Předseda Evropské rady Charles Michel dnes navštívil Peking a setkal se s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Čína bude pokračovat ve strategické komunikaci a spolupráci s Evropskou unií, uvedl po jednání čínský prezident.
Čínský prezident Si Ťin-pching jako další výstup z dnešního jednání poukázal na nutnost společné snahy Číny a Evropské unie posílit koordinační makroekonomické politiky a doplňkové výhody, společně vytvořit nové motory růstu a zajistit bezpečnost, stabilitu a spolehlivost dodavatelských řetězců. „Čína zůstane otevřená evropským společnostem a doufá, že EU dokáže odstranit vměšování, aby čínským společnostem poskytla spravedlivé a transparentní obchodní prostředí,“ prohlásil Si. Co si čínský prezident představuje pod pojmem „vměšování“, neupřesnil on ani státní média.
Na setkání ve Velkém sále lidu v čínském hlavním městě Si Michelovi mimo jiné řekl, že doufá, že unijní instituce a členské státy budou Čínu vnímat „objektivně a korektně” a varoval Evropu před „všemi formami nové studené války”, které lze dle čínského vůdce předejít překonáním ideologických střetů. Šéf Evropské rady zase nejvyššího čínského představitele vyzval, aby využil svého vlivu na Rusko a v souvislosti s Ukrajinou ho přiměl respektovat Chartu OSN. Dle agentury Reuters však dal čínský vůdce jasně najevo, že Čína zbraně Rusku nedodává.
Návštěva se konala na pozadí napjaté geopolitické a ekonomické situace
Michelova cesta přišla v době, kdy jsou vztahy mezi Čínou a Západem obzvlášť citlivé. Přehlednost diplomatického pole EU a Číny je v posledních měsících ovlivněná rostoucím napětím kolem Tchaj-wanu, represemi v Hongkongu, otázkou práv čínských menšin nebo spojenectvím Pekingu s Moskvou, která v únoru napadla Ukrajinu. Citlivým a rezonujícím tématem je i přísná čínská politika nulové tolerance vůči Covidu-19, která vyvolala ojedinělou vlnu protestů v Číně.
Bylo to právě křehkost tamější politické situace, která šéfa Evropské rady Charlese Michela před jeho cestou do Číny dostávala pod tlak. Diplomaté a další činitelé v Bruselu bilaterální jednání těsně před odjezdem vzhledem k politické situaci v Číně zpochybňovali. „Měl by [Michel] využít této příležitosti k tomu, aby vyjádřil obavy ohledně několika otázek,“ řekl Reinhard Bütikofer, předseda delegace Evropského parlamentu pro vztahy s Čínou. „Pokud dojde k potlačení nedávného protestního hnutí, EU je ochotna na to v mezinárodních institucích upozornit a zvážit nové sankce.” dodal dle serveru Politico Bütikofer.
Setkání navázalo na říjnovou strategickou diskusi vedoucích představitelů EU
Bilaterální setkání řešící otázku, jak upravit vztahy evropského bloku s Čínou s ohledem na stále tvrdší politiku Si Ťin-pchinga a prohlubující se rivalitu mezi Washingtonem a Pekingem, přišlo po sérii oddělených jednání čínského prezidenta s lídry členských zemí EU.
Nejdříve se s čínským vůdcem setkal německý kancléř Olaf Scholz, který svým krokem vyvolal mezi členskými státy znepokojení vzhledem k tomu, že blok v současnosti řeší, jak svůj přístup k Pekingu zpřísnit. Posléze však přišla další jednání. Na okraji summitu skupiny G20 na Bali se s Si Ťin-pchingem setkal francouzský prezident Emmanuel Macron nebo nizozemský premiér Mark Rutte.
S Michelem ani s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou, kteří se summitu rovněž účastnili se Si Ťin-pching tehdy samostatně nesetkal.
Autorka: Barbora Novotná, Euroskop.cz
Foto: Evropská rada
