Ekologické organizace Greenpeace a Bund Sachsen a Sousedský spolek Uhelná podaly stížnost k Evropské komisi kvůli česko-polské dohodě o dolu Turów. Dohoda nevyřešila negativní dopady pokračující těžby uhlí, uvedly dnes Greenpeace a expertní organizace Frank Bold v tiskové zprávě. Podle stěžovatelů vlivem provozu dolu nadále vznikají škody na životním prostředí a dohoda brání podat žalobu k Soudnímu dvoru EU.
Důl Turów u česko-polské hranice zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu. Skupina PGE, které důl i elektrárna patří, tam plánuje těžit až do roku 2044. Důl se chystá postupně rozšířit na 30 kilometrů čtverečních podél silnice ze Žitavy do Bogatyně. Obyvatelé na české straně hranice se obávají nejen hluku a zvýšené prašnosti, ale především ztráty podzemní vody a poklesu půdy.
Dohodu o řešení vlivu těžební činnosti v polském dole Turów u českých hranic podepsali premiéři Česka a Polska 3. února. Polsko pak vyplatilo Česku jako náhradu za škody způsobené těžbou 45 milionů eur (zhruba 1,1 miliardy Kč) a ČR stáhla žalobu na Polsko, kterou kvůli dolu podala u Soudního dvora EU.
Nikol Krejčová z Greenpeace dnes opakovaně zkritizovala česko-polskou smlouvu jako slabou a nedostatečnou. Uvedla, že negativní dopady těžby v dole Turow se kompenzovat nedají a z Česka jejím vlivem stále mizí voda. „Smlouva kryje porušování evropského práva ze strany polské těžební společnosti PGE,“ tvrdí Krejčová.
Právnička Petra Kalenská z expertní organizace Frank Bold uvedla, že podpisem dohody Česká republika souhlasila s nelegální těžbou. „Firma PGE od února do září 2022 těžila, aniž by měla zhodnocení dopadů těžby na životní prostředí, což je v naprostém rozporu s evropským právem. K porušení práva nicméně došlo i v několika dalších případech. Česká vláda se ale už nemohla těmto ústrkům bránit, jinak by porušila dohodu. Je to absurdní,“ míní Kalenská. „Český Ústavní soud se dohodou odmítl zabývat, protože podle něj nespadá do jeho jurisdikce. Místní lidé a ekologické organizace se tedy obrací na Evropskou komisi, která jako jediná může ještě něco změnit,“ konstatovala právnička, která stížnost zpracovala.
Jako hlavní problém stěžovatelé uvedli, že dohoda nechrání zásoby vody v okolí dolu a nebrání jejich odtoku především z území Česka. Podle nich poslední dostupné údaje naznačují, že za posledních 14 měsíců voda na některých místech klesla až o osm metrů a kritizují to, že PGE musí podle dohody omezit těžbu až ve chvíli, kdy voda klesne o více než osm metrů za šest měsíců. Lukáš Hrábek z Greenpeace také podotkl, že skupina europoslanců, včetně českého europoslance Mikuláše Peksy (Piráti), poslala dopis, v němž stížnost podpořila, evropskému komisaři pro životní prostředí Virginijusovi Sinkievičiusovi.
Podle informací z předminulého týdne důl získal kladné stanovisko a polské úřady tak mohou povolit těžbu až do roku 2044. MŽP nyní čeká na překlad dokumentů, jeho zástupci minulý týden uvedly, že až se s nimi seznámí, sdělí, jaké učiní kroky.
Zdroj: ČTK
