České předsednictví se přehouplo do své druhé poloviny. Říjen byl nabitým měsícem, během kterého se podařilo najít shodu mezi členskými státy na sankcích vůči Rusku a Íránu, na další podpoře Ukrajiny nebo na tom, jak se postupně zbavit závislosti na ruských fosilních palivech podle plánu REPowerEU. Povedlo se také dojednat několik důležitých kompromisů s Evropským parlamentem včetně prvního návrhu z balíčku Fit for 55 o emisních normách CO2 pro auta.
České předsednictví mimo to dosáhlo shody mezi členskými státy na návrhu o energetické náročnosti budov a začalo pracovat na třetím nouzovém energetickém balíčku, jehož cílem je zavést v EU společné nákupy zemního plynu, zajistit jeho solidární přerozdělení v případě výpadků a omezit cenové skoky plynu a elektřiny. Tato témata byla i hlavními otázkami, kterými se zabývali premiéři a prezidenti na summitech v Praze a Bruselu. V Praze také posledním říjnovým dnem skončila všechna plánovaná neformální jednání Rady na úrovni ministrů.
Summity lídrů členských států v Praze a Bruselu, poslední neformální jednání Rady v Praze
Počátkem října se uskutečnila na Pražském hradě dvě po sobě jdoucí zasedání na nejvyšší politické úrovni. Dne 6. října 2022 proběhlo na Pražském hradě historicky první jednání širšího formátu evropských zemí, takzvaného Evropské politického společenství. Premiér ČR Petr Fiala přivítal 43 lídrů, aby společně nastavili rámec konstruktivního dialogu o řešení nejzásadnějších problémů současnosti. Mezi tematické okruhy jednotlivých jednání patřily bezpečnost a mír v Evropě, a energetika, klima a ekonomická situace. Mnoho zemí této příležitosti využilo, a celkově se tak uskutečnily desítky bilaterálních schůzek. K lídrům se přes video také připojil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, jenž ocenil dosavadní pomoc spojenců jeho zemi, která od února čelí agresivnímu vpádu ruských vojsk. V průběhu jednání se řešila také budoucnost této nové platformy. Nakonec bylo rozhodnuto, že další zasedání Evropského politického společenství se uskuteční v Moldavsku.
Pražský summit pokračoval druhý den neformálním zasedáním Evropské rady. Lídři evropské sedmadvacítky v jeho průběhu řešili zásadní výzvy, kterým musí Evropská unie v současnosti čelit. Na pořadu dne bylo projednání klíčových témat jako finanční a vojenská podpora Ukrajině a energetická a hospodářská situace v Evropě. Premiér ČR Petr Fiala zdůraznil, že v rámci sedmadvacítky převažuje shoda na tom, že je třeba Ukrajině i nadále pomáhat a že nelze akceptovat ruskou agresi. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen ocenila širokou podporu zemí v otázce společného nákupu plynu. Dále uvedla, že unijní exekutiva pracuje na návrzích opatření proti rostoucím cenám energií.
Po pražském neformálním jednání se premiéři a prezidenti států EU potkali po dvou týdnech znovu, tentokrát v Bruselu. Pokračovali v diskusi o zásadních tématech, včetně pokračující ruské agrese na Ukrajině, další podpoře Ukrajiny, potravinovém zabezpečení nebo o porušování lidských práv v Íránu. Hlavním tématem jednání byla energetická krize a její ekonomické dopady, přičemž shodu lídři našli na pokračování v práci na několika již předložených opatřeních a také mimo jiné na dočasném zastropování cen plynu k výrobě elektřiny. Věnovali se rovněž přístupu EU vůči Číně a nadcházejícímu summitu EU s uskupením ASEAN (Sdružení národů jihovýchodní Asie).
V říjnu také v Praze pokračovala závěrečná neformální jednání Rady na ministerské úrovni. Do Kongresového centra na Vyšehradě přijeli z členských států sedmadvacítky ministři odpovědní za energetiku, zaměstnanost a sociální politiku, dopravu a obchod. Na pořadu dne byla témata jako zastropování cen energií, společné nákupy plynu, využívání čistých zdrojů energie, začlenění ukrajinských uprchlíků nebo třeba rozvoj a snížení cen dopravy, zejména té železniční. U poslední neformální Rady českého předsednictví se ministři věnovali odolnosti evropské ekonomiky, digitálnímu obchodu a geostrategické důležitosti obchodu včetně prohlubování obchodních vztahů EU a USA, jejichž představitelé se jednání rovněž zúčastnili jako hosté.
Sankce vůči Rusku a Íránu
Kvůli pokračující ruské vojenské agresi na Ukrajině přijala EU začátkem října další balík sankcí vůči Rusku s cílem donutit Rusko k jejímu ukončení. Členské státy se dohodly na mechanismu zavedení cenového stropu na ropu dováženou z Ruska, rozšířily také zákaz dovozu výrobků z oceli pocházející nebo dovezené z Ruska. Další omezení dovozu byla uvalena i na buničinu, papír, cigarety, plasty, kosmetické přípravky nebo drahokamy, drahé kovy a výrobky používané v letectví.
Na sankční seznam, který má nyní již přes 1300 položek, přibylo třicet osob a sedm subjektů, mezi nimi například kremelští propagandisté nebo ruské zbrojní společnosti. EU tak reagovala na protiprávní anexi východoukrajinských oblastí a jí předcházející zinscenovaná referenda. Státy se také shodly na vyjednávací pozici Rady pro jednání s Evropským parlamentem ohledně neuznávání ruských cestovních dokladů vydávaných na Ukrajině a v Gruzii.
Přibyly také položky na existujícím unijním sankčním seznamu vůči Íránu. EU rozhodla o zákazu vstupu na své území a zmrazení majetku pro jedenáct osob a sedm íránských subjektů. Důvodem je jejich zapojení do smrti Mahsy Amíníové nebo jejich podíl na násilné reakci na nedávné demonstrace v Íránu. České předsednictví se následně zasadilo o rozšíření sankcí ještě o další tři osoby a jeden subjekt z Íránu, a to kvůli jejich úloze při vývoji a dodávkách dronů Rusku, které jimi útočí proti Ukrajině.
Finální dohody s Evropským parlamentem
Během října se českému předsednictví podařilo uzavřít jednání hned ohledně pěti evropských zákonů. S Evropským parlamentem v rámci takzvaných trialogů vyjednalo dohodu o emisních normách CO2 aut a dodávek, o harmonizaci norem pro výrobky na evropském vnitřním trhu, o zjednodušených pravidlech pro dlouhodobé investice a o sjednocení metod hospodářské statistiky v EU. Tyto dohody by měly Rada a Parlament už pouze formálně potvrdit. Po zveřejnění v Úředním věstníku tyto konečné texty dohody vstoupí v platnost. Zrychlenou formou se také obě instituce shodly na prodloužení výjimky z pravidel pro přidělování letištních slotů.
Po vyjednávání s Evropským parlamentem, která se táhla až do pozdních večerních hodin, se českým diplomatům podařilo uzavřít dohodu ohledně zpřísnění emisních norem CO2 pro auta a dodávky. Po roce 2035 by měla veškerá nová vozidla vykazovat nulové emise. Oproti častému nepravdivému tvrzení se však nejedná o zákaz prodeje aut se spalovacími motory. Ta se budou moct vyrábět a prodávat i nadále. Výrobci nových aut, a ve finále i kupující, však budou muset zaplatit vysokou daň za každý gram CO2 na kilometr nad rámec schválené normy. Penalizaci se vyhnou například elektromobily nebo auta se spalovacím motorem na syntetická paliva. Nařízení rovněž obsahuje povinnost v roce 2026 znovu vyhodnotit pokrok při snižování emisí a také aktuální rozvoj technologií.
Ve zrychleném režimu proběhlo také schválení prodloužení výjimky z povinnosti dopravců na využití letištních slotů. Dříve platilo, že pokud letecké společnosti nedokázaly své nasmlouvané letištní časy využít alespoň z 80 %, propadly a byly jim v dalším období odebrány. Pandemie covid-19 snížila objem letecké dopravy. Toto pravidlo se proto omezilo tak, aby aerolinky nemusely zbytečné vypravovat prázdné lety jenom proto, aby si udržely svou pozici na letištích EU. České předsednictví nyní vyjednalo shodu na prodloužení této výjimky až do března 2023, a to na úrovni 75 procent. Některé společnosti totiž po pandemii zatím nebyly schopny plně obnovit svou letovou kapacitu. Situaci v leteckém prostoru ovlivnila i ruská vojenská agrese na Ukrajině.
Na evropském trhu se mohou prodávat jen výrobky, které odpovídají zákonům EU, jsou bezpečné a neškodí životnímu prostředí. Českým diplomatům se povedlo dojednat dohodu s Parlamentem na revizi nařízení, které upravuje způsob, jakým normy pro výrobky vznikají. Jejich dobrovolné používání zjednodušuje výrobcům jejich prodej, jelikož nemusí pokaždé ověřovat, zda jejich výrobek splňuje veškeré potřebné předpisy.
Dohody dosáhli vyjednavači i ohledně nařízení o evropských fondech dlouhodobých investic (ELTIF). Jeho cílem je zvýšit atraktivitu těchto investičních fondů. Dohoda s Evropským parlamentem na tomto návrhu je pokrokem v oblasti unie kapitálových trhů, což je plán na vytvoření jednotného kapitálového trhu, v němž se budou moci investice a úspory pohybovat napříč všemi členskými státy, což přinese prospěch občanům, podnikům a investorům.
Posledním návrhem, na kterém se podařilo s Evropským parlamentem najít shodu, byl návrh o Evropském systému národních a regionálních účtů. Jeho cílem je sjednocení metod, kterými se v jednotlivých členských státech sbírají ekonomická data, podle systému ESA 2010.
Pokračovaly také další trialogy, hlavně o klimatických návrzích z balíčku Fit for 55, jehož cílem je dosažení uhlíkové neutrality EU, o rovném odměňování žen a mužů, o bateriích, o výměně informací mezi donucovacími orgány členských států, o financování evropských politických stran, o kontrolách rybolovu, o spotřebitelském úvěru, o bezpečné vesmírné konektivitě nebo o rozpočtu EU na příští rok. Začala také jednání o návrzích spojených s energetickou a dopravní částí balíčku Fit for 55.
Další podpora Ukrajiny a reakce EU na válku
Pokračuje také asistence i dlouhodobá podpora, kterou členské státy i EU jako celek poskytují válkou zmítané Ukrajině. EU aktivně naslouchá potřebám Ukrajiny a svou pomoc směřuje do oblastí, ve kterých je podpora nejvíce potřeba. V říjnu Rada EU rozhodla o pomoci Ukrajině v rámci Evropského mírového nástroje – navýšila vojenskou podporu o dalších 500 milionů eur. Celkem už tak na posílení ukrajinských ozbrojených sil EU vynaložila 3,1 miliardy eur. Členské státy navíc rozhodly o zřízení vojenské pomocné mise na podporu Ukrajiny pod názvem EUMAM Ukraine. Jejím úkolem bude poskytování výcviku ukrajinským ozbrojeným silám a koordinace členských států v této oblasti.
V reakci na ruskou válku členské státy kromě pomoci Ukrajině pokračovaly i v posilování EU samotné. Rozhodly s konečnou platností o změnách, které poskytnou vládám a regionům EU větší finanční podporu při zvládání dopadů války Ruska proti Ukrajině, mimo jiné při přijímání většího počtu ukrajinských uprchlíků. Na Radě pro spravedlnost a vnitřní věci ministři také jednali o situaci ukrajinských uprchlíků v EU a podpořili vyšetřování a stíhání válečných a dalších zločinů souvisejících s útočnou válkou Ruska proti Ukrajině.
Shodly se také na společné vyjednávací pozici ohledně návrhu REPowerEU, jehož cílem je postupné snižování závislosti na fosilních palivech dovážených z Ruska. Diverzifikací dodávek energie by se měla zvýšit soběstačnost a nezávislost EU. Financování tohoto plánu by mělo podle členských států proběhnout ze 75 procent z Inovačního fondu EU, zbylých 25 procent by měly pokrýt prostředky na povolenky ETS. Finální podoba REPowerEU bude záležet na výsledku jednání s Evropským parlamentem v trialozích.
Shoda států EU o budovách a rybolovu v Baltu
V říjnu se českému předsednictví podařilo vyjednat společnou pozici členských států k návrhu o energetické účinnosti budov. Ten cílí na efektivnější využívání energií v budovách, které jsou v současné době v celé EU odpovědné za více než 40 procent veškeré spotřeby energií. Tím se zvýší energetická nezávislost EU a zároveň dojde ke snížení emisí, které budovy vypouští. Od roku 2030 budou muset mít nově postavené budovy nulové emise. V roce 2050 by pak měly být bezemisní kompletně všechny budovy, i ty dříve postavené. Dohoda detailně stanovuje především způsob, jakým by se mělo těchto cílů dosáhnout, a zároveň představuje výchozí pozici, se kterou se Rada EU pustí do vyjednávání s Evropským parlamentem o konečném znění.
Na zasedání Rady pro zemědělství a rybolov vedené českým předsednictvím dosáhli ministři také neobyčejně rychlé dohody o pravidlech pro rybolov v Baltském moři na příští rok. Tato dohoda stanoví pro každý druh množství ryb, které budou moct rybáři jednotlivých zemí v roce 2023 v Baltském moři vylovit. I přesto, že Česká republika je vnitrozemský stát a nemá tudíž přístup k moři, podařilo se jí uzavřít dohodu již během dopolední části jednání ministrů. To je naprosto unikátní, jelikož obvykle tato jednání končí po celonočním zasedání až druhý den ráno. Podle pamětníků se tuto dohodu povedlo stejně rychle uzavřít naposledy před 12 lety.
Mandáty na konference OSN o klimatu a biodiverzitě
Důležitým výstupem říjnové Rady pro životní prostředí byly mandáty EU pro listopadovou konferenci OSN o klimatu (COP27) a prosincovou konferenci OSN o biodiverzitě (COP15).
V rámci příprav na COP27 se členské státy shodly, že je potřeba postupně zvýšit globální ambice a udržet cíl Pařížské dohody: nedopustit globální oteplení o více než 1,5 stupně Celsia. Zdůraznily, že v současné době je celkové zamýšlené úsilí jednotlivých zemí světa nedostatečné. Členské státy EU jsou proto v rámci své odpovědnosti připraveny upravit unijní i národní příspěvky ke globálnímu úsilí okamžitě poté, co bude dojednán balíček Fit for 55. EU rovněž zůstává největším dárcem na světě, co se týče podpory opatření v rámci boje proti změně klimatu ve třetích zemích.
V oblasti biodiverzity se státy EU shodly na silném mandátu na vysoce očekávanou konferenci v Montrealu COP15, kde by měl vzniknout globální rámec na ochranu a obnovu přírody pro dalších deset let. Mandát EU obsahuje například požadavek na účinnou ochranu nejméně 30 procent světové pevniny a nejméně 30 procent oceánů, obnovu tří miliard hektarů poničených půdních a sladkovodních ekosystémů a tří miliard hektarů oceánských ekosystémů.
Zdroj: EU2022.cz
