V egyptském Šarm aš-Šajchu již druhým týdnem probíhá světová klimatická konference OSN (COP27). Otázky klimatické bezpečnosti a boji proti globálnímu oteplování se tak znovu dostávají na přední pozice světového dialogu. Na dvoutýdenní jednání navíc letos vrhá stín válka na Ukrajině a s ní související energetická krize, která dodržování závazků na snižování emisí ohrožuje. Český premiér Petr Fiala, který kromě České republiky letos díky českému předsednictví v Radě EU reprezentoval i zájmy Evropské unie, uvedl, že Evropská unie je odhodlaná plnit klimatické cíle i přes válku na Ukrajině.
Český premiér zdůraznil, že jeho vláda má v plánu odklon od uhlí směrem k obnovitelným zdrojům a jaderné energii. „Své sliby plníme: do roku 2020 Česká republika snížila emise skleníkových plynů o 43 procent ve srovnání s rokem 1990, což je mnohem více, než jsme se zavázali,“ řekl v projevu.
Podle klimatologů z Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu se globální teploty zvýšily o 1,1 °C a směřují k 1,5 °C.Pokud teploty vzrostou o 1,7 až 1,8 °C nad úroveň z roku 1850, může být podle odhadů Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) polovina obyvatelstva světa vystavena životu nebezpečnému horku a vlhkosti. Mezi důsledky změny klimatu dnes patří mimo jiné intenzivní sucha, nedostatek vody, silné požáry, zvyšování hladiny moří, záplavy, tání polárního ledu, katastrofální bouře a pokles biologické rozmanitosti.
| Co je COP27? Mezinárodní spolupráce je jedinou cestou ke klimatické neutralitě. Pod záštitou organizace spojených národů se každoročně konají klimatické summity, na kterých se vlády dohodnou na opatření k omezení růstu globální teploty. Tyto konference se označují jako COP, což je zkratka pro „konferenci smluvních stran“. Účastníky konference jsou země, které v roce 1992 podepsaly dohodu OSN o klimatu. |
Co si klade za cíl letošní COP27?
Na loňské konferenci OSN o změně klimatu v Glasgow (COP26), bylo přijato několik konkrétních návrhů. Více než 100 zemí včetně Brazílie se například zavázalo, že do roku 2030 zvrátí odlesňování. Zúčastněné země se také dohodly na postupném snižování produkce uhlí a omezování dalších dotací na fosilní paliva a počet zemí, které se zavázaly dosáhnout čistých nulových emisí, překročil 140, což zahrnuje 90 % celosvětových emisí.
Letošní konference má čtyři hlavní cíle. Pod heslem mitigace se skrývá snaha udržet globální oteplení pod 1,5°C ve srovnání s průmyslovou revolucí. Druhým cílem je dosáhnout posílení globálního akčního plánu v oblasti adaptace a zatřetí by země měly přezkoumat pokrok, pokud jde o závazek mobilizovat do roku 2025 každoročně 100 miliard amerických dolarů na pomoc rozvojovým zemím při řešení nepříznivých dopadů změny klimatu. Posledním cílem je pak spolupráce všech zúčastněních zemí na COP27.
Evropská unie od konference očekává, že světoví lídři a ministři v Šarm aš-Šajchu prokáží své odhodlání naplnit zvýšené ambice. Urychlení opatření v oblasti klimatu je dle Evropské komise nyní naléhavě nutné, pokud se chce svět dostat do klimatické situace, která bude v souladu s teplotním limitem stanoveným v Pařížské smlouvě.
| Dosavadní dění na COP27 v bodech: – Nová projekce OSN ukazuje nebezpečný nárůst průměrné teploty o 2,7°C do roku 2100 – Ukrajina přenáší svůj boj i do oblasti klimatu a požaduje, aby váleční agresoři museli platit za emise skleníkových plynů způsobené válkou. – Pokud má svět šanci udržet globální oteplování pod 2 stupni Celsia, musí globální emise začít rychle klesat před rokem 2030. – Pod OSN byla vytvořena skupina expertů s cílem zasáhnout proti greenwashingu – Šéf NATO uvedl, že změna klimatu zvyšuje riziko vzniku ozbrojených konfliktů – Šéf EU pro klima Frans Timmermans oznámil změnu cíle bloku v oblasti snižování emisí: cílem je snížit emise do konce desetiletí o 57 % oproti úrovni z roku 1990. To je nárůst oproti předchozímu cíli 55 %. – Premiér Petr Fiala zdůraznil, že jeho vláda má v plánu odklon od uhlí směrem k obnovitelným zdrojům a jaderné energii. „Své sliby plníme: do roku 2020 Česká republika snížila emise skleníkových plynů o 43 procent ve srovnání s rokem 1990, což je mnohem více, než jsme se zavázali,“ řekl v projevu. |
Co dělá EU pro snížení vlastních emisí skleníkových plynů?
Ve dnech 7. a 8. listopadu Komisi na summitu světových lídrů zastupovala předsedkyně von der Leyenová. Akcí na COP27 se zúčastní také komisaři pro energetiku Kadri Simson, pro životní prostředí, námořní záležitosti a rybolov Virginijus Sinkevičius a pro zemědělství Janusz Wojciechowski.
Evropská unie se ujímá vedoucí úlohy v celosvětové zelené transformaci a plnění Pařížské dohody. Díky Evropskému právnímu rámci pro klima, který byl přijat v od roku 2021, má EU k dispozici závazný právní rámec.
Díky evropskému zákonu o klimatu, který platí od roku 2021, má Evropská unie k dispozici ambiciózní a závazný legislativní rámec pokrývající všechna odvětví ekonomiky, který nám umožní plnit naše klimatické cíle. Od roku 1990 do roku 2021 se celkové emise skleníkových plynů v EU snížily o 30 %, zatímco její ekonomika vzrostla o více než 60 %.
V roce 2021 navíc představila Komise balíček legislativních návrhů s názvem Fit for 55, který podporuje snížení emisí skleníkových plynů o 55% do roku 2030 oproti roku 1990. Balíček obsahuje jak návrhy upravující stávající směrnice či nařízení, tak nové legislativní návrhy. Zaměřuje se na oblasti, jako je obchodování s emisními povolenkami, uhlíkové vyrovnávání na hranicích, energetiku a paliva či využívání půdy a lesnictví.
Autorka: Barbora Novotná, Euroskop.cz
Zdroj: Evropská komise, Bloomberg Green, COP27
Foto: Evropská komise
