Meziroční míra inflace v eurozóně v prosinci klesla na 9,2 procenta z listopadové hodnoty 10,1 procenta. Ve svém rychlém odhadu to dnes uvedl statistický úřad Eurostat. Tempo růstu cen zpomalilo druhý měsíc v řadě a pokles byl výraznější, než očekávali analytici. Ti počítali s poklesem těsně pod deset procent. V meziměsíčním srovnání ceny v 19 zemích platících eurem klesly o 0,3 procenta. Rychlý odhad neobsahuje data za celou Evropskou unii, statistický úřad je zveřejní v polovině ledna.
K vysoké inflaci nadále přispívaly zejména energie, které v prosinci meziročně zdražily o 25,7 procenta, což je ale výrazně méně než listopadových 34,9 procenta. V meziměsíčním srovnání energie o 6,5 procenta zlevnily.
Naopak mírně zrychlilo zdražování potravin, alkoholu a tabákových výrobků. Jejich ceny se v prosinci podle dnešního odhadu meziročně zvýšily o 13,8 procenta, kdežto v listopadu to bylo o 13,6 procenta. Neenergetické průmyslové zboží meziročně zdražilo o 6,4 procenta a služby o 4,4 procenta. To je v obou případech mírně vyšší míra inflace než v listopadu.
Inflace v eurozóně byla v prosinci nejnižší od srpna, zůstala však vysoko nad dvouprocentním cílem Evropské centrální banky (ECB). „Je pravděpodobné, že vrchol inflace už máme za sebou,“ uvedl analytik Bert Colijn ze společnosti ING. „Mnohem důležitější pro ekonomiku je ale to, zda se nyní inflace bude vracet ke dvěma procentům,“ dodal.
Takzvaná jádrová inflace, která nezahrnuje kolísavé ceny potravin a energií, se v prosinci zvýšila na 5,2 procenta z listopadových pěti procent. Podle Colijna i dalších ekonomů to signalizuje, že ECB bude pravděpodobně muset přikročit k dalšímu zvyšování úroků, aby zajistila pokles inflace na cílovou dvouprocentní úroveň.
Loni ECB v rámci boje proti inflaci postupně zvýšila svou základní úrokovou sazbu na 2,5 procenta z rekordního minima nula procent. Naposledy centrální banka sazbu zvýšila v prosinci, a to o půl procentního bodu. Tempo zvyšování úroků tak sice zpomalila proti předchozím dvěma zasedáním své bankovní rady, zároveň však předpověděla další růst sazeb v příštích měsících.
Zvyšování úroků pomáhá brzdit inflaci, obvykle má ale negativní vliv na hospodářskou aktivitu. „Ekonomika eurozóny přinejlepším stagnuje a trvale vysoká jádrová inflace znamená, že ECB bude cítit povinnost ještě po určitou dobu pokračovat v nynějším cyklu zpřísňování měnové politiky,“ uvedl ekonom Andrew Kenningham z firmy Capital Economics.
Stejně jako v předchozích měsících zaznamenaly nejvyšší inflaci pobaltské státy – Lotyšsko (20,7 procenta), Litva (20 procent) a Estonsko (17,5 procenta). Za nimi následuje Slovensko s 15 procenty. Naopak nejméně ceny meziročně vzrostly ve Španělsku (5,6 procenta), Lucembursku (6,2 procenta) a ve Francii (6,7 procenta). Pod desetiprocentní hranici se po několika měsících dostala také inflace v Německu, kde klesla na 9,6 procenta.
V České republice, která ale není v eurozóně, míra inflace v listopadu zrychlila na 16,2 procenta z říjnových 15,1 procenta. Údaje o prosincovém vývoji zveřejní Český statistický úřad (ČSÚ) příští týden. Analytici v anketě ČTK uvedli, že očekávají prosincovou inflaci mezi 15,8 a 17,2 procenta. Zlevnění pohonných hmot podle nich inflaci v prosinci snižovalo, opačným směrem ale působilo pokračující zdražování potravin.
Zdroj: ČTK
