Evropská unie nejen v rámci své sousedské politiky usiluje o mír a stabilitu za svými vnějšími hranicemi. Nejdůležitější akcí, a také nejrozsáhlejší, je v tomto kontextu pomoc Ukrajině v rámci rekonstrukce a obnově po škodách způsobených probíhajícím  válečným konfliktem. Unie se avšak neangažuje pouze v tomto regionu, ale pomáhá i v dalších regionech poškozených konflikty a nejrůznějšími humanitárními katastrofami jako je Blízký východ, Afrika, apod. V analýze představíme pomoc Unie Ukrajině a nastíníme srovnání s podporou některým dalším regionům.

Pomoc Ukrajině před válečným konfliktem

Vztahy Ukrajiny a Evropské unie se postupně vyvíjí od roku 1991, kdy se Ukrajina oficiálně stala nezávislým státem. Významným milníkem v rámci pomoci Unie ve svém sousedství se stalo vytvoření Východního partnerství v roce 2009. Jeho zakládající schůzka, které se účastnili vrcholní představitelé 33 zemí – 27 států EU a Arménie, Ázerbájdžánu, Gruzie, Moldavska, Běloruska a Ukrajiny – proběhla během prvního českého předsednictví Rady EU dne 7. května 2009 v Praze.

Dalším důležitým milníkem ve vztazích EU a Ukrajiny byly události související s protesty v roce 2013 a 2014 známých pod označením Euromajdan.

Euromajdan ve zkratce:

• Série masových demonstrací na Náměstí nezávislosti v Kyjevě (Maidan Nezalezhnosti), které reagovaly na pozastavení podpisu asociační dohody a Prohloubené a komplexní zóny volného obchodu mezi EU a Ukrajinou (DCFTA) v letech 2013/2014;

• Následovalo svržení pro-ruského prezidenta Viktora Janukovyče;

• Následovala ruská anexe Krymu v reakci na nepokoje na Ukrajině.
  

Následný konflikt Ukrajiny s Ruskem urychlil budování hlubších vztahů mezi Ukrajinou a Unii. EU například zmrazila majetek a zakázala vstup do členských států Unie Rusům a Ukrajincům, kteří se mohli na nepokojích na Ukrajině podílet.

Evropská unie pomáhala stabilizovat Ukrajinu také prostřednictvím finanční pomoci.

V rámci Nástroje sousedství, rozvoje a mezinárodní spolupráce (NDICI) v roce 2014 alokovala na podporu Ukrajiny  11 mld. eur.

1. ledna 2016 se Ukrajina oficiálně připojila k DCFTA a Ukrajinci tak získali možnost bezvízového cestování do Schengenského prostoru až na 90 dní.

V únoru 2019 začala platit nová ukrajinská ústava, jejíž normy byly v souladu s cíli Ukrajiny k připojení se k Evropské unii, či Severoatlantické alianci.

Pomoc od února 2022

Pomoc Unie je ovšem nejvíce viditelná po událostech posledních měsíců. Již od počátku krize z února 2022 EU plně podporuje ukrajinskou suverenitu a odmítá agresivní kroky Ruské federace.

Unie stojí plně za Ukrajinou a pomáhá jí jak v politické, tak i v humanitárních, finančních a vojenských oblastech. Evropská komise zároveň úzce spolupracuje se sousedícími zeměmi Ukrajiny při zajištění dostatečné péče a pomoci pro obyvatele utíkající před válkou.

Pomoc Unie Ukrajině je možné kategorizovat v rámci následujících oblastí:

• Silná odpověď Unie

Evropská unie ukázala sílu a jednotu již od samotného počátku vojenského konfliktu na Ukrajině. Unie a její členské státy mobilizovaly přes 19 mld. eur na podporu celkové ekonomické, sociální a finanční odolnosti země. Připravují se rovněž  3 mld. eur v rámci makrofinanční pomoci.

Probíhá také celosvětová kampaň „Stand up for Ukraine“, jejíž výtěžek je zaměřen především na ubytování, vzdělávání a hospodářský sektor napadené země.

• Humanitární pomoc

Na projekty humanitární pomoci pro občany zasažené válkou bylo uvolněno z rozpočtu Unie přibližně 523 mil. eur. Částka zahrnuje 485 mil. eur pro Ukrajinu a 38 mil. eur pro Moldávii, které mají pomoci lidem utíkajícím  před válkou. Humanitární pomoc Unie zahrnuje dodávky jídla, vody, zdravotnické péče a přístřeší na poskytnutí základních lidských potřeb.

Mezi další cíle Unie v této oblasti patří zajištění energetické bezpečnosti, zvýšení kybernetické bezpečnosti, svoboda médií, a také boj proti dezinformacím.

• Mechanismus civilní obrany EU

Jak funguje Mechanismus civilní obrany – Systém založený na podporu koordinace záchranných a humanitárních akcí v roce 2001; – Zahrnuje reakce na přírodní i člověkem zapříčiněné katastrofy, jejichž následky jsou ve větším rozsahu než v rámci potřebné reakce postižené země; – Primární roli hraje Evropská komise; – Ke státům EU je připojeno dalších 7 států zapojených v tomto mechanismu: Bosna a Hercegovina, Turecko, Srbsko, Norsko, Severní Makedonie, Černá Hora a Island. – Od vytvoření mechanismu v roce 2001 je pomoc na Ukrajině největší pohotovostní operací pod záštitou EU.

Od počátku války nabídlo31 států pomoc (27 členských států EU + Norsko, Turecko, Severní Makedonie a Island) a na Ukrajinu bylo zasláno přes 70 000 tun věcných potřeb.

Celkem 19 států EU společně s Norskem nabídlo podporu Moldávii, která pomáhá ukrajinským uprchlíkům  prostřednictvím dodávek hygienických pomůcek, generátorů elektrické energie a přístřeší. Komise zároveň pomáhala koordinovat oblast civilní ochrany pro Česko, Slovensko a Polsko.

Do mechanismu civilní obrany EU je speciálně integrovaný i program rescEU, tedy další úroveňochrany občanů v Evropě, který je plně financován EU.

V rámci programu rescEU je zřízena nová evropská rezerva , která zahrnuje flotilu hasičských letadel a vrtulníků, zdravotnických evakuačních letadel a zásobu zdravotnických potřeb a polních nemocnic, které mohou okamžitě reagovat na mimořádné události. Rezerva obsahuje také mobilní přístřešky pro vysídlené osoby. EU v rámci mechanismu civilní obrany rovněž  vytváří rezervu pro reakci při chemických, biologických, radiologických či jaderných nehod.

Po aktivaci mechanismu Unie posléze nabízí asistenci od členských a přidružených států skrze tzv. koordinační centra reakcí na mimořádné události. Na Ukrajinu byly skrze rescEU poslány  například ventilátory, masky a pláště, infuzní pumpy, pacientské monitory a koncentrátory kyslíku.

V rámci programu jsou vytvářeny i logistická centra civilní ochrany, které Komise speciálně zřídila na Slovensku, v Polsku a Rumunsku, aby pomoc Ukrajině mohla být distribuována z členských států co nejrychleji.

• Dočasný ochranný mechanismus

Na začátku března 2022 se EU rozhodla aktivovat dočasný ochranný mechanismus, jehož cílem je nabídnout rychlou a účinnou pomoc lidem prchajícím před válkou na Ukrajině. Každému, kdo prchá před tímto konfliktem, musí být umožněn přístup na území EU. Těmto osobám je následně poskytnuta dočasná ochrana v EU, která zahrnuje:

• Pobyt na území EU po dobu delší než jeden rok;
• Povolení k pobytu;
• Přístup ke vzdělávání a na trh práce;
• Sociální pomoc;
• Lékařská nebo jiná pomoc;
• Děti a mladiství bez doprovodu mají právo na zákonnou péči.

Evropská komise na svých stránkách poskytuje detailní návod nejen v oficiálních jazycích EU, ale i v ukrajinštině a ruštině, pro osoby, které odešly na území EU z důvodu válečného konfliktu.

• Solidární linie/koridory

Jako další způsob pomoci Ukrajině EU rozhodla o zavedení tzv. solidárních koridorů pro ukrajinský zemědělský export i import.

Od spuštění v květnu 2022 tyto koridory:

Pomohly exportovat přes 15 milion tun zemědělských produktů z Ukrajiny, které zemi umožnily potřebný příjem financí.

Pouze za září bylo exportováno 6,6 milion tun ukrajinských zemědělských produktů – 2,6 milionů tun skrze koridory a 4 miliony tun přes Černé moře.Dále byla poskytnuta technická podpora Ukrajině, Moldavskem a dalším zemím EU za účelem usnadnění a zrychlení postupů a odstranění překážek na hranicích a

• 29. června 2022 byly podepsány dohody o nákladní dopravě mezi Ukrajinou a Moldavskem, aby se usnadnil tranzit a přeprava z a do obou zemí.

V listopadu 2022 Komise věnovala 250 milionů eur, aby došlo k podpoře solidárních koridorů. Z krátkodobého hlediska se bude jednat o podporu rychlých vylepšení, zejména souvisejících s mobilním vybavením a zkrácením čekací doby a zlepšením pohybu přes hranice. Ve střednědobém horizontu Komise mobilizuje tzv. Nástroj pro propojení Evropy na podporu rozvoje infrastruktury potřebné ke zvýšení kapacity těchto koridorů.

Komise společně s Českem, Polskem, Slovenskem, Rumunskem, Ukrajinou, Moldávii, Evropskou investiční bankou, Evropskou bankou pro rekonstrukci a rozvoj a Skupinou světové banky mobilizovaly přes 1 miliardu eur na zajištění globální potravinové bezpečnosti a zajištění „záchranného lana“ pro ukrajinskou ekonomiku.

• Další mechanismy podpory

Unie pomáhá i v dalších oblastech.  Evropští telekomunikační operátoři byli vyzváni, aby prodloužili dohody o odpuštění nebo snížení  roamingových poplatků pro Ukrajince. Ukrajinská elektrická síť byla synchronizována s EU a další finanční prostředky byly poskytnuty na zvýšení kybernetické odolnosti.

• Podpora pro budoucí rekonstrukci Ukrajiny

V rámci budoucí poválečné rekonstrukce Ukrajiny se předpokládá spolupráce Unie i v rámci skupiny G7, nebo G20 a dalších třetích zemí, tak jako mezinárodních finančních institucí a organizací.

Byla představena Ukrajinská rekonstrukční platforma, která je spoluzaložena Komisí a ukrajinskou vládou. Tato platforma by měla být zodpovědná za schválení rekonstrukčního plánu vytvořeného Ukrajinou s podporou administrativních kapacit a technických prostředků ze strany EU. Má propojit další partnery a organizace včetně členských států EU a dalších bilaterálních a multilaterálních partnerů a mezinárodních finančních institucí. Ukrajinský parlament společně s Evropským parlamentem se jí mají účastnit jako pozorovatelé.

Pomoc EU v dalších regionech

Unie se avšak neangažuje pouze na Ukrajině, ale dlouhodobě podporuje rozvoj nejen sousedních zemí, ale i regionů v jiných částech světa.

• Balkán

Region Západního Balkánu se nachází v bezprostředním sousedství  EU a mimo jiné i proto má perspektivu budoucího členství v Unii Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josep Borrell se dokonce vyjádřil, že: „Evropská unie není kompletní bez Západního Balkánu“. 

Všichni partneři EU z tohoto regionu mají podepsané Stabilizační a asociační dohody, které umožňují otevřít obchod a vyrovnat se evropským standardům. EU rovněž poskytuje politickou a finanční podporu zemím regionu s cílem podpory dobrých sousedských vztahů a budování sdílené prosperity prostřednictvím regionální integrace. Kromě silné politické podpory pro Západní Balkán a tzv. Berlínskéhoprocesu EU podporuje i další regionální organizace s cílem posílení hospodářského rozvoje, zlepšení konektivity a zvýšení bezpečnosti v regionu.

Berlínský proces – Diplomatická iniciativa spojená s rozšiřováním EU; – Zahájeno v roce 2014; – Jedná se o zintenzivnění spolupráce mezi EU a Západním Balkánem.

Při koronavirové pandemii EU alokovala přes 3,3 mld. eur na podporu regionálních reakcí na pandemii, nákup vakcín a socio-ekonomické reformy.

Z pohledu obchodních vztahů je EU největším partnerem pro region Západního Balkánu, import i export do EU zahrnuje přes 70 % obchodních toků. V letech 2011-2021 přitom vzájemný obchod vzrostl přibližně o 130 %.

• Blízký východ

Mechanismus civilní obrany zahrnuje ale mnohem širší spektrum států ze sousedství EU. Níže si představíme pomoc EU v Sýrii a Jemenu, přitom ale pomáhá i v Egyptě, Jordánsku, Libanonu a Palestině.

Sýrie

Po 11 letech války v Sýrii stoupla cena potravin, zatímco samotná dostupnost se rapidně snižuje. Ruská invaze na Ukrajinu ještě více snížila import obilí do Sýrie a zvýšila ceny v takovém měřítku, že 65 % populace trpí potravinovou nejistotou. V roce 2021 došlo k největší krizi spojené se zásobováním vodou za 70 let.

EU a její členské státy jsou hlavními donory mezinárodní pomoci pro zemi a od začátku konfliktu v roce 2011 EU dokázala mobilizovat přes 27,4 mld. eur na podporu syrských obyvatel – jak uvnitř státu, tak uprchlíků ze Sýrie v celém regionu. Pouze za rok 2022 Komise mobilizovala přibližně 150,7 mil. eur v rámci humanitární pomoci. V důsledku rozmachu cholery v regionu od září 2022 EU dále alokovala zhruba 700 000 eur na pomoc s bojem proti této epidemii.

Jemen

V roce 2022 Unie alokovala 170 mil. eur na pomoc této zemi.  Od začátku války v roce 2015 se jedná celkově o pomoc v částce přes 1,2 mld. eur. Asistence EU se zaměřuje na zajištění potravin a vody, zdravotnických pomůcek, pomoc v oblasti vzdělávání a přístřeší. EU se snaží  i o zmírnění míry podvýživy a podporuje léčbu těžce podvyživených dětí s vysokým rizikem úmrtí.

Kromě toho je pomoc nabídnuta i v oblasti primární zdravotní péče migrantům, kteří tranzitují přes Jemen do Saúdské Arábie.

V neposlední řadě EU podporuje humanitární letecké služby OSN (UNHAS), které umožňují humanitárním pracovníkům přístup k obyvatelům v nouzi.

• Afrika

EU pomáhá celkově ve 23 zemích Afriky. S ohledem na chudobu tohoto regionu jsou nejčastější akce humanitárního typu, zahrnující dodávky lékařských potřeb, potravin, vody a vzdělávání.

EU k výše zmíněné pomoci navíc v roce 2022 alokovala přibližně 9 mil. eur na pomoc při zvládání pandemii koronaviru a snížení podvýživy u dětí..

• Asie a Pacifik

V tomto regionu EU pomáhá státům, které jsou postihnuty přírodními katastrofami, jako je například Irán (od roku 2016 přes 111 mil. eur), Afghánistán (od roku 1994 přes 1,4 mld. eur) a Myanmar (od roku 1993 přes 315 mil. eur).

V oblasti centrální Asie (Kyrgyzstán, Kazachstán, Turkmenistán, Tádžikistán a Uzbekistán) EU od roku 1994 pomohla přibližně sumou 229,8 mil. eur.

• Latinská Amerika a Karibik

Karibik

Karibik je druhým regionem s největším výskytem katastrof na světě. Malé ostrovní rozvojové státy jsou zranitelnější kvůli extrémním klimatickým jevům, které jsou kvůli klimatické změně stále intenzivnější, nepředvídatelnější a častější.

Jen v roce 2021 tento region čelil čtyřem velkým výzvám: pandemii covidu-19, smíšené migraci, silné sezóně hurikánů  a široké škále přírodních katastrof (výbuchy sopek, záplavy apod). EU od roku 1994 alokovala pro tento region přibližně 199 mil. eur.

Kolumbie

I přes rozvoj v posledním desetiletí, do kterého spadá i mírová dohoda s největší guerillovou skupinou FARC z roku 2016, potřeba humanitární pomoci v zemi stále roste. Dle OSN přibližně 7,7 milionů obyvatel Kolumbie potřebuje humanitární pomoc. Z pohledu EU se jedná o největšího příjemce humanitární pomoci v Latinské Americe – přibližně 368 mil. eur od roku 1994, z toho jen 34,4 mil eur v roce 2022 směřovalo z EU do této země.

Shrnutí

Evropská unie je v oblasti podpory třetích zemí a  humanitární pomoci aktivním dárcem v mnoha potřebných regionech. I přes rozsáhlou pomoc na celém světě je však pomoc na Ukrajině tou nejrozsáhlejší akcí v historii Unie. Do pomoci jsou zahrnuty jak evropské instituce, tak především členské státy, které ukázaly jednotu v podpoře Ukrajiny od zahájení vojenského konfliktu.

Autor: Nikola Řezáčová, psáno pro Euroskop

Ilustrační foto: Zdroj Profimedia/ČTK