Komise dnes navrhla zpřísnit předpisy týkající se látek znečišťujících vnější ovzduší, povrchové a podzemní vody a čištění městských odpadních vod. Čisté ovzduší a voda mají zásadní význam pro zdraví lidí a ekosystémů.
Znečištění ovzduší samo o sobě má v Evropě na svědomí téměř 300 000 předčasných úmrtí ročně. Nově navrhovaná pravidla sníží během deseti let počet úmrtí způsobených hlavními znečišťujícími látkami PM2,5, jejichž hodnoty jsou vyšší než doporučení Světové zdravotnické organizace, o více než 75 %. Nová pravidla kvality ovzduší a vody přinášejí jasnou návratnost investic, a to díky přínosům v oblasti zdraví, úspor energie, produkce potravin, průmyslu a biologické rozmanitosti. Na základě poznatků ze stávajících právních předpisů navrhuje
Komise zpřísnit povolené hodnoty znečišťujících látek a zároveň lépe zajistit jejich dodržování, aby se cílů v oblasti snižování znečištění dosahovalo v praxi častěji. Dnešní návrhy jsou zásadní pro dosažení cíle nulového znečištění stanoveného v Zelené dohodě pro Evropu, tj. dosáhnout do roku 2050 životního prostředí bez škodlivého znečištění. Reagují rovněž na konkrétní požadavky vznesené na Konferenci o budoucnosti Evropy.
Čistější vnější ovzduší do roku 2030, splnění cíle nulového znečištění do roku 2050
Navrhovaná revize směrnice o kvalitě ovzduší stanoví do roku 2030 prozatímní normy EU pro kvalitu ovzduší, které budou více odpovídat doporučením Světové zdravotnické organizace a zároveň nasměrují Unii na trajektorii nulového znečištění ovzduší, kterého se dosáhne nejpozději do roku 2050 spolu s klimatickou neutralitu. Za tímto účelem navrhujeme provádět pravidelný přezkum a přehodnocování norem kvality ovzduší, aby držely krok s nejnovějšími vědeckými důkazy a společenským a technologickým vývojem. Roční mezní hodnota pro hlavní znečišťující látku, tj. jemné částice (PM2,5), se má podle návrhu snížit o více než polovinu.
Revize zajistí, aby lidé, kteří kvůli znečištění ovzduší trpí zdravotními problémy, měli právo na odškodnění, v případě, že se zjistí porušení evropských pravidel kvality ovzduší. Budou mít rovněž právo být zastupováni nevládními organizacemi prostřednictvím kolektivních žalob na náhradu škody. Návrh také zajistí větší jasnost, pokud jde o přístup ke spravedlnosti, účinné sankce a lepší informování veřejnosti o kvalitě ovzduší. Nové právní předpisy poskytnou lepší podporu místním orgánům, jelikož posílí ustanovení upravující monitorování a modelování kvality ovzduší a zdokonalí plány kvality ovzduší.
Dnešní návrhy ponechávají na vnitrostátních a místních orgánech, aby určily konkrétní opatření, která k plnění těchto norem přijmou. Významným způsobem se na tom budou podílet i stávající a nové politiky EU v oblasti životního prostředí, energetiky, dopravy, zemědělství, výzkumu a inovací apod., jak je podrobně uvedeno v informativním přehledu. Dnešní návrh pomůže dosáhnout do roku 2030 dramatického zlepšení kvality ovzduší v celé Evropě, což odhadem představuje hrubé roční přínosy ve výši 42 až 121 miliard eur v roce 2030 za náklady nižší než 6 miliard eur ročně.
Znečištění ovzduší je největší environmentální hrozbou pro zdraví a hlavní příčinou chronických onemocnění, včetně mrtvice, rakoviny a diabetu. Znečištění ovzduší, kterému je těžké se v Evropě vyhnout, neúměrně postihuje citlivé a zranitelné sociální skupiny. Znečištěný vzduch rovněž poškozuje životní prostředí a způsobuje acidifikaci, eutrofizaci a způsobuje škody na lesích, ekosystémech a plodinách.
Lepší a nákladově efektivnější čištění městských odpadních vod
Revidovaná směrnice o čištění městských odpadních vod přinese Evropanům čistější řeky, jezera, podzemní vody a moře a zároveň učiní čištění odpadních vod nákladově efektivnějším. V zájmu co nejlepšího využití odpadních vod jako zdroje se navrhuje usilovat o energetickou neutralitu tohoto odvětví do roku 2040 a zlepšit kvalitu kalů, aby bylo možné je ve větší míře opětovně využívat.
Několik zlepšení podpoří ochranu zdraví a životního prostředí. Patří mezi ně povinnosti týkající se získávání živin z odpadních vod, nové normy pro mikroskopické znečišťující látky a nové požadavky na monitorování mikroplastů. Povinnosti týkající se čištění vod se budou nově týkat i menších obcí nad 1 000 obyvatel (aktuálně se týká obcí s více než 2 000 obyvateli). Se zvládáním hustých dešťů, které se v důsledku změny klimatu vyskytují častěji, pomůže zavedení integrovaných plánů hospodaření s vodou ve větších městech. V neposlední řadě pak Komise na základě zkušeností s pandemií covidu-19 navrhuje systematicky monitorovat odpadní vody na přítomnost několika virů, mezi něž patří CoV-SARS-19, a také v zájmu studia antimikrobiální rezistence.
Zdroj: Komise
