Evropská komise minulý týden přijala balíček týkající se rozšíření na rok 2022, v něm podrobně posoudila aktuální stav a pokrok, jehož dosáhly státy západního Balkánu a Turecko na cestě k Evropské unii. Mezi nejvýraznější změny plynoucí z letošního balíčku jednoznačně patří návrh Komise na udělení kandidátského statusu Bosně a Hercegovině, která se o přijetí do Evropské unie formálně uchází od roku 2016.
Balíček týkající se rozšíření je každoročně zveřejňován Evropskou komisí. Přesněji jde o soubor dokumentů, který vysvětluje politiku rozšiřování EU za hodnocení konkrétního pokroku, kterého kandidátské země a potenciální kandidáti v naplňování přístupových kritérií za poslední rok dosáhli. Rovněž předkládá návrhy dalšího postupu a doporučující pokyny k reformním prioritám.
Komise doporučuje status kandidátské země pro Bosnu a Hercegovinu
Bosna a Hercegovina formálně o vstup do Evropské unie požádala v role 2016, potenciálním kandidátem je již od roku 2003. I přes pomalý postup v plnění reforem a legislativních úprav nutných k bosenskému vstupu do Evropské unie nyní z Komise přišlo doporučení k udělení kandidátskému statusu.
| Co znamená status kandidátské země? K udělení kandidátského statusu dochází tehdy, když je zájemce o členství připraven ke vstupu do EU. Jinak řečeno, kandidátskými zeměmi jsou ty, které podaly přihlášku a ta byla následně formálně přijata členskými státy. Poté kandidátská země zahajuje formální přístupová vyjednávání, která vedou ke splnění přístupových kritérií a vstupu do EU. V současné době jsou kandidátskými zeměmi Severní Makedonie, Turecko, Černá Hora, Srbsko, Albánie, Moldavsko a Ukrajina. |
Výroční zpráva konstatuje, že Bosna a Hercegovina se momentálně nachází mezi “politickou bouří“ a „legislativním patem“ a poukazuje na nedostatečný pokrok ve většině hlavních oblastí. Již v roce 2019 Komise identifikovala 14 klíčových priorit, které musí Bosna splnit za účelem zahájení přístupových jednání.
Kromě 14 priorit nyní Komise v nejnovějším balíčku předkládá osm dalších kroků, které má Bosna přijmout. Ty se zaměřují především na reformu soudnictví, předcházení střetu zájmů, boj proti korupci a organizovanému zločinu, správu hranic a migraci, svobodu sdělovacích prostředků, ochranu novinářů a vytvoření preventivních mechanismů proti mučení a špatnému zacházení.
Podporu pro udělení kandidátského statusu Bosně a Hercegovině v létě vyjádřili ministři zahraničí pěti středoevropských zemí včetně Česka. Zároveň vyzvali, aby se tato otázka dostala na pořad jednání říjnového summitu EU. Zda se premiéři a prezidenti budou příští týden v Bruselu tímto bodem zabývat, není jasné.
Doporučení Komise na udělení statusu kandidátské země Bosně a Hercegovině musí nyní jednomyslně schválit všech 27 zemí Evropské unie.
Pokrok kandidátských států západního Balkánu
Dalším zemím západního Balkánu se v přístupových jednáních nedostalo výrazného posunu. Šest zemí západního Balkánu se nachází v různé fázi integračního procesu. Velká část kandidátských zemí západního Balkánu se na pomezí přístupových jednání nachází již přes jednu dekádu. Naopak například Ukrajina a Moldavsko dostaly kandidátský status teprve před několika měsíci. Po několikaleté stagnaci debatu o znovunastartování procesu rozšíření Unie o západní Balkán v Evropské unii oživila především válka na Ukrajině a s tím související obavy z možné destabilizace celého regionu.
Co se konkrétních závěrů Komise týče, například v případě Černé Hory, která o vstupu vyjednává již 10 let, zůstává prioritou celkový pokrok v v oblasti právního států. V čele Srbska by dle Komise pak měla být vláda, která se pevně zasadí o jeho směřování k EU. Naopak Albánie dle Komise dosáhla pokroku v ekonomické oblasti, prolínání obchodních a politických zájmů však nadále bránilo nezávislosti médií a kvalitě žurnalistiky.
Autorka: Barbora Novotná, Euroskop.cz
Foto: Dne 30. března 2022 přijala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová Vysokého představitele pro Bosnu a Hercegovinu Šefika Džaferoviće / Evropská komise
