člověka ze zvířat, který se projevuje velmi podobnými, ale méně závažnými příznaky, jaké byly v minulosti pozorovány u pacientů s pravými neštovicemi. Onemocnění je endemické v západní a střední Africe a k jeho šíření v EU dochází poprvé. Komise je odhodlána vybudovat silnější a aktivní evropskou zdravotní unii, která je připravena a schopna reagovat na nové zdravotní hrozby (více v příspěvku „Komise podnikla první kroky pro vznik evropské zdravotní unie”, Veřejné zdraví v listopadu 2020). Pandemie COVID-19 ukázala význam koordinace mezi evropskými zeměmi a přidanou hodnotu společné reakce na přeshraniční zdravotní hrozby. Úřad HERA je hlavním pilířem evropské zdravotní unie a základním aktivem pro posílení reakce a připravenosti EU na mimořádné situace v oblasti zdraví. Úřad byl zřízen v říjnu 2021 s cílem nahradit ad hoc přístupy v reakci na pandemii stálou strukturou s odpovídajícími nástroji a zdroji pro plánování opatření EU v případě mimořádných situací v oblasti zdraví v budoucnu. HERA by měla předjímat hrozby a potenciální zdravotní krize díky informacím, které bude shromažďovat, a kapacitám pro reakci, které bude budovat (více v příspěvku „Komise zřizuje úřad pro připravenost a reakci na mimořádné situace v oblasti zdraví (HERA)”, Veřejné zdraví v září 2021). Od rozšíření opičích neštovic úřad HERA spolu s dalšími útvary Komise a členskými státy pozorně sleduje vývoj situace v EU a podporuje snahy o připravenost a reakci ve všech členských státech. HaDEA je Evropská výkonná agentura pro zdraví a digitální oblast zřízená Komisí. Agentura HaDEA provádí evropské programy a financuje opatření a iniciativy v oblasti zdraví, bezpečnosti potravin, digitálních technologií a sítí, průmyslu a vesmíru. HaDEA) zakoupila očkovací látku 3. generace pro úřad HERA a jeho jménem. Úřad HERA poté má zpřístupnit očkovací látky členským státům EU, Norsku a Islandu. Aby byly uspokojeny střednědobé potřeby členských států, zahájil úřad HERA společná zadávací řízení na další očkovací látky a terapeutika. Tato opatření spolu s poradenstvím agentury EMA ohledně intradermální aplikace očkovací látky proti opičím neštovicím má zajistit rychlejší ochranu nejzranitelnějších osob a urychlí proočkování ohrožených občanů.

Tým Evropa poskytl 47,7 mld. € v boji proti pandemii COVID-19

  • Tým Evropa od počátku pandemie COVID-19 vyplatil 47,7 mld. € na podporu partnerských zemí.
  • Původní balík podpory byl ve výši 20 mld. € a od svého zavedení v dubnu 2021 se podpora více než zdvojnásobila.
  • Celkovou částku, kterou se podařilu Týmu Evropa zmobilizovat činí 54, 7 mld. €.
  • Tým Evropa poskytuje podporu více než 140 partnerským zemím.

Komise 13. 9. 2022 zveřejnila tiskovou zprávu o realizaci svých závazků na podporu partnerských zemí v boji proti pandemii COVID-19. Tisková zpráva uvádí, že tým Evropa vyplatil od počátku pandemie onemocnění COVID-19 47,7 mld. €. Tato částka již značně převyšuje původní balík podpory ve výši 20 mld. €, která byla v rámci týmu Evropa přislíbena na jaře 2020 a která nyní vzrostla na 53,7 mld. €. Balík opatření týmu Evropa začal fungovat v dubnu 2020 s cílem podpořit partnerské země EU v boji proti pandemii COVI-19 a jejím dopadům (více v příspěvku „Komise zavedla systém povolování vývozu očkovacích látek”, Veřejné zdraví v lednu 2021, v příspěvku „Komise řešila povolování vývozu očkovacích látek”, Veřejné zdraví v březnu 2021 a v příspěvku „EU poskytuje vakcíny třetím zemím”, Veřejné zdraví v červenci 2021). Původně přislíbená finanční podpora činila přibližně 20 mld. € a kombinovala zdroje EU, jejích členských států a finančních institucí, zejména EIB a ERBD. Do ledna 2021 se pak finanční závazky zdvojnásobily na 40,5 mld. €. Od dubna 2021 se dále zvýšily na 46 mld. € a na konci roku 2021 dosáhly 53,7 mld. €. Tato společná celosvětová podpora se zaměřuje na (1) pokrytí okamžitých humanitárních potřeb v mimořádné situaci; (2) posílení zdravotnických, vodohospodářských, hygienických a výživových systémů a (3) zmírnění sociálních a hospodářských dopadů pandemie. Tým Evropa reaguje na onemocnění COVID-19 tak, že poskytuje podporu více než 140 partnerským zemím. Týmu Evropa se doposud podařilo zmobilizovat celkovou částku ve výši 53,7 mld. €, přičemž k 31. 9. 2021 bylo vyplaceno 47,7 mld. €: (1) 3 mld. € na pokrytí humanitárních potřeb v mimořádné situaci, (2) 10,6 mld. € na posílení zdravotnických, vodohospodářských a hygienických systémů a (3) 34,1 mld. € na zmírnění sociálních a hospodářských důsledků pandemie, včetně ztráty pracovních míst a vzdělávání. Tým Evropa do konce roku 2021 vyplatil 88,8 % z přislíbené částky ve výši 53,7 mld. €. V dubnu 2021 dosáhly vyplacené částky 34 mld. € a na konci roku 2021 se vyšplhaly na 47,7 mld. € (více v příspěvku „EU již vynaložila 34 mld. € na boj proti koronaviru pro partnerské země”, Veřejné zdraví v září 2021).

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality