Účinnosti dnes nabývá zákon o národních sankcích proti zahraničním společnostem a cizincům, kteří se dopustí závažných protiprávních jednání. Stát jim bude moci například zabránit ve vstupu nebo v pobytu na svém území nebo zmrazit majetek. Norma, která souvisí s ruskou agresí proti Ukrajině, umožňuje zavést restrikce také proti organizacím a režimům, které porušují lidská práva nebo používají teroristické metody a kybernetické útoky. Předlohu připravilo ministerstvo zahraničí.
O zařazení na sankční seznam bude rozhodovat vláda na návrh ministerstva zahraničí. Ke stejnému úřadu mají směřovat námitky proti zařazení, rozhodovat o nich bude opět kabinet. Lidé na sankčním seznamu se budou moci bránit i prostřednictvím soudu, jímž bude prvoinstančně Městský soud v Praze. Zákon umožní využívat i jiné postihy než ty, které jsou uvedeny na sankčním seznamu EU.
Kabinet Petra Fialy v programovém prohlášení předpokládal přijetí takzvaného Magnitského zákona pro lepší vymahatelnost ochrany lidských práv do konce letošního roku. Přípravu předlohy urychlila ruská invaze na Ukrajinu. Obdobné zákony mají z unijních zemí Francie, Nizozemsko, Lotyšsko nebo Estonsko. Zákon stanoví podmínky zápisu subjektů na vnitrostátní sankční seznam a postup přípravy návrhů na zařazení subjektů na unijní sankční seznam z českého podnětu.
Česko se bude podle ministra zahraničí Jana Lipavského opírat o sankční režimy plynoucí z unijního práva. Prioritu budou mít jednání o sankčních opatřeních na úrovní celé EU. „Pokud v EU nebudeme úspěšní, můžeme přijmout opatření vlastní. Zároveň platí, že nemusíme čekat na EU, pokud uznáme, že ten zájem je natolik silný,“ řekl již dříve ministr.
Vláda před koncem loňského roku schválila zřízení meziresortní koordinační skupiny, jež bude ministerstvu zahraničí pomáhat při výkonu jeho působnosti podle sankčního zákona a při sjednávání mezinárodních sankcí a koordinaci českého postoje k nim. K 1. lednu také na ministerstvu zahraničí vzniklo oddělení sankčních politik, které povede náměstek pro řízení sekce bezpečnostní a multilaterální Martin Povejšil a bude mít další tři pracovníky.
Zákon pojmenovaný po ruském právníkovi Sergeji Magnitském podepsal v prosinci 2012 tehdejší americký prezident Barack Obama. Spojené státy jím zakázaly vstup do země a nařídily zmrazení účtů lidem, kteří byli podle USA zapleteni do porušování lidských práv a mohli se podílet na Magnitského nevyjasněné smrti v moskevské vazební věznici. Magnitskij byl v listopadu 2008 zatčen za údajné daňové úniky krátce poté, co obvinil ruské policejní a justiční pracovníky z defraudací.
Magnitského si v Rusku najal britsko-americký finančník Bill Browder, kterého v červenci 2013 moskevský soud v nepřítomnosti odsoudil na devět let za daňové úniky. Browder totiž tvrdil, že se stal obětí korupčního spiknutí. Po Magnitského smrti dosáhl v USA schválení zákona.
Zdroj: ČTK
