Ve dnech 24. a 25. října se v Bruselu konalo zasedání Vojenského výboru EU na úrovni náčelníků generálních štábů.
Náčelníci generálních štábů zdůraznili, že je naléhavě zapotřebí dosáhnout zásadních a ambiciózních cíů stanovených ve Strategickém kompasu, a zavázali se neprodleně budovat vojensky silnou EU, která bude vybavena potřebnými schopnostmi.
Pořad jednání zahrnoval veškeré nejnaléhavější otázky v oblasti obrany a bezpečnosti, počínaje prováděním kapacity EU pro rychlé nasazení, jež je klíčovým vojenským příspěvkem k úspěšnému provádění Strategického kompasu. Náčelníci generálních štábů rovněž připomněli, že je důležité v brzké době – v roce 2023 – zahájit využívání této kapacity v praxi, a umožnit tak shromáždění poznatků a případně zajištění vhodné reakce. Cílem je i nadále dosáhnout do roku 2025 v souladu s dohodnutými scénáři plné kapacity kdekoliv a kdykoliv samostatně zajistit bezpečnost.
Pokud jde o kapacitu EU pro rychlé nasazení, náčelníci generálních štábů jednali rovněž o možnostech, jak posílit velitelskou a řídicí strukturu EU, a podpořit tak ambice stanovené ve Strategickém kompasu prostřednictvím robustních, zabezpečených a komplexních technologických řešení pro oblast komunikací. Náčelníci generálních štábů obecně konstatovali, že je zapotřebí v součinnosti se všemi našimi partnery podporovat společná řešení směřující k dosažení strategické autonomie EU a rozvíjet robustní špičkové vojenské schopnosti, jakož i strategické podpůrné schopnosti.
V průběhu diskuse s partnery z NATO, jíž byla věnována zvláštní část zasedání, náčelníci generálních štábů potvrdili, že jedním z ústředních projektů, kterému EU i NATO věnují pozornost, je i nadále projekt vojenské mobility. Náčelníci generálních štábů znovu zdůraznili, že k adekvátní reakci na rostoucí potřebu zajistit bezpečnost a obranu, která je zvláště patrná v kontextu stávající agrese Ruska proti Ukrajině, jsou zapotřebí schopnosti a kapacity, infrastruktura, jakož i pravidla a postupy, jež jednotkám umožní flexibilní a pohotový přesun v rámci celé EU.
Dalším velmi důležitým tématem na pořadu jednání byla budoucnost operací a misí SBOP, jimž musí členské státy poskytnout dostatečné zdroje a finanční podporu. Náčelníci generálních štábů se dohodli na dalším posilování misí a operací EU v rámci SBOP a na zvýšení jejich efektivity, k čemuž je zapotřebí tyto mise a operace neustále přizpůsobovat, přehodnocovat nebo – je-li to nutné – ukončit jejich činnost. V tomto ohledu mají zásadní význam vojenská hodnocení, která provádějí velitelé přímo na místě a jež je třeba včas a řádně využívat jako východisko pro příslušná rozhodování. Náčelníci generálních štábů zdůraznili, že všechny budoucí mise a operace by měly sloužit strategickým zájmům EU, měly by být skutečným přínosem pro místní partnery se zřetelem k jejich konkrétním požadavkům a měly by využívat plného potenciálu všech nástrojů, kterými EU v rámci SBOP disponuje.
Pokud jde o Bosnu a Hercegovinu, náčelníci generálních štábů zdůraznili, že je zapotřebí v tomto regionu i nadále zajistit vojenskou přítomnost pod vedením EU na základě výkonného mandátu.
Rovněž potvrdili význam nedávno schválené vojenské pomocné mise EU na podporu Ukrajiny (EUMAM Ukraine), která je důležitým krokem na cestě k udržitelnější podpoře ukrajinských ozbrojených sil.
Vojenský výbor EU sestává z náčelníků generálních štábů 27 členských států, které pravidelně zastupují jejich stálí vojenští zástupci. Poskytuje poradenství a doporučení Politickému a bezpečnostnímu výboru ve všech relevantních vojenských záležitostech.
Zdroj: Rada EU
