Členské státy Evropské unie se dnes dohodly na vlastní verzi loňského návrhu, který má v příštích letech pomoci výrazně snížit emise metanu a tím oslabit oteplování klimatu. Opatření by zavedlo povinnost sledovat emise v sektoru fosilních paliv a odstraňovat případné úniky. Také by až na některé výjimky zakázalo při zpracovávání ropy, plynu a uhlí postupy, při kterých dochází v uvolňování metanu do atmosféry.
Návrh předložila Evropská komise před rokem v rámci druhé vlny plánů ze strategie Fit for 55, která má EU nasměrovat k 55procentnímu snížení uhlíkových emisí do konce dekády oproti roku 1990. Poté, co dnes unijní ministři zodpovědní za energetiku přijali upravenou podobu chystaného nařízení, mohou začít vyjednávání se zástupci Evropského parlamentu o jeho konečném znění.
„Metan je silný skleníkový plyn, podílí se na současném globálním oteplování asi 30 procenty. Toto nařízení nám pomůže pochopit, odkud emise metanu pochází, a efektivně se s nimi vypořádat,“ uvedl v tiskové zprávě český ministr průmyslu a obchodu Josef Síkela. „Pomůže nám to splnit naše závazky plynoucí z Globálního metanového slibu (dohoda skoro stovky zemí z loňského roku, pozn. ČTK), abychom do roku 2030 omezili emise metanu o 30 procent,“ dodal.
Energetika patří společně se zemědělstvím a spalováním odpadu k činnostem nejvíce spojeným s metanovými emisemi. EU proti nim chce bojovat skrze povinné kontroly a hlášení pro zpracovatele fosilních paliv, přičemž v uhelném sektoru by měření prováděly státy, u ropy a plynu firmy. Ropné a plynárenské společnosti přitom mají nová pravidla donutit k detekci úniků a k urychlené opravě či výměně vadné techniky.
Další součástí unijní strategie je postupné omezení postupů označovaných anglickými termíny „venting“ a „flaring“, při nichž se metan uvolňuje do ovzduší. Pro ropné a plynárenské společnosti by ihned po vstupu nařízení v platnost začal platit zákaz těchto praktik, s výjimkami pro stavbu, opravy nebo testování zařízení. V uhelném sektoru by se omezení zaváděla postupně do roku 2031.
Zdroj: ČTK
