Rada schválila cenový strop na ruskou ropu, Rada se dohodla na pravidlech pro snížení emisí metanu, REPowerEU: Rada a EP dosáhly dohody o oblasti působnosti i financování, Rada schválila dočasný mechanismus zastropování cen plynu, Rada schválila pravidla pro usnadnění zavádění OZE
- Mezinárodní koalice G7 a Austrálie uplatňuje cenový strop na ruskou ropu
- Emise metanu mají být na úrovni EU monitorovány a následně sníženy, souhlasí členské státy
- Rada a EP podpořily plán REPowerEU, který má zajistit snížení závislosti na ruských fosilních palivech
- Členské státy po diskusích konečně dosáhly dohody o podobě cenového stropu na plyn
- Rada podporuje usnadnění zavádění OZE s cílem zajistit tím bezpečnost i udržitelnost energetického systému EU
Krátce…
Rada schválila cenový strop na ruskou ropu
- EU v souladu s mezinárodní koalicí cenového stropu zavádí cenový strop na ruskou ropu a ropné produkty pocházející a vyvážené z Ruska.
- Je stanoveno přechodné období 45 dnů.
Rada 3. 12. 2022 rozhodla o zavedení cenového stropu pro surovou ropu, minerální oleje a oleje ze živičných nerostů, které z Ruska pocházejí nebo jsou z Ruska vyváženy, a to ve výši 60 USD za barel. Rozhodnutí Rady navazuje na aktivitu mezinárodní tzv. koalice cenového stropu zahrnující státy G7 a Austrálii. EU od regulace očekává omezení prudkého nárůstu cen, snížení příjmů z ropy Rusku, stabilizaci světových cen energie a zmírnění nepříznivých důsledků pro dodávky energie do třetích zemí. Výjimku představuje situace, kdy surová ropa nebo ropné produkty, které pocházejí nebo jsou vyváženy z Ruska a jsou nakupovány za cenu na úrovni předem stanoveného cenového stropu dohodnutého koalicí pro zastropování cen nebo pod touto úrovní. Je stanoveno rovněž přechodné období v délce 45 dnů pro plavidla přepravující surovou ropu pocházející z Ruska, která byla zakoupena a naložena na plavidlo před 5. 12. 2022 a vyložena v konečném přístavu určení před 19. 1. 2023. Jelikož cenový strop lze podle situace na trhu pravidelně upravovat, stanovuje toto rozhodnutí též přechodné období v délce 90 dnů po každé změně cenového stropu, aby bylo zajištěno konzistentní uplatňování cenového stropu všemi aktéry. V případě výjimečného stavu je možné přepravovat ropu nad rámec cenového stropu. Cenový strop se může v budoucnu upravit s ohledem na vývoj trhu.
Rada se dohodla na pravidlech pro snížení emisí metanu
- Rada souhlasí rámcově s návrhem na monitorování a snížení emisí metanu v odvětví energetiky.
- Zohledňuje však více různé druhy infrastruktur, jako jsou těžební plošiny na moři, podzemní plynovody nebo distribuční soustavy.
Rada 19. 12. 2022 přijala obecný postoj ohledně návrhu na monitorování a snížení emisí metanu v odvětví energetiky. Návrh zavádí nové požadavky na opatření v odvětví ropy, plynu a uhlí týkající se měření, vykazování a ověřování emisí metanu podle nejvyšších standardů. V reakci na návrh Komise Rada upravuje ustanovení návrhu a zohledňuje různé druhy infrastruktur, jako jsou těžební plošiny na moři, podzemní plynovody nebo distribuční soustavy. Umožňuje také použití různých zařízení k měření emisí a zavádí flexibilní přístupy s ohledem na konkrétní vnitrostátní nebo geologické podmínky. V odvětví ropy a plynu by měly provozovatelé povinně provádět měření emisí metanu a předkládat o nich výkazy ke kontrole. Měly by také zajistit zjišťování úniků metanu a opravy netěsností včetně zajištění opravy okamžitě po zjištění úniků. Postupy odvětrávání a flérování, při nichž se metan uvolňuje do atmosféry, mají být zakázány. Členské státy mají vypracovat plán zmírňování emisí v souvislosti se sanací, regenerací a likvidací neaktivních a dočasně odstavených vrtů. V odvětví uhlí mají mít členské státy povinnost průběžně měřit a vykazovat emise metanu z provozovaných hlubinných a povrchových dolů. Odvětrávání a flérování v uzavřených a opuštěných dolech má být zakázáno od 1. 1. 2030. Povinné vykazování se má vztahovat také na emise metanu u energie dovážené do EU (více v příspěvku „Komise chce podpořit tranzici z fosilního zemního plynu na vodík“, Energie v prosinci 2021).
REPowerEU: Rada a EP dosáhly dohody o oblasti působnosti i financování
- EU chce dosáhnout nezávislosti na fosilních palivech a diverzifikaci dodávek energie.
- K tomu má pomoci zvýšení využívání OZE, energetické účinnosti a kapacity pro skladování energie.
Zástupci Rady a EP se 14. 12. 2022 dohodli na podobě plánu REPowerEU, jehož cílem je zvýšení odolnosti, bezpečnosti a udržitelnosti energetického systému EU prostřednictvím potřebného snížení závislosti na fosilních palivech a diverzifikace dodávek energie, mimo jiné zvýšením využívání OZE, energetické účinnosti a kapacity pro skladování energie.Členské státy budou moci doplnit do národních plánů členských států EU pro oživení a odolnost v rámci nástroje NextGenerationEU novou kapitolu týkající se plánu REPowerEU s cílem financovat investice a reformy, které pomohou dosáhnout cílů uvedeného plánu. Granty mají být financovány z Inovačního fondu (60 %) a předzásobení povolenek ETS (40 %). Klíč pro přerozdělování bude zohledňovat politiku soudržnosti, závislost členských států na fosilních palivech a růst cen investic. Nad rámec budou moci členské státy požádat o podporu v podobě půjčky, a to i v případě žádostí přesahujících 6,8 % HND, pokud platí příslušné podmínky. Členské státy budou mít možnost dobrovolných převodů z rezervy na vyrovnání se s důsledky brexitu. Členské státy, které nevyčerpaly finanční prostředky z fondů soudržnosti v rámci předchozího VFR (2014–2020), budou mít možnost je využít na podporu MSP a zranitelných domácností, které jsou významně zasaženy zvýšením cen energií (více v příspěvku „EU se chce zbavit závislosti na ruském plynu”, Energie v březnu 2022, v příspěvku „Komise představila plán REPowerEU“, Energie v květnu 2022 a v příspěvku „Členské státy navrhují upravit plán REPower EU”, Energie v říjnu 2022).
Rada schválila dočasný mechanismus zastropování cen plynu
- Rada se konečně dohodla na podobě zastropování cen plynu
- Automaticky (de)aktivovaný cenový strop se bude odvíjet od referenční ceny LNG na světových trzích
Rada se 19. 12. 2022 dohodla na podobě nařízení Rady, kterým se zavádí mechanismus korekce trhu k omezení nadměrných cen plynu. Cílem nařízení je omezit případy nadměrných cen plynu v EU, které neodrážejí ceny na světovém trhu, a zároveň zajistit bezpečnost dodávek energie a stabilitu finančních trhů. K automatické aktivaci s platností od 15. 2. 2023 dojde v případě, že měsíční cena platformy TTF pro obchodování s plynem překročí 180 €/MWh po dobu 3 pracovních dnů a měsíční cena TTF je o 35 € vyšší než referenční cena LNG na světových trzích po dobu týchž 3 pracovních dnů. Během aktivace nebudou transakce týkající futures derivátů na zemní plyn, které spadají do oblasti působnosti mechanismu korekce trhu nad tzv. „dynamickým nabídkovým limitem“, povoleny. Jakmile bude dynamický nabídkový limit aktivován, bude platit po dobu nejméně 20 pracovních dnů. Pokud bude dynamický nabídkový limit méně než 180 €/MWh za poslední 3 po sobě jdoucí pracovní dny, automaticky se deaktivuje. K automatické deaktivaci dojde i v případě, kdy Komise vyhlásí stav nouze na regionální úrovni nebo na úrovni EU. Nařízení zahrnuje mechanismus pozastavení, zjistí-li se rizika pro bezpečnost dodávek energie, finanční stabilitu, toky plynu uvnitř EU nebo zvýšené poptávky po plynu. V tom případě Komise přijme prováděcí rozhodnutí. Mechanismus korekce trhu bude pozastaven, zejména zvýší-li se poptávka po plynu o 15 % za měsíc nebo o 10 % za 2 měsíce, sníží-li se výrazně dovoz LNG, nebo klesne-li výrazně objem obchodovaný na platformě TTF ve srovnání se stejným obdobím v předchozím roce. Mechanismus se bude vztahovat na derivátové smlouvy na následující měsíc, 3 měsíce a 1 rok. Strop se nebude vztahovat na mimoburzovní (OTC) obchody, ani denní a vnitrodenní burzovní transakce. Nařízení má vstoupit v platnost 1. 2. 2023. Formálně bylo nařízení přijato Radou 22. 12. 2022 (více v příspěvku „Komise představila parametry mechanismu cenové korekce plynu na burze“, Energie v listopadu 2022 a v příspěvku „EU chystá 3. balík opatření proti vysokým cenám energií a podporu digitalizace energetiky, Členské státy navrhují upravit plán REPower EU“, Energie v říjnu 2022).
Rada schválila pravidla pro usnadnění zavádění OZE
- Rada schválila dočasný rámec pro urychlení zavádění projektů v rámci OZE.
- Současně schválila revizi směrnici o OZE v rámci plánu REPowerEU.
Rada 22. 12. 2022 definitivně schválila dočasný rámec pro urychlení zavádění projektů v oblasti energie z OZE. Na zasedání Rady pro energetiku v listopadu 2022 bylo dosaženo dohody ohledně většiny obsahu tohoto nařízení. Nařízení zavádí rychlejší povolovací řízení pro projekty, které mají největší potenciál pro rychlé zavádění energie z obnovitelných zdrojů a mají nejmenší dopad na životní prostředí. Ministři dosáhli konečné politické dohody o nařízení 19. 12. 2022 a doplnili ustanovení o urychleném postupu a zjednodušení zavádění sítí. Rada téhož dne rovněž přijala obecný postoj k revizi směrnice o OZE, která byla navržena v rámci plánu REPower EU, jejímž cílem je uznat energie z OZE za oblast převažujícího veřejného zájmu. Rada potvrdila cíl dosáhnout v roce 2030 alespoň 40% podílu OZE na hrubé konečné spotřebě EU, jak je stanoven v jejím obecném přístupu k revizi směrnice o obnovitelných zdrojích energie, jenž byl přijat v červnu 2022. Komise v rámci plánu REPowerEU navrhla zvýšit cíl alespoň na 45 % v roce 2030. Stávající cíl uvedený ve směrnici o obnovitelných zdrojích energie z roku 2018 činí 32,5 % v roce 2030. Do 30 měsíců od vstupu směrnice v platnost mají členské státy přijmout plány vymezující vhodné oblasti pro OZE, tj. s nižšími riziky pro životní prostředí. Kompletní plány by pak podléhaly zjednodušenému posouzení dopadů na životní prostředí (více v příspěvku „Komise představila plán REPowerEU“, Energie v květnu 2022 a v příspěvku „Komise chce urychlit povolování OZE, Rada souhlasí”, Energie v listopadu 2022).