Kybernetická bezpečnost je v dnešním světě jedním ze základních prvků funkčního státu. S digitalizací přichází i řada výzev, kterým se musíme umět postavit a adaptovat v neustále se měnícím prostředí. Kybernetická bezpečnost je i proto jednou z priorit českého předsednictví v Radě EU. V Praze proběhla Konference o digitální a kybernetické bezpečnosti, jedna ze stěžejních akcí českého půlroku v čele EU.
Druhý den konference zahájili místopředsedkyně Evropské komise pro hodnoty a transparentnost Věra Jourová, vicepremiér pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš a náměstek ministra průmyslu a obchodu pro digitalizaci a inovace Petr Očko.
Na cestě k bezpečnému a inovativnímu ekosystému
Towards a Secure and Innovative Ecosystem, tak zněl podnázev druhého dne Konference o digitální a kybernetické bezpečnosti, který se tentokrát odehrál i za přítomnosti široké veřejnosti a médií. „Je důležité mít silnou kybernetickou obranu, zabezpečenou infrastrukturu a odolné dodavatelské řetězce, aby byla zajištěna digitální budoucnost nás všech,” zněla úvodní slova Ivana Bartoše, vicepremiéra pro digitalizaci a ministra pro místní rozvoj. Bartoš následně zdůraznil, že poslední dva roky, které byly silně poznamenány válkou na Ukrajině a pandemií koronaviru, ukázaly, že EU musí přehodnotit své postavení v globalizovaném světě. Jedním z bodů, o kterých se v rámci této debaty jedná, je větší autonomie. „Internet může způsobit kolaps země, pokud je zneužíván jiným státem, který používá internet jako zbraň proti svým uživatelům,” dodal Bartoš a zdůraznil důležitost konference, která se digitálními a kybernetickými hrozbami zabývala.
“Letošním rokem se evropský svět změnil. Již nemluvíme o umělé inteligenci pouze jako o nástroji ke zlepšení našich životů, ale nově řešíme i rizika a výzvy, které s novou technologií přichází,” začala svoji úvodní řeč místopředsedkyně Evropské komise pro hodnoty a transparentnost Věra Jourová. Místopředsedkyně Evropské komise vyzdvihla činnost Evropské komise a zmínila Akt o digitálních službách, nebo nedávno navržený Zákon o kybernetické odolnosti, který by po schválení zavedl společná pravidla kybernetické bezpečnosti pro výrobky s digitálními prvky.
Náměstek ministra průmyslu a obchodu pro digitalizaci a inovace Petr Očko během svého projevu zmínil například evropskou snahu o posílení nezávislosti v oblasti digitálních dodavatelských řetězců. Konkrétně promluvil o Evropském aktu o čipech, či nástrojích pro prověřování zahraničních investic, kde se EU snaží předejít problematickým investorům. „V dnešní ekonomice založené na informacích jsou data novou ropou, novým zlatem,” dodal Očko.
Otevřená strategická autonomie: Budování odolné evropské ekonomiky
Evropská unie dlouhodobě usiluje o otevřenou strategickou autonomii. Jak podpořit spolupráci s mimoevropskými partnery a zeměmi a zároveň se vyhnout protekcionistickým tendencím? Na tuto otázku hledali odpověď Eva Kaili, místopředsedkyně Evropského parlamentu, Andreas Geiss, vedoucí oddělení výzkumné strategie a koordinace programů z Evropská komise, a Petr Očko, náměstek ministra průmyslu a obchodu pro digitalizaci.
„Každá krize se dá překovat v příležitost,” otevřela debatu Eva Kaili, místopředsedkyně Evropského parlamentu. Evropská unie si svoje postavení v oblasti technologií snaží udržet například Evropským aktem o čipech. V roce 2020 se ve světě vyrobil 1 bilion čipů, Evropská unie se na jejich výrobě podílí z 10%. Již zmíněný Evropský akt o čipech si za cíl klade procento evropských čipů do navýšit.
V množství možností, které digitalizace přináší, bude nutné prioritizovat. Andreas Geiss, vedoucí oddělení výzkumné strategie a koordinace programů z Evropská komise, by do priorit zařadil především přípravu Aktu o čipech a na podpoření evropské odolnosti a resilience v této oblasti.
Vzhledem k tomu, že po prioritizaci iniciativ přichází i nutná podpora, které by se pro dosažení kyberneticky bezpečné digitální tranzice mělo dostávat, musí Česká republika dle Petra Očka především podpořit zavedení kontrolních nástrojů přímých zahraničních investic tak, abychom mohli plně využít jejich potenciál a zároveň předcházet rizikům, která s nimi jdou ruku v ruce.
Musíme jednat rychle a odvážně
Na úvod prvního panelu promluvil i George Dubinskiy, náměstek ukrajinského ministra pro digitální transformaci. „Rok 2022 je pro nás doposud nejtěžším rokem,” začal svoji zprávu Dubinskiy. Náměstek ukrajinského ministra pro digitální transformaci ocenil například podporu evropských ministrů pro digitalizaci, kteří Ukrajině v září poskytli své pracovníky a Ukrajina tak měla možnost účastnit je programu Digitální Evropa. „ Klíčem k našemu úspěchu je digitální ekonomika, bojujeme z a demokracii a digitální budoucnost a s pomocí Evropy to můžeme udělat velmi efektivně,” dodal Dubinskiy.
Autorka: Barbora Novotná, Euroskop.cz
Foto: Úřad vlády ČR
