Komise schválila pracovní program ERI na rok 2023, Instituce EU se dohodly na společných prioritách pro roky 2023 a 2024
- Evropská rada pro inovace podpoří inovativní projekty v roce 2023 ve výši 1,6 mld. €
- Rada, EP a Komise vytyčily společné legislativní priority na následující 2 roky
Krátce…
Komise schválila pracovní program ERI na rok 2023
- Ve schváleném programu Evropské rady pro inovace (ERI) má být k dispozici více než 1,6 mld. € na nové inovativní projekty.
- Finance mají být použity jak k rozšíření průlomových technologií, tak i k vytvoření nových trhů.
- Více než ½ mld. € je vyčleněno na technologie nové generace v oblastech, které jsou pro EU strategické, jako je skladování energie, kvantové technologie, polovodiče a potravinové zabezpečení.
Komise 7. 12. 2022 přijala pracovní program ERI na rok 2023. Tento program má poskytovat vědcům a inovátorům v roce 2023 možnosti financování ve výši 1,6 mld. € , které jim mají umožnit rozšířit průlomové technologie a vytvořit nové trhy. Více než ½ mld. € je vyčleněno na technologie nové generace v oblastech, které jsou pro EU strategické, jako je skladování energie, kvantové technologie, polovodiče a potravinové zabezpečení. Zpráva o výsledcích činnosti ERI, která byla rovněž zveřejněna, zdůrazňuje, že ERI dosud podpořila 12 „jednorožců“ a poskytla pobídky, jež přinesly následné investice převyšující 10 mld. € , a prostřednictvím fondu ERI poskytla finanční páky, díky nimž se dodatečné investice znásobily více než 2,6krát. Pracovní program na rok 2023 zahrnuje několik novinek a pilotních akcí na podporu nového Evropského programu inovací. ERI zahájila činnost v březnu 2021 jako novinka programu Horizont Evropa po pilotní fázi v letech 2018–2020. Rozpočet ERI na období 2021–2027 činí více než 10 mld. €(více v příspěvku „EU zahájila činnost Evropské rady pro inovace”, Výchova, vzdělání a mládež v březnu 2021). Výbor ERI, jehož nezávislí členové jsou jmenováni ze zástupců světa inovací (podnikatelů, výzkumných pracovníků, investorů, podniků a dalších subjektů z inovačního ekosystému), poskytuje poradenství ohledně strategie a provádění ERI. ERI zaujímá k řízení financování aktivní přístup pod vedením správců programů ERI, kteří rozvíjejí vize v oblasti průlomových inovací a technologií a spravují portfolia tak, aby těchto cílů dosáhli. Finanční podpora pro startupy vybrané v rámci programu EIC Accelerator byla navýšena prostřednictvím restrukturalizace fondu ERI, který je nyní schopen doplňovat kapitálové investice. Nově přináší ERI následující prvky: (1) 8 výzev pro startupy a MSP k dosažení pozice světových lídrů ve strategických technologických oblastech s rozpočtem na granty a investice ve výši 525 mil. €, (2) nový program, který má prostřednictvím stáží pro nadějné výzkumné pracovníky přilákat větší počet inovačních talentů do deep-tech startupů, (3) větší podpora pro ženy inovátorky prostřednictím propojení nástoje ERI Accelerator s podniky podporovanými v rámci iniciativy Women TechEU, (4) podpora testování inovací ERI mezi veřejnými a soukromými zadavateli a (5) další spolupráce s Evropským inovačním a technologickým institutem (EIT), konkrétně zahájení poskytování služeb napomáhajících zakládání a rozvoji podniků a společná cena ERI-EIT pro ženy inovátorky. Pracovní program ERI na rok 2023 stanovuje aktualizovaný soubor „výzev ERI“. Více než ½ mld. € je k dispozici pro startupy na vývoj budoucích technologií, které mají přispět k plnění cílů EU v oblasti rychlejšího zavádění obnovitelných zdrojů energie a zajištění bezpečnosti dodávek polovodičů a bezpečnosti potravinových řetězců, jakož i v oblasti výstavby šetrné k životnímu prostředí. Aktualizované výzvy mají přímo podpořit cíle politiky EU, jako jsou REPowerEU, akt o čipech, Nový evropský Bauhaus, potravinové zabezpečení a mise EU v programu Horizont Evropa (více v příspěvku „Předsedkyně Komise zhodnotila směřování EU v projevu o stavu Unie (SOTEU)”, Institucionální záležitosti v září 2021, v příspěvku „ERI ohlásila novou vlnu vítězných startupů”, Vnitřní trh v říjnu 2021, v příspěvku „Komise navrhuje akt o čipech”, Informační společnost v únoru 2022 a v příspěvku „Komise představila plán REPowerEU“, Energie v květnu 2022). Konkrétně je podpora a financování poskytované ERI v roce 2023 rozdělena následovně: (1) ERI Pathfinder (343 mil. €) pro multidisciplinární výzkumné týmy provádějící vizionářský výzkum, který má potenciál vést k průlomovým technologickým objevům (granty až 4 mil. €), (2) ERI Transition (128,3 mil. €) na transformaci výsledků výzkumu v inovační příležitosti se zaměřením na výsledky získané v rámci projektů ERI Pathfinder a projektů Evropské rady pro výzkum v oblasti ověřování koncepce, a to s cílem propracovat technologie a doložit ekonomickou opodstatněnost konkrétních aplikací (granty až 2,5 mil. €) a (3) ERI Accelerator (1,13 mld. €) pro startupy a MSP na vývoj a rozšiřování inovací s významným dopadem, jež mají potenciál vytvářet nové trhy nebo měnit trhy stávající (granty do 2,5 mil. €, kapitálové investice 0,5–15 mil. €). Zpráva o výsledcích činnosti ERI dokumentuje výsledky činnosti ERI od roku 2014 až do 1. roku jejího plného fungování jakožto plnohodnotné iniciativy v rámci programu Horizont Evropa v roce 2021. Výsledkem dosud poskytnuté podpory je: (1) portfolio společností ERI, které dohromady dosáhly ocenění převyšující 40 mld. € včetně 12 „jednorožců“ a 112 „kentaurů“, (2) poskytnutí pobídek vedoucích k následným investicím převyšujícím 10 mld. € do společností v jejím portfoliu, včetně investic z rizikového kapitálu a investic od podniků a národních podpůrných bank, (3) finanční podpora z programu Accelerator pro 20 % podniků vedených ženami a z programu Pathfinder pro více než 30 % výzkumných pracovnic, (4) uzavření 92 investičních dohod a dodatečné investice převyšující 500 mil. € díky finanční páce fondu ERI, což představuje dodatečné kapitálové investice ve výši 2,6 € na každé 1 € investované z fondu ERI, (5) podpora více než 500 výzkumných projektů, jejichž výsledkem je přibližně 1 375 inovací, z nichž přes 90 % pravděpodobně přinese nové nebo zdokonalené produkty nebo procesu a (6) poskytnutí více než 100 mil. € na komerční využití přelomových nápadů díky první sérii výzev v rámci ERI Transition.
Instituce EU se dohodly na společných prioritách pro roky 2023 a 2024
- EP, Rada a Komise vydali společné prohlášení o legislativních prioritách EU na roky 2023 a 2024.
- Za EP prohlášení podepsala předsedkyně Roberta Metsoalová, za Radu EU český premiér Petr Fiala a za Komisi předsedkyně Ursula von der Leyenová.
Instituce EU 15. 12. 2022 vydaly společné prohlášení o legislativních prioritách EU na roky 2023 a 2024. Za EP prohlášení podepsala předsedkyně Roberta Metsoalová, za Radu EU český premiér Petr Fiala a za Komisi předsedkyně Ursula von der Leyenová. EP, Rada a Komise projednávají od roku 2016 legislativní priority EU na následující rok a dohodnou se na nich v každoročním společném prohlášení. Takový postup těmto orgánům umožňuje účinnější a užší spolupráci na klíčových legislativních návrzích, jež Komise předkládá a u nichž EP a Rada plní funkci spolunormotvůrců. V roce 2020 navíc tyto 3 orgány EU podepsaly společné závěry týkající se období 2020–2024, v nichž byly stanoveny společné politické cíle a priority až do příštích voleb do EP v roce 2024. Společné prohlášení stanovuje společnou evropskou vizi silnější a odolnější Evropy tváří v tvář nevyprovokované brutální agresi Ruska vůči Ukrajině a jejímu rozsáhlému dopadu – a zároveň řeší další závažné výzvy, jako je klimatická krize a hospodářské otřesy. EU chce i nadále stát za Ukrajinou a jejím lidem a zároveň urychlit souběžnou ekologickou a digitální transformaci. Ve společném prohlášení jsou zdůrazněny klíčové legislativní návrhy, na nichž v současné době pracují EP a Rada nebo které předloží Komise v roce 2023. Prohlášení rovněž zavazuje všechny 3 orgány EU, že budou jako nejvyšší prioritu prosazovat iniciativy zaměřené na realizaci Zelené dohody pro Evropu, dosažení digitální transformace a posílení odolnosti EU, vytvoření ekonomiky fungující ve prospěch lidí, prosazování silnější EU ve světě, podporu evropského způsobu života a ochranu demokracie a hodnot. Všechny 3 orgány usilují o dosažení co největšího pokroku do příštích voleb do EP v roce 2024 v iniciativách uvedených ve společném prohlášení. Orgány EU rovněž vítají výsledky Konference o budoucnosti Evropy a znovu potvrdily své závazky v návaznosti na tyto návrhy, přičemž každý z nich spadá do jejich oblasti působnosti. Mnoho návrhů konference již bylo zohledněno v pracovním programu Komise na rok 2023. Vedoucí představitelé všech 3 orgánů EU se též zaměřili na úspěchy dosažené v roce 2022. Zhodnotili zejména poskytování humanitární, politické, finanční a vojenské podpory Ukrajině a jejímu lidu, jakož i bezprecedentní sankce vůči Rusku za účelem vyvíjení hospodářského tlaku a oslabení vojenských schopností Ruska. EU poskytla Ukrajincům přístup k pracovním místům, bydlení, vzdělávání, odborné přípravě a zdravotní péči v rámci vůbec první aktivace mechanismu dočasné ochrany. Přijetím plánu REPowerEU EU má být postupně ukončena závislost EU na ruské fosilní energii a zároveň mají být posíleny OZE a energetická bezpečnost. Provádění národních plánů pro oživení a odolnost v rámci nástroje NextGenerationEU má zároveň podporovat odolné oživení. Všechny 3 orgány jsou i nadále odhodlány nalézt společná řešení na úrovni EU s cílem řešit krizi způsobenou vysokými životními náklady pro občany a podniky. Kromě toho byly dohodnuty důležité právní předpisy týkající se řady prioritních oblastí, které již byly stanoveny ve společném prohlášení z roku 2021, včetně přelomového aktu o digitálních trzích a aktu o digitálních službách, spravedlivých minimálních mezd, rovnosti žen a mužů v řídících a dozorčích orgánech společností a některých návrhů týkajících se zdravotní unie a balíku „Fit for 55“ (více v příspěvku „Rada se dohodla na postoji k DSA”, Informační společnost v listopadu 2021, v příspěvku „Orgány EU se dohodly na prioritách na rok 2022 pro odolnou a silnější EU”, Institucionální záležitosti v prosinci 2021, v příspěvku „Rada a EP se předběžně shodly na aktu o digitálních trzích”, Informační společnost v březnu 2022,v příspěvku „Instituce se dohodly na zlepšení genderové vyváženosti v řídících a dozorčích orgánech společností”, Zaměstnanost a sociální věci v červnu 2022, v příspěvku „Rada přijala 3 nařízení k dokončení evropské zdravotní unie”, Veřejné zdraví v říjnu 2022 a v příspěvku „Rada přijala směrnici EU o přiměřených minimálních mzdách”, Zaměstnanost a sociální věci v říjnu 2022). Začátkem roku 2022 jsme rovněž oslavili 20 let od zavedení € a počátek Evropského roku mládeže (více v příspěvku „Komise chce vyhlásit rok 2022 Evropským rokem mládeže”, Výchova, vzdělání a mládež v říjnu 2021). Všechny 3 orgány EU budou nadále spolupracovat na základě tohoto společného prohlášení a doprovodného pracovního dokumentu, jenž zahrnuje přibližně 164 klíčových legislativních návrhů.