Podívejte se na hlavní výzvy z výroční zprávu o stavu regionů a měst v EU za rok 2022.
Bohužel stejně jako do jiných oblastí, i zde se promítnul dopad agresivní války, kterou Rusko vede proti Ukrajině. Místní a regionální orgány v nejvýchodnějších regionech EU projevily solidaritu, jelikož přijaly nejvyšší podíl uprchlíků. Ukázaly také, jak jsou odolné, protože upravily spotřebu energie a poskytly podporu občanům a malým a středním podnikům.
Válka Ruska proti Ukrajině má dopad na místní a regionální úroveň v celé EU, přičemž mezi východními a západními regiony panuje zřetelný rozdíl. Téměř všechny regiony v zemích, které tvoří východní hranici EU, počínaje Finskem na severu až po Řecko na jihu, vnímají dopady války velmi intenzivně. Totéž platí i pro Česko.
Regiony, které tyto dopady vnímají o něco mírněji, se nacházejí hlavně na březích Středozemního moře. Patří sem Kypr, většina Itálie, velká část Španělska a Portugalska, ale i Německo. Pokud jde o budoucnost, Evropský výbor regionů zahájil činnost Evropské aliance měst a regionů pro obnovu Ukrajiny, která bude stavět na dosavadních zkušenostech načerpaných při navazování vzájemných partnerství mezi unijními a ukrajinskými regiony a městy.
V členských státech a regionech, které leží k Ukrajině nejblíže, dojde v důsledku války k největšímu poklesu hrubého domácího produktu (HDP), ačkoli z údajů rovněž vyplývá, že v Irsku a v regionech střední Evropy tomu bude podobně. Tytéž regiony sousedící s Ukrajinou budou rovněž nejvíce zasaženy inflací.
Klimatická krize a regiony v EU
Pokud se nepodaří klimatickou krizi rychle nebo účinně zpomalit, mohlo by to mít na města a regiony v celé EU ničivý dopad. Očekává se, že škody způsobené katastrofami, jako jsou povodně, lesní požáry a extrémní horka, dosáhnou v EU 170 miliard euro ročně. Dopad těchto katastrof souvisejících s klimatickou krizí na infrastrukturu a hospodářství regionů a měst v EU se bude nadále zhoršovat, zejména v místech, která jsou již vystavena vysokým teplotám, a také na pobřeží. Hospodářský dopad záplav činí při současném stavu klimatické krize přibližně 8,5 miliardy euro ročně, avšak pokud globální teplota přesáhne 2° C, tato částka by se mohla zvýšit na 16 miliard EUR ročně. Pokud tato teplota překročí 3° C, bude to představovat 40 miliard euro ročně. Nejhůře by byly zasaženy regiony ve Skandinávii, Německu, Polsku, Irsku a severní Itálii.
Ohrožení sociální struktury
Navzdory mnoha úspěchům, jichž se díky politice soudržnosti EU a dalším finančním a podpůrným opatřením podařilo dosáhnout, představují problémy způsobené prohlubujícími se nerovnostmi, pádivou inflací, energetickou krizí, genderovými rozdíly a vysokou nezaměstnaností mladých lidí pro EU i nadále skutečnou výzvu. Pandemie a válka proti Ukrajině řadu z těchto stávajících nerovností dále prohloubily.
Již v roce 2019 bylo chudobou nebo sociálním vyloučením ohroženo na 91 milionu lidí (tj. 20 % obyvatelstva EU). Ve venkovských regionech byl tento podíl o něco málo vyšší (22 %) než ve velkých městech (21 %) a v malých městech a na předměstích (19 %), ačkoli v letech 2012–2019 ve všech třech případech poklesl.
ZDROJ: Evropský výbor regionů
