Česko dnes o půlnoci zakončí své všeobecně velmi dobře hodnocené předsednictví Rady Evropské unie, kterého se po něm na půl roku chopí Švédsko. Skandinávská země se bude pokoušet zachovat jednotný přístup sedmadvacítky k podpoře Ukrajiny a dalšímu tlaku na Rusko či posunout kupředu debatu o reformě trhu s energiemi. Vláda ve Stockholmu chce také prosadit přijetí dalších klimatických norem či pomoci k posílení konkurenceschopnosti evropských firem.
Mezi velká témata následujících šesti měsíců bude patřit i debata o nových fiskálních pravidlech bloku nebo rozšíření bezhraničního schengenského prostoru o Rumunsko a Bulharsko.
„Blahopřejeme českým kolegům k aktivnímu a angažovanému předsednictví, které přispělo k tomu, že EU byla jednotná a společně čelila našim sdíleným výzvám. Nejvýrazněji se to projevilo u naší reakce na ruskou invazi na Ukrajinu a následující energetickou krizi,“ sdělil ČTK švédský velvyslanec při EU Lars Danielsson. Vyzdvihl také českou roli při vyjednávání série klíčových norem z klimatického balíku označovaného jako Fit for 55. Švédsko podle něj hodlá od začátku ledna na práci českého předsednictví navázat.
„Švédsko přebírá předsednictví v době, kdy Evropská unie čelí bezprecedentním výzvám. Základem pro naše priority je zelenější, bezpečnější a svobodnější Evropa,“ prohlásil premiér Kristersson.
Priority švédského předsednictví v Radě EU
Část priorit je dána dlouhodobou politickou agendou, kterou předsednické země domlouvají s Evropskou komisí. Plynulou návaznost na české vedení bloku navíc zajišťuje dlouhodobá spolupráce tria předsednických zemí, která fungovala během českého půlroku a bude pokračovat dále pouze s tím rozdílem, že k Česku a Švédsku přibude místo Francie Španělsko, které vedení EU převezme v polovině roku.
Švédsko hodlá mimo jiné pokračovat v dojednávání protiruských sankcí, jejichž celkově desátý balík by měla podle odhadů diplomatů unie schválit nejpozději v únoru. V oblasti energetiky se Česku v polovině prosince podařilo vyjednat další sadu krizových opatření včetně nouzového omezení cen plynu. Na Švédsku bude vedle dojednání několika norem důležitých pro přechod k obnovitelným zdrojům energie zejména rozjezd debaty o dlouhodobé reformě energetického trhu včetně oddělení cen plynu a elektřiny. V této věci zatím unijní země nejsou jednotné a čekají na konkrétní návrhy Evropské komise.
Stockholm mezi svými prioritami uvádí i posílení odolnosti a konkurenceschopnosti unijního trhu a firem. Členské státy nemají jednotný pohled na to, zda by si EU měla v zájmu podpory vlastních ekonomik v kritické době vzít další společnou půjčku prosazovanou zejména jihoevropskými zeměmi. Švédsko, které v tomto bodě patří ke zdrženlivějším státům, bude mít za úkol řídit diskusi o možných formách podpory.
Za své další priority označuje švédská vláda vedle pokračování přechodu k zelené ekonomice, kde by chtěla navázat na aktivní český přístup ke schvalování klimatických norem, také ochranu demokracie a vlády práva. Naproti tomu velký pokrok neočekávají znalci bruselského dění vzhledem k postojům švédské protiimigrační pravice u reformy migračních a azylových pravidel EU, jejíž klíčová část již přes dva roky vázne na sporu o míru vzájemné solidarity mezi členskými státy bloku při přijímání uprchlíků a navracení migrantů.
Zdroj: ČTK, Evropská komise
