EU přijala další preventivní a asistenční opatření v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině, Frontex a Západní Balkán posilují spolupráci, Komise navrhuje aktualizovat pravidla pro pro zvýšení bezpečnosti a usnadnění legálního obchodu s palnými zbraněmi, EU prodloužila omezující opatření proti ISIL (Dá’iš) a al-Kajdě
- EU tento měsíc směrem k Ukrajině přijala další protiruské sankce či se zabývala finanční a vojenskou pomocí
- EU se dohodla se Severní Makedonií v otázce migrace a správy hranic
- Palné zbraně pro civilní užití mají být přísněji regulovány kvůli zneužívání, navrhuje Komise
- Sankce proti ISIL a al-Kajdě budou pokračovat
EU přijala další preventivní a asistenční opatření v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině
- Rada přijala v pořadí 8. soubor sankcí, při čemž byla uvalena omezující opatření vůči dalším 30 osobám a 7 subjektům mimojiné v reakci na protiprávní anexi ukrajinské Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské oblasti.
- Rada se dohodla na mandátu k jednání o neuznávání ruských cestovních dokladů vydávaných na Ukrajině a v Gruzii.
- EIB vydala dalších 550 mil. € okamžité pomoci Ukrajině.
- Rada zřídila vojenskou pomocnou misi „EUMAM Ukraine” na posílení vojenské schopnosti ukrajinských ozbrojenských sil.
- Dále se Rada dohodla na 6. tranši v hodnotě 500 mil. € v rámci EPF. Celkový příspěvek EU v rámci EPF pro Ukrajinu nyní činí 3,1 mld. €.
- Rada doplnila seznam osob a subjektů, proti nimiž jsou zavedená omezující opatření v souvislosti s celistvostí, svrchovaností a nezávilostí Ukrajiny.
Rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/1907 ze dne 6. října 2022, kterým se mění rozhodnutí
2014/145/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny (COM(2022)1907)
Rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/1908 ze dne 6. října 2022, kterým se mění rozhodnutí (SZBP) 2022/266 o omezujících opatřeních v reakci na uznání nezávislosti území Doněcké a Luhanské oblasti Ukrajiny, která nejsou pod kontrolou vlády, a vyslání ruských ozbrojených sil na tato území (COM(2022) 1908)
Rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/1909 ze dne 6. října 2022, kterým se mění rozhodnutí
2014/512/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině (COM(2022)1909)
Proposal for a decision of the European Parliament and of the Council on the non-recognition of Russian travel documents issued in occupied foreign regions (COM(2022)662)
Rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/1968 ze dne 17. října 2022 o vojenské pomocné misi Evropské unie na podporu Ukrajiny (EUMAM Ukraine) (COM(2022)1968)
Prováděcí nařízení Rady (EU) 2022/1985 ze dne 20. října 2022, kterým se provádí nařízení (EU) č. 269/2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny (COM(2022)1985)
- Rada 6. 10. 2022 přidala na seznam osob a subjektů, proti nimž jsou zaváděny omezující opatření, 30 osob a 7 subjektů a taktéž představila nový balík hospodářských a individuálních sankcí v reakci na protiprávní anexi ukrajinské Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské oblasti. Dále se Rada 12. 10. 2022 dohodla na mandátu k jednání o neuznávání ruských cestovních dokladů vydávaných na Ukrajině a v Gruzii a EIB vydala dalších 550 mil. € z opatření okamžité pomoci Ukrajině. Rada rovněž 17. 10. 2022 odsouhlasila zřízení vojenské pomocné mise na podporu Ukrajiny (EUMAM Ukraine) a přijala další opatření pomoci v rámci Evropského mírového nástroje (EPF) s cílem dále podpořit schopnosti a odolnost ukrajinských ozbrojených sil. Následně 20. 10. 2022 doplnila seznam osob a subjektů, proti nimiž josu zavedená omezující opatření v souvislosti s celistvostí, svrchovaností a nezávislostí Ukrajiny.
Pozadí
Omezující opatření
Dne 21. září 2022 se Ruská federace navzdory četným výzvám mezinárodního společenství, aby okamžitě ukončila vojenskou agresi vůči Ukrajině, rozhodla pro další eskalaci a podpořila uspořádání nezákonných zinscenovaných „referend“ v částech Doněcké, Chersonské, Luhanské a Záporožské oblasti v současné době okupovaných Ruskem. Ruská federace kromě toho svou agresi vůči Ukrajině dále vystupňovala tím, že v Rusku vyhlásila mobilizaci a opět vyhrožovala použitím zbraní hromadného ničení. Dne 30. září 2022 přijali členové Evropské rady prohlášení, v němž důrazně odmítli a jednoznačně odsoudili protiprávní anexi ukrajinské Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské oblasti Ruskem. Kromě hospodářských sankcí vůči Ruské federaci zavedla EU v reakci na destabilizující akce Ruska proti Ukrajině řadu dalších opatření. Ta zahrnují: omezení hospodářských vztahů s protiprávně anektovaným Krymem a městem Sevastopol, jakož i s částmi Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské oblasti, které nejsou pod kontrolou ukrajinské vlády; individuální omezující opatření (zmrazení majetku a cestovní omezení) uvalená na širokou škálu osob a subjektů a diplomatická opatření. Od 24. 2. 2022 EU důrazně reaguje na vojenskou agresi Ruska vůči Ukrajině přijímáním souborů bezprecedentních a tvrdých sankcí. Tato opatření byla přijata v úzké koordinaci s partnery a spojenci (více v příspěvku „EU odsoudila ruskou agresi na Ukrajině a uvalila sankce” Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v únoru 2022, v příspěvku „EU přijala další opatření v souvislosti s válkou na Ukrajině”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v březnu 2022,v příspěvku „EU schválila finanční pomoc a přijala další opatření v souvislosti s válkou na Ukrajině”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v dubnu 2022 a v příspěvku „EU přijala další podpůrná opatření na finanční a ekonomickou pomoc v souvislosti s podporou Ukrajiny”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v květnu 2022, v příspěvku „EU přijala další restriktivní a podpůrná opatření v souvislosti s ruskou agresí vůči Ukrajině”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červnu 2022 a v příspěvku „EU přijala opatření v souvislosti s ruskou agresí vůči Ukrajině”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červenci 2022).
Protiprávní cestovní doklady
Od protiprávní anexe Krymského poloostrova v březnu 2014 vydává Rusko obyvatelům Krymu ruské mezinárodní pasy. Tato praxe se v dubnu 2019 rozšířila i na okupované části Doněcké a Luhanské oblasti a od července 2022 také na okupované části Chersonské a Záporožské oblasti. Systematické vydávání ruských pasů na těchto okupovaných územích představuje další případ porušování mezinárodního práva a územní celistvosti, svrchovanosti a nezávislosti Ukrajiny.
Mimořádná okamžitá pomoc
V březnu 2022, již měsíc od začátku války na Ukrajině, EIB vydala mimořádnou pomoc ve výši 660 mil. € (v příspěvku „EU přijala další opatření v souvislosti s válkou na Ukrajině”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v březnu 2022). EIB rovněž 14. 9. 2022 vydala 500 mil. €. Dohromady má EIB k dispozici ze svého programu opatření mimořádné okamžité pomoci pro Ukrajinu 1,59 mld. €.
EUMAM
Evropská rada ve svých závěrech ze zasedání ve dnech 23.–24. 6. 2022 uvedla, že EU je nadále pevně odhodlána poskytovat další vojenskou podporu s cílem pomoci Ukrajině uplatňovat její přirozené právo na sebeobranu proti ruské agresi a bránit svou územní celistvost a svrchovanost. Evropská rada za tímto účelem vyzvala Radu, aby urychleně pracovala na dalším posílení vojenské podpory. V dopise z 30. 9. 2022 adresovaném vysokému představiteli ministr zahraničních věcí a ministr obrany Ukrajiny společně požádali o vojenskou podporu a potvrdili, že potřeby Ukrajiny v tomto ohledu zahrnují individuální a kolektivní vojenský výcvik (až po úroveň brigády) a dále specializovaný vojenský výcvik.
EPF
Předchozí opatření pomoci v rámci Evropského mírového nástroje (EPF) pro Ukrajinu byla dohodnuta ve dnech 28. 2., 23. 3., 13. 4., 23. 5. a 21. 7. 2022 (více v příspěvku „EU odsoudila ruskou agresi na Ukrajině a uvalila sankce” Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v únoru 2022, v příspěvku „EU přijala další opatření v souvislosti s válkou na Ukrajině”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v březnu 2022,v příspěvku „EU schválila finanční pomoc a přijala další opatření v souvislosti s válkou na Ukrajině”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v dubnu 2022 a v příspěvku „EU přijala další podpůrná opatření na finanční a ekonomickou pomoc v souvislosti s podporou Ukrajiny”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v květnu 2022 a v příspěvku „EU přijala opatření v souvislosti s ruskou agresí vůči Ukrajině”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červenci 2022).
Klíčové a sporné body
Omezující opatření
Rozhodnutím Rady č. 1907/2022 byla na dalších 30 osob a 7 subjektů uvalena omezující opatření v reakci na eskalaci vojenské agrese Ruska vůči Ukrajině a na další činnosti narušující nebo ohrožující územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny.Rada kromě toho rozhodla rozšířit kritéria, na jejichž základě lze rozhodnout o konkrétním zařazení na seznam, tak aby bylo možné zaměřit se na osoby, které usnadňují obcházení sankcí EU. Rada se domnívá, že usnadňování porušování zákazu obcházení některých omezujících opatření EU může přispívat k destabilizaci Ukrajiny nebo narušení její územní celistvosti, svrchovanosti a nezávislosti. Některé z osob, které dnes byly zařazeny na seznam, se podílely na organizaci nezákonných, zinscenovaných „referend“, které se konaly v částech Doněcké, Chersonské, Luhanské a Záporožské oblasti Ukrajiny, a nezákonné anexe těchto území. Omezující opatření EU se nyní vztahují na celkem 1236 osob a 115 subjektů Rada rovněž doplnila na seznam osob a subjektů 3 osoby a 1 subjekt z Íránu. Stalo se tak vzhledem k jejich úloze při vývoji a dodávkách bezpilotních vzdušných prostředků, které Rusko používá ve válce proti Ukrajině. Rozhodnutím 1985/2022 dala EU najevo, že je odhodlána urychleně a rozhodně reagovat na kroky, jimiž Írán podporuje ruskou agresi vůči Ukrajině. EU odsuzuje dodávky íránských dronů Rusku a jejich vražedné nasazení v útočné válce proti Ukrajině. Rada rovněž oznámila svůj záměr uložit omezující opatření ze stejných důvodů vůči dalším 2 osobám a 2 subjektům. Na osoby a subjekty zařazené na seznam se vztahuje zmrazení majetku a občané EU a společnosti z EU jim nesmějí zpřístupňovat finanční prostředky. Na fyzické osoby se navíc vztahuje zákaz cestování, který jim brání ve vstupu na území EU i v průjezdu přes něj.
Dohodnutý soubor má zavádět do právních předpisů EU základ pro stanovení cenového stropu týkajícího se námořní přepravy ruské ropy pro třetí země a další omezení námořní přepravy surové ropy a ropných produktů do třetích zemí. Kombinace těchto opatření konkrétně funguje takto: má být zakázáno poskytovat námořní přepravu a technickou pomoc, zprostředkovatelské služby či finanční prostředky nebo finanční pomoc v souvislosti s námořní přepravou surové ropy (od prosince 2022) a ropných produktů (od února 2023), které pocházejí nebo jsou vyváženy z Ruska, do třetích zemí. Výjimka týkající se cenového stropu by umožnila poskytovat přepravu a tyto služby za podmínky, že by se ropa nebo ropné produkty nakupovaly za ceny odpovídající předem stanovenému cenovému stropu nebo nižší. Nový zákaz poskytovat námořní přepravu těchto produktů do třetích zemí platný pro plavidla EU se použije od data, kdy Rada jednomyslně rozhodne o zavedení cenového stropu. V situaci, kdy protiprávní válka Ruska na Ukrajině zvýšila globální ceny energií, tento cenový strop drasticky má drasticky snížit příjmy, které Rusku z prodeje ropy plynou. Cenový strop pro ropu může rovněž přispět ke stabilizaci cen energií na světových trzích.
Pokud jde o obchod, EU rozšířila zákaz dovozu na výrobky z oceli pocházející nebo vyvážené z Ruska. Další omezení dovozu byla uvalena i na buničinu a papír, cigarety, plasty a kosmetické přípravky, jakož i na komponenty používané v klenotnickém odvětví, jako jsou polodrahokamy, drahokamy a drahé kovy – ze všech uvedených surovin a výrobků má Rusko značné příjmy. Omezen by měl být rovněž prodej, dodávky, převod nebo vývoz dalšího zboží používaného v leteckém odvětví.
Dohodnutý soubor dále obnáší:
- sankce uvalené na osoby a subjekty, které se podílely na organizaci nezákonných „referend“, představitele obranného odvětví, jakož i na veřejně známé osoby šířící dezinformace o válce. Rada rovněž rozhodla rozšířit kritéria, na jejichž základě lze rozhodnout o konkrétním zařazení na seznam, tak aby bylo možné zaměřit se na osoby, které usnadňují obcházení sankcí EU;
- rozšíření seznamu zboží podléhajícího omezení, které by mohlo přispět k vojenskému a technologickému posílení Ruska nebo k rozvoji jeho odvětví obrany a bezpečnosti. Na tomto seznamu tak budou nově zařazeny některé elektronické součástky, další chemické látky a zboží, jež lze použít k vykonání trestu smrti, mučení či jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení;
- zákaz prodeje, dodávek, převodu nebo vývozu civilních palných zbraní a jejich hlavních částí a střeliva, vojenských vozidel a vybavení, polovojenského vybavení a náhradních dílů;
- zákaz bránící státním příslušníkům EU zastávat jakoukoli funkci v řídících orgánech určitých ruských státem vlastněných nebo ovládaných právnických osob, subjektů nebo orgánů;
- zařazení Ruského námořního rejstříku plavidel, subjektu ve 100% vlastnictví státu, který vykonává činnosti související s klasifikací a kontrolou ruských i jiných lodí a plavidel, a to i v oblasti bezpečnosti, na seznam ruských státem vlastněných subjektů, na něž se vztahuje zákaz uzavírání transakcí;
- úplný zákaz poskytování služeb peněženek na kryptoaktiva, účtů s kryptoaktivy nebo úschovy kryptoaktiv ruským osobám a rezidentům bez ohledu na celkovou hodnotu těchto kryptoaktiv;
- zákaz poskytovat Rusku architektonické a inženýrské služby, jakož i poradenské služby v oblasti IT a právní poradenství.
Rada rovněž rozhodla, že od nynějška bude zeměpisná působnost omezení zavedených 23. února, především zákaz dovozu zboží z území Doněcké a Luhanské oblasti, která nejsou pod kontrolou vlády, rozšířena i na území Záporožské a Chersonské oblasti, která nejsou pod kontrolou vlády.
Protiprávní cestovní doklady
Coreper se dohodl na mandátu k jednání s EP ohledně rozhodnutí o neuznávání ruských cestovních dokladů vydávaných na Ukrajině a v Gruzii. Toto rozhodnutí je reakcí na nevyprovokovanou a neodůvodněnou vojenskou agresi Ruska vůči Ukrajině a na praxi Ruska ohledně vydávání ruských mezinárodních pasů obyvatelům okupovaných území. Rovněž reaguje na jednostranné rozhodnutí Ruska uznat nezávislost gruzínských území Abcházie a Jižní Osetie z roku 2008. Ruské cestovní doklady vydané na územích Ukrajiny okupovaných Ruskem či na separatistických územích v Gruzii, nebo cestovní doklady vydané osobám, které tam žijí, nebudou považovány za platné cestovní doklady pro získání víz nebo pro překročení hranic schengenského prostoru. Ruské cestovní dokumenty vydávané na těchto územích již nejsou členskými státy EU uznávány, popřípadě je toto neuznávání v procesu. Cílem tohoto rozhodnutí je stanovit společný přístup, zajistit řádné fungování vnějších hranic a společné vízové politiky a zajistit bezpečnost členských států EU.
Okamžitá asistence
Vyplacená částka 550 mil. € má pomoci ukrajinské vládě pokrýt naléhavé potřeby financování, obnovit některé z nejkritičtějších poškozených infrastruktur, obnovit poskytování komunálních služeb, včetně dopravních služeb, životně důležitých infrastrukturních sítí a podpořit města v procesu obnovy. základní funkce a základní služby pro obyvatelstvo. Měla by taktéž podpočit Ukrenergo, ukrajinskou elektrárenskou společnost, v její zásadní roli umožňující stabilní fungování ukrajinské elektrické sítě. Měla by zajistit proto zachování dodávek energie do průmyslu a domácností prostřednictvím obnovy klíčové přenosové infrastruktury. To je nutné pro udržení stability systému a zálohování synchronizace s evropskými elektrickými sítěmi. Poslední balík podpory ve výši 1,59 mld. € v rámci opatření mimořádné okamžité pomoci EIB v solidaritě Ukrajině, podpořený zárukou EU, se skládá ze 2 bloků intervencí:
- Okamžitá pomoc ve výši 1,05 mld. € k zajištění okamžitých potřeb Ukrajiny. Tento balík byl plně vyplacen v období září–říjen 2022.
- 540 mil. € na obnovení projektů financovaných EIB na Ukrajině. Vybrané projekty se budou týkat energetiky, energetické účinnosti, silnic, dopravy, vzdělávání a infrastruktury, jakož i programů obnovy a obnovy. Přesné načasování těchto výplat bude záviset na pokroku souvisejících projektů.
EUMAM Ukraine
Cílem rozhodnutí o zřízení EUMAM Ukraine má být přispět k posílení vojenské schopnosti ukrajinských ozbrojených sil účinně provádět vojenské operace, aby mohla Ukrajina bránit svou územní celistvost v rámci mezinárodně uznaných hranic, účinně uplatňovat svou svrchovanost a chránit civilní obyvatelstvo. V reakci na žádost Ukrajiny o vojenskou podporu má poskytnout EUMAM Ukraine individuální, kolektivní a specializovaný výcvik ukrajinským ozbrojeným silám, včetně výcviku jejich sil územní obrany, a má zajišťovat koordinaci a synchronizaci činností členských států na podporu poskytování výcviku. Mise EUMAM Ukraine má působit na území členských států EU a své operační velitelství má mít v rámci ESVČ v Bruselu, aby byla zajištěna celková koordinace na strategické úrovni. Velitelem mise se má stát ředitel útvaru schopnosti vojenského plánování a vedení v rámci ESVČ viceadmirál Hervé Bléjean. Mandát této mise bez výkonných pravomocí by měl podle počátečního plánu trvat 2 roky a finanční referenční částka na společné náklady na toto období bude činit 106,7 mld. €. Mise by měla zajišťovat koordinaci s 2strannými činnostmi členských států na podporu Ukrajiny i s dalšími podobně smýšlejícími mezinárodními partnery a bude otevřena účasti třetích států.
EPF
Rada přijala další opatření pomoci v rámci EPF s cílem dále podpořit schopnosti a odolnost ukrajinských ozbrojených sil. EU tím chce dále zvyšovat podporu Ukrajině s cílem bránit svrchovanost a územní celistvost v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic a chránit civilní obyvatelstvo před probíhající ruskou agresí. 6. tranše v hodnotě 500 mil. € by měla zvýšit celkový příspěvek EU v rámci EPF pro Ukrajinu na 3,1 mld. €. Rozsah vybavení, které má být poskytnuto v rámci nového balíku pomoci, je v souladu se současnými prioritami vyjádřenými ukrajinskou vládou. Opatření pomoci v této souvislosti zahrnují 490 mil. € na vojenské vybavení určené k použití smrtící síly pro obranné účely a 10 mil. € na pokrytí nákladů na vybavení a dodávky, jako jsou osobní ochranné prostředky, soupravy 1. pomoci a palivo. Obě opatření pomoci mají navíc rovněž umožnit, aby členské státy EU v rámci EPF zajišťovaly Ukrajině údržbu a opravy již darovaného vojenského vybavení.
Předpokládaný další vývoj
Příslušné právní akty včetně jmen osob a názvů subjektů zařazených na seznam byly zveřejněny v Úředním věstníku EU. Na základě mandátu Rady k vydávání pasů na okupovaných území je Rada připravena zahájit jednání s EP. EU plánujei nadále reagovat na všechny akce podporující ruskou agresi. Zbývajících 540 mil. € mimořádné pomoci má být použito na obnovení provádění stávajících projektů financovaných EIB na Ukrajině tak, jak budou postupovat, s výjimkou oblastí aktivního nepřátelství a území, která nejsou pod kontrolou ukrajinské vlády.
Odkazy
- Rozhodnutí Rady o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny
- Rozhodnutí Rady o omezujících opatřeních v reakci na uznání nezávislosti území Doněcké a Luhanské oblasti Ukrajiny, která nejsou pod kontrolou vlády, a vyslání ruských ozbrojených sil na tato území
- Rozhodnutí Rady omezujících opatřeních vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině
- Návrh rozhodnutí EP a Rady o neuznávání ruských cestovních dokladů vydávaných na Ukrajině a v Gruzii
- Rozhodnutí Rady o zřízení EUMAM Ukraine
- Prováděcí nařízení Rady o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny
Frontex a Západní Balkán posilují spolupráci
- Rada přijala rozhodnutí o podpisu dohody o spolupráci v oblasti správy hranic mezi Frontex a Severní Makedonií.
- Rovněž se dohodla, že návrh rozhodnutí o uzavření dohody postoupí EP k souhlasu.
- Rada taktéž přijala nový balík pomoci v hodnotě 39,2 mil. € v rámci nástroje předvstupní pomoci (IPA III) na posílení správy hranic na západním Balkáně.
- Balík tímto zvyšuje celkovou bilaterální a regionální podporu přijatou v této oblasti v rámci NPP III na 171,7 mil. €.
Návrh rozhodnutí Rady o podpisu Dohody mezi Evropskou unií a Republikou Severní Makedonie o operativních činnostech prováděných Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž v Republice Severní Makedonie jménem Unie (COM(2022)492)
- Rada 13. 10. 2022 přijala rozhodnutí o podpisu dohody o spolupráci v oblasti správy hranic mezi Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex) a Severní Makedonií. Komise mimojiné přijala doporučení Rady, aby zahájila jednání o vylepšených dohodách o statutu Frontex mezi EU a Albánií, Srbskem, Černou Horou a také s Bosnou a Hercegovinou. Dále Rada 25. 10. 2022 přijala balík pomoci v hodnotě 39,2 mil. € v rámci nástroje předvstupní pomoci (IPA III) na posílení správy hranic na západním Balkáně.
Pozadí
1. dohoda o spolupráci v oblasti správy hranic byla uzavřena v roce 2019 s Albánií. V návaznosti na tento krok zahájila agentura Frontex v Albánii v květnu 2019 vůbec 1. společnou operaci na území sousední země, která není členem EU (více v příspěvku „První společná operace Evropské pohraniční a pobřežní stráže mimo EU spuštěna”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v květnu 2019). Dohody o postavení jednotek s Černou Horou a Srbskem byly uzavřeny v květnu 2020 (více v příspěvku „Frontex má působit v dalších zemích”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v květnu 2020). O podobné dohodě s Bosnou a Hercegovinou se momentálně jedná.
Klíčové a sporné body
Jakmile tato dohoda vstoupí v platnost, měla by agentura Frontex moci pomáhat Severní Makedonii v jejím úsilí o řízení migračních toků, boji proti nedovolenému přistěhovalectví a boji proti přeshraniční trestné činnosti. Dohoda má umožnit, aby byly uskutečňovány společné operace a nasazeny jednotky agentury Frontex pro správu hranic v Severní Makedonii, bude-li s tím tato země souhlasit. Posílení kontrol podél hranic Severní Makedonie má přispět k dalšímu posílení bezpečnosti na vnějších hranicích EU. V souladu s nařízením č. 1896/2019 o Evropské pohraniční a pobřežní stráži obsahuje dohoda rovněž ustanovení o sledování dodržování předpisů a o ochraně základních práv. Představený návrh Komise ,má s podporou agentury Frontex posílit kapacitu partnerů ze západního Balkánu v oblasti řízení migrace, boje proti pašování a zajišťování bezpečnosti. Podle aktuálně platných dohod o statutu mezi agenturou Frontex a Albánií, Srbskem a Černou Horou může k rozmístění stálých sborů docházet pouze na hranicích zemí s EU a bez výkonu výkonných pravomocí. Podle nového právního rámce by měla dohoda o statutu umožnit stálým jednotkám Frontexu, aby byly rozmístěny ve třetí zemi jak na hranicích EU, tak na hranicích se třetími zeměmi a vykonávaly výkonné pravomoci. Nové dohody o statutu proto mají lépe podpořit a posílit spolupráci v oblasti správy hranic na západním Balkáně.
Balík pomoci, který byl přijat, následuje po podrobném posouzení potřeb stanovených s orgány západního Balkánu. Podpora je zaměřena na kapacity správy hranic regionu zejména prostřednictvím poskytování specializovaného vybavení. Zahrnuje mobilní sledovací systémy, bezpilotní letadla, biometrická zařízení, školení a podporu při zřizování a provozu národních koordinačních center. Podpora se vztahuje i na zprovoznění migračních zařízení, včetně přijímacích a detenčních zařízení. Tento balík má zvyšovat celkovou bilaterální a regionální podporu přijatou v této oblasti v rámci NPP III na 171,7 mil. €.
Předpokládaný další vývoj
Návrh rozhodnutí o uzavření dohody se Severní Makedonií postoupí EP k souhlasu vzhledem k souhlasu Rady. V návaznosti na předložená doporučení Komise bude muset Rada přijmout rozhodnutí, které Komisi zmocní k zahájení jednání s Albánií, Srbskem a Černou Horou a Bosnou a Hercegovinou.
Odkazy
- Návrh rozhodnutí Rady o podpisu dohody o spolupráci v oblasti správy hranic mezi Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex) a Severní Makedonií
- Nástroj předvstupní pomoci (IPA III)
- Agentura Frontex
Komise navrhuje aktualizovat pravidla pro pro zvýšení bezpečnosti a usnadnění legálního obchodu s palnými zbraněmi
- Komise navrhla aktualizovat pravidla EU pro dovoz, vývoz a tranzit palných zbraní pro civilní použití.
- Svůj záměr představit podobný návrh zveřejnila Komise již v roce 2020.
- Potenciál na nelegální šíření zbraní je nyní o to vyšší v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině.
- Aktualizovaná pravidla by usnadnila legální obchod s palnými zbraněmi pro civilní použití a sníží administrativní zátěž výrobců, obchodníků a uživatelů palných zbraní.
Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o opatřeních pro dovoz, vývoz a tranzit palných zbraní, jejich hlavních částí a střeliva, kterým se provádí článek 10 Protokolu Organizace spojených národů proti nedovolené výrobě střelných zbraní a jejich součástí, dílů a střeliva a obchodování s nimi, který doplňuje Úmluvu Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu (protokol OSN o palných zbraních) (přepracované znění) (KOM(2022)480)
- Komise 27. 10. 2022 navrhla aktualizovat pravidla EU pro dovoz, vývoz a tranzit palných zbraní pro civilní použití.
Pozadí
Odhaduje se, že až 35 mil. nedovolených palných zbraní se nachází v rukou civilistů v EU a přibližně 630 tis. palných zbraní je v systému SIS vedeno jako odcizené nebo ztracené. Nelegální toky palných zbraní, jejich hlavních částí a střeliva napomáhají ozbrojeným konfliktům a organizované trestné činnosti, včetně terorismu. Umožňují násilí a podporují zločinecké podniky. Nedovolené palné zbraně mají dopad i na další oblasti organizované trestné činnosti, jako je obchodování s drogami a lidmi. Představený návrh byl oznámen v roce 2020 a týká se pouze palných zbraní pro civilní použití. Ruská vojenská agrese na Ukrajině zvyšuje potenciál šíření palných zbraní. Ve střednědobém horizontu tato nová pravidla pomohou snížit riziko obcházení embarga v případě vývozu palných zbraní pro civilní použití a zvýšit kontroly dovozu tohoto druhu palných zbraní ze zemí mimo EU. V rámci strategie bezpečnostní unie přijala Komise strategii EU pro boj proti organizované trestné činnosti a akční plán proti nedovolenému obchodování s palnými zbraněmi na období 2020–2025 a předložený návrh usiluje o zajištění souladu mezi směrnicí č. 853/2017 o palných zbraních a nařízením EU č. 480/2022 o dovozu a vývozu civilních palných zbraní (více v příspěvku „Komise pokračuje v provádění bezpečnostní unie”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červenci 2020 a v příspěvku „Byla představena nová strategie pro lepší využívání digitálních nástrojů na vyšetřování”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v dubnu 2021). Oba texty by měly upravovat stejné druhy palných zbraní, jejich hlavních částí a střeliva. Stávající nařízení upravuje především vývoz palných zbraní pro civilní použití.
Klíčové a sporné body
Aktualizovaná pravidla mají usnadnit legální obchod s palnými zbraněmi pro civilní použití a snížit administrativní zátěž výrobců, obchodníků a uživatelů palných zbraní. Revidovaná pravidla mají posílit bezpečnost a řešit nedovolené obchodování s palnými zbraněmi; umožnit mají také koordinované kontroly a posouzení rizik s cílem zlepšit sledovatelnost palných zbraní.
Aktualizovaná pravidla mají zahrnovat:
- Jasné a společné postupy pro dovoz, vývoz a tranzit palných zbraní pro civilní použití, jejich hlavních částí, střeliva a poplašných a signalizačních zbraní. Stávající návrh má např. osvobodit výrobce palných zbraní, obchodníky s nimi a jejich uživatele od poplatku za získání dovozního nebo vývozního povolení.
- Zjednodušené dovozní a vývozní postupy pro lovce, sportovní střelce a vystavovatele: zejména od lovců s evropským zbrojním pasem nebude vyžadováno žádné předchozí povolení k dovozu nebo vývozu.
- Nový elektronický systém EU pro udělování licencí, jehož prostřednictvím by výrobci palných zbraní a obchodníci s palnými zbraněmi mohli žádat o dovozní a vývozní povolení; nahradily by se tak vnitrostátní systémy založené převážně na listinných dokladech. Tento nový bezpapírový systém by měl žadatelům ušetřit čas a zjednodušit proces. Systém by měl být rovněž propojen s jednotným portálem EU pro oblast celnictví.
- Přísné technické normy pro poplašné a signalizační zbraně, což jsou zařízení vyrobená pouze pro střelbu cvičnými nábojkami, slzným plynem nebo dráždivým střelivem. To má pomoci zabránit tomu, aby byly přeměněny na smrtící palné zbraně. Veškeré takové zbraně, které nesplňují tyto normy, by musely být dováženy jako palné zbraně. Komise plánuje rovněž sestavit seznam nekonvertibilních poplašných a signalizačních zbraní, což znamená zařízení, která nelze přeměnit tak, aby vystřelovala hromadnou nebo jednotnou střelu nebo jiný projektil.
- Přísnější pravidla pro hlavní části palných zbraní ve formě polotovarů. Dováželi by je pouze licencovaní podnikatelé a zprostředkovatelé, čímž se by se snížila hrozba podomácku vyrobených palných zbraní bez označení nebo registrace.
- Osvědčení konečného uživatele pro nebezpečnější palné zbraně. Tento doklad osvědčuje, že kupující je konečným příjemcem zboží a neplánuje je převést na někoho jiného. Tím by se snížilo riziko odklonu palných zbraní z legálního na černý trh během vývozu nebo po něm.
- Přísné kontroly odmítnutí udělit dovozní nebo vývozní povolení. Vnitrostátní orgány budou muset ověřit, zda osoba žádající o povolení již byla zamítnuta v jiném členském státě. Pokud bude určité osobě zamítnuto dovozní nebo vývozní povolení, budou informace sdíleny s ostatními členskými státy. To zabrání jednotlivcům v tom, aby si takové povolení „nakupovali“ v jiném členském státě EU.
Předpokládaný další vývoj
Nyní je musí EP a Rada tento návrh projednat. Po přijetí by byla tato pravidla přímo použitelná v celé EU.
Odkazy
- Návrh nařízení o opatřeních pro dovoz, vývoz a tranzit palných zbraní, jejich hlavních částí a střeliva
- Informativní přehled: Aktualizovaná pravidla EU pro dovoz a vývoz palných zbraní
- Otázky a odpovědi: Přezkum nařízení EU o palných zbraních
- Internetové stránky o palných zbraních
Krátce…
EU prodloužila omezující opatření proti ISIL (Dá’iš) a al-Kajdě
- Rada schválila prodloužení sankcí proti ISIL/Da’esh and Al-Kajdě na dalších 12 měsíců do 31. 10. 2023.
- Aktuální režim sankcí je namířen proti 13 osobám a 4 skupinám.
Rada 17. 10. 2022 přijala rozhodnutí, kterým se prodlužuje platnost již zavedených omezujících opatření proti ISIL (Dá’iš) a al-Kajdě a osobám, skupinám, podnikům a subjektům, které jsou s nimi spojeny, o další rok, konkrétně do 31. 10. 2023. Aktuální režim sankcí je namířen proti 13 osobám a 4 skupinám. Dotčená opatření obnášejí zmrazení majetku a zákaz cestování do EU. Kromě toho osoby a subjekty z EU nesmějí osobám a subjektům zařazeným na seznam zpřístupňovat finanční prostředky. Tato autonomní omezující opatření doplňují sankce, jež vůči ISIL (Dá’iš) a al-Kajdě uložila Rada bezpečnosti OSN. Od září 2016 EU samostatně příjímá omezující opatření proti ISIL/Dá’iš a al-Kajdě a proti osobám, skupinám, podnikům a subjektům, které jsou s nimi spojeny. Tato opatření jsou zacílena na osoby a skupiny, které páchají teroristické útoky, poskytují podporu těmto činům a podněcují k nim nebo které provádějí nábor pro ISIL/Dá’iš, al-Káidu a jejich odnože (více v příspěvku „Rada prodloužila sankce proti ISIL/Da’esh and Al-Kajdě”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v říjnu 2021).