Lidstvo musí tváří v tvář globálnímu oteplování a jeho zrychlujícím se dopadům začít spolupracovat, nebo zahyne. Zástupcům zemí, kteří se sešli na klimatické konferenci COP27 v Egyptě, to včera řekl generální tajemník OSN António Guterres. Podle něj se svět řítí do klimatického pekla. Informovala o tom agentura AP.
„Lidstvo má na výběr: buď spolupracovat, nebo zahynout. Je to buď pakt klimatické solidarity, nebo kolektivní sebevražda,“ prohlásil Guterres.
Jeho projev měl nastolit naléhavý tón na úvod konference OSN o změnách klimatu COP27 v egyptském přímořském letovisku Šarm aš-Šajch, uvedla agentura Reuters. Zástupci zemí, včetně Česka, se na dvoutýdenním jednání budou zabývat tím, jak zmírnit klimatické změny, i když jejich pozornost rozptyluje ruská agrese na Ukrajině, prudká inflace a nedostatek energií.
Podle generálního tajemníka OSN je „nepřijatelné, skandální a sebedestruktivní“, že jiné krize, zejména válka na Ukrajině, odsunuly boj za klima „do pozadí“.
„Emise skleníkových plynů stále rostou. Globální teploty stále rostou. A naše planeta se rychle blíží ke kritickým milníkům, které způsobí, že klimatický chaos bude nezvratný,“ řekl Guterres. „Jsme na cestě do klimatického pekla a nohu držíme na plynu,“ dodal.
Guterres vyzval k uzavření dohody mezi nejbohatšími a nejchudšími ekonomikami s cílem urychlit odklon od fosilních paliv. Pakt by podle něj také urychlil poskytování prostředků k tomu, aby chudší země mohly snížit emise a vyrovnaly se s dopady globálního oteplování.
„Dvě největší ekonomiky – USA a Čína – nesou zvláštní odpovědnost za to, aby spojily úsilí k vytvoření této dohody,“ uvedl Guterres. Generální tajemník OSN také požádal země, aby se dohodly na postupném ukončení spalování uhlí do roku 2040. Státy z Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) by toho podle něj měly dosáhnout už do roku 2030.
Guterres včera přišel i s konkrétní výzvou k budování systémů varování před extrémními projevy počasí na celém světě. Podle Světové meteorologické organizace (WMO), která vypracovala iniciativu „Včasné varování pro všechny“, by mělo být do toho do roku 2027 investováno v přepočtu zhruba 75 miliard korun. Cílem je, aby do té doby byl každý člověk pod ochranou takových systémů, řekl včera Guterres.
„Neustálý nárůst emisí skleníkových plynů působí jako turbo pro extrémní povětrnostní události na celém světě,“ řekl Guterres. Stále častější bouře, vedra, záplavy nebo sucha způsobují škody za stovky miliard dolarů a nutí už nyní dát se na útěk mnohem více lidí než války. Požadovaná suma má být investována do pozorování počasí, preventivních opatření, nouzových plánů a informační kampaně. Systémy včasného varování nyní podle agentury DPA disponuje jen polovina zemí. Malé ostrovní země a chudé státy, které jsou zvláště zasaženy nárůstem globální teploty, jsou podle WMO nejméně připraveny.
Podle generálního tajemníka WMO Petteriho Taalase by mohly být škody způsobené nebezpečnými meteorologickými událostmi zredukovány o 30 procent, pokud by byli lidé varováni v předstihu 24 hodin.
Navzdory desetiletím klimatických jednání není podle Guterrese pokrok v záchraně planety před oteplováním dostatečný, protože jednotlivě země jednají příliš pomalu. Signatáři pařížské dohody o klimatu z roku 2015 se zavázali dosáhnout dlouhodobého cíle, aby globální teploty nestouply o více než 1,5 stupně Celsia nad úroveň před průmyslovou revolucí. Vědci tuto hodnotu stanovili jako strop pro zabránění katastrofické změně klimatu.
Guterres uvedl, že udržet si naději na splnění tohoto cíle znamená dosáhnout do roku 2050 celosvětově nulových čistých emisí.
Během včerejšího dne vystoupí nebo již vystoupili lídři některých zemí, například Británie, Německa nebo Saúdské Arábie. Česko, ale částečně i Evropskou unii na konferenci zastupuje premiér Petr Fiala. „Česká republika tu nereprezentuje jen samu sebe, ale vzhledem k tomu, že je předsednickou zemí Evropské unie, má tu úkol reprezentovat i EU, což bude velmi významné v příštích dnech, kdy se na pracovní úrovni začne jednat o konkrétních závěrech této konference,“ řekl včera premiér českým novinářům. EU je podle něj na cestě k tomu, aby se do roku 2050 stala prvním klimaticky neutrálním kontinentem a snahou evropských zemí je přesvědčit ostatní státy, aby tento směr následovaly. „Já stále vidím větší a silnější vědomí i u zemí, které nepatří k západnímu demokratickému světu, že je třeba se více věnovat ekologické politice a důsledkům klimatických změn,“ řekl Fiala.
Ten své přítomnosti v Šarm aš-Šajchu využívá i k bilaterálním jednáním. Včera se setkal například s jordánským králem či s prezidenty Mongolska a Izraele a také s výkonným ředitelem norské energetické společnosti Equinor Andersem Opedalem. „Toto jednání bylo velmi důležité, protože Norsko patřilo v minulosti k těm zemím, které byly významným dodavatelem zemního plynu. Pak ta spolupráce byla přerušena a my jsme se včera bavili o tom, jak bychom mohli na tuto spolupráci znovu navázat,“ řekl Fiala. Cílem Česka je podle něj dosáhnout dlouhodobého kontraktu na norský plyn, což by pomohlo snížit závislost na Rusku.
Autor: David Březina
Zdroj: ČTK
