Evropský akt o čipech zvýší konkurenceschopnost a odolnost Evropy v oblasti polovodičových technologií a aplikací a pomůže dosáhnout digitální i ekologické transformace. Posílí zároveň vedoucí postavení Evropy v této technologické oblasti. Rada EU na začátku prosince přijala postoj („obecný přístup“) k navrhovanému nařízení, kterým se zřizuje rámec opatření k posílení evropského ekosystému polovodičů, jenž je znám jako Akt o čipech. Obecný přístup formalizuje vyjednávací postoj Rady. České předsednictví Rady tak získalo mandát k jednáním s Evropským parlamentem.
„Čipy patří k nejdůležitějším špičkovým technologiím, které dnes existují, ale EU v současné době nemá dostatečnou kapacitu pro navrhování a výrobu vlastních vyspělých a pokročilých čipů. EU musí snížit svou nadměrnou závislost na celosvětově nejsilnějších subjektech v oblasti polovodičů v Asii a USA a aktem o čipech bere záležitosti do vlastních rukou,“ řekl český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela, který za české předsednictví předsedal jednání Rady.
Akt o čipech se zabývá současným nedostatkem polovodičů v Evropě. Prostřednictvím aktu o čipech chce EU do roku 2030 zdvojnásobit svůj podíl na celosvětovém trhu polovodičů z 10 % na nejméně 20 %, aby zajistila budoucí technologickou suverenitu EU.
Čipy mají zásadní význam pro širokou škálu technologických a digitálních produktů, jako jsou automobily, spotřebiče pro domácnost a elektronika. V důsledku geostrategických problémů a narušení dodavatelského řetězce čelí evropský průmysl v současné době výzvám v oblasti dodávek polovodičů. Cílem aktu o čipech je snížit zranitelnost a závislost EU na zahraničních aktérech. Tento akt zlepší bezpečnost dodávek, odolnost a technologickou suverenitu EU v oblasti čipů.
Finanční architektura
Aktem o čipech se uvolní 43 miliard eur ve formě veřejných a soukromých investic a tento akt se zaměří na tři pilíře:
- na iniciativu Čipy pro Evropu, podporující budování technologických kapacit a související výzkum a inovace,
- na nový rámec pro zajištění bezpečnosti dodávek a odolnosti přilákáním vyšších investic,
- na mechanismus pro monitorování dodavatelského řetězce polovodičů a koordinaci opatření v krizových situacích.
Návrh Komise Aktu o čipech stanoví, že celková částka 3,3 miliard eur bude věnována na pilíř 1, iniciativu Čipy pro Evropu. Rada upřesňuje, že částka 1,65 miliardy eur zahrnutá z programu Horizont Evropa by měla být vyčleněna na výzkum a inovace a financování z programu Digitální Evropa by mělo být poskytnuto na činnosti v oblasti budování kapacit.
S cílem respektovat stávající interinstitucionální dohodu o víceletém finančním rámci mandát Rady nezahrnuje přerozdělení finančních prostředků uvolněných z programu Horizont Evropa, jak navrhla Komise. Jelikož to znamená snížení celkových finančních prostředků pocházejících z programu Digitální Evropa o 400 milionů EUR, je dnes přijatý postoj Rady doplněn prohlášením, v němž se Komise žádá, aby společně s členskými státy a Evropským parlamentem hledaly alternativní řešení, jak zachovat celkový rozpočet ve výši 3,3 miliardy eur.
Evropské konsorcium pro čipovou infrastrukturu
V nařízení se navrhuje nový právní nástroj: evropské konsorcium pro čipovou infrastrukturu (ECIC). ECIC by bylo právním subjektem, který by mohl provádět opatření a další úkoly financované v rámci iniciativy Čipy pro Evropu.
Rada upřesňuje, že zřízení konsorcia ECIC je dobrovolné, a uvádí, že konsorcium je otevřené různým právním formám spolupráce a dalším účastníkům. Rovněž vyjasňuje pravidla pro výběr návrhů na financování, který nebude založen na konkrétní právní formě spolupráce.
Mandát Rady
Další navrhované změny návrhu Komise zahrnují vyjasnění týkající se:
- definice „prvního zařízení svého druhu“, která se týká zařízení na výrobu polovodičů,
- formulování obecných a provozních cílů a obsahu iniciativy Čipy pro Evropu,
- vytvoření evropské sítě kompetenčních center v oblasti polovodičů, integračních technologií a návrhu systému,
- požadavků, které musí splňovat integrovaná výrobní zařízení a otevřené továrny EU na polovodiče, zejména pokud jde o pozitivní vedlejší účinky na hodnotový řetězec polovodičů v EU,
- koncepce povinných žádostí o informace během krizové fáze,
- rozsahu a provádění souboru nástrojů pro mimořádné situace,
- vymáhání informačních a oznamovacích povinností a dodržování přednostních objednávek prostřednictvím pokut a sankcí.
Zdroj: Euroskop, Rada, Komise
Foto: Zdroj Evropská unie 2022
