Evropská unie bude v nejbližších týdnech pokračovat v jednáních s balkánskými vládami o snížení počtu migrantů přicházejících nelegálně přes Srbsko a další země. Uvedli to v pátek český ministr vnitra Vít Rakušan a eurokomisařka Ylva Johanssonová při ministerské radě v Lucemburku. Ohlášená jednání se mají týkat především sladění vízové politiky s EU.
„Je veledůležité jednat s těmi západobalkánskými státy,“ řekl českým novinářům ministr vnitra Rakušan, který páteční radu vedl. Společně s Johanssonovou se na začátku listopadu chystá navštívit Albánii, sám by prý chtěl absolvovat také bilaterální jednání v Srbsku.
Migranti z Indie, Tuniska a Burundi
Právě Srbsko je v souvislosti se zesílenou imigrací z Balkánu nejvíce skloňovaným aktérem. Do EU totiž poslední dobou ve větších počtech nelegálně přicházejí lidé ze zemí jako Indie, Tunisko a Burundi, s nimiž má Srbsko na rozdíl od zemí unie bezvízový styk. Vízová politika se od té unijní liší také v Albánii a EU po balkánských zemích požaduje sladění přístupu. Srbská vláda už slíbila, že se tak do konce roku stane.
„Budeme velmi blízce spolupracovat se Srbskem a našimi partnery na západním Balkáně,“ doplnila na podvečerní tiskové konferenci Johanssonová. Eurokomisařka uvedla, že se zástupci balkánských zemí se hodlá opakovaně setkávat během následujících tří týdnů.
„Druhá věc je tlak na Srbsko, aby respektovalo to, co existuje, to znamená readmisní dohody,“ míní Rakušan. Odkazoval při tom na dohody, které ošetřují předávání migrantů zpět do zemí, z nichž nelegálně do EU vstoupili. Na prvním místě podle něj musí být diplomatická jednání, Rakušan ale nevyloučil, že by EU v budoucnu mohla sáhnout po pozastavení bezvízového styku se Srbskem.
Český koncept na zvládnutí migrace
Téma balkánské migrační trasy se stalo klíčovým bodem schůze ministrů vnitra v Lucemburku. Konala se den poté, co unijní pohraniční agentura Frontex oznámila, že počet nelegálních vstupů do EU byl na uvedené trase v prvních devíti měsících roku o 170 procent vyšší než loni. Výsledkem je zpřísňování kontrol na některých vnitřních hranicích EU a také volání po posílení ochrany těch vnějších.
Pokud jde o dlouhodobější přístup k imigraci do EU, Česko v pátek zbylým členským zemím představilo nový „ideový koncept“ ve snaze posunout dopředu vleklou debatu o podpoře zemí nejvíce zasažených migračními vlnami. Plán navazuje na úvahy o „flexibilní solidaritě“, která by spočívala v zavedení jiných forem pomoci, než je přebírání migrantů z jiných zemí unie.
Flexibilní solidarita a flexibilní zodpovědnost
„Má existovat flexibilní solidarita, o tom už se hovoří déle, ale má existovat i flexibilní zodpovědnost. To znamená, že těm státům, které se ocitnou pod opravdu velkým migračním tlakem, což jsou většinou státy jihu, má být umožněno třeba i zjednodušit nějaké procedury a podobně,“ vysvětloval Rakušan.
Členské země se podnětem budou dál zabývat a český ministr vnitra by považoval za velký úspěch, pokud by jej ministři vnitra sedmadvacítky podpořili při setkání v prosinci. Podle Johanssonové české předsednictví v Radě EU dostalo podporu, aby svou myšlenku dále rozvíjelo.
Zdroj: Euroskop.cz, ČTK
