Zaměstnanost a sociální věci v prosinci 2022

Komise vydává nový balík rovnosti, Komise vydává poslední syndikaci roku 2022 pro nástroje SURE a MFA

  • Komise navrhuje posílení rovnosti v rámci orgánů pro rovné zacházení a uznávání rodičovství mezi členskými státy
  • Komise vydává další dluhopisy pro nástroje SURE a MFA

Komise vydává nový balík rovnosti 

  • Komise přijala 2 nové návrhy na zvýšení rovnosti v orgánech pro rovné zacházení v boji proti diskriminaci a návrh na harmonizování pravidel EU na rodičovství napříč soukromým právem v národních systémech.
  • Návrh na uznávání rodičovství mezi členskými státy má poskytnout právní jistotu všem typům rodin, které se nacházejí v přeshraniční situaci v rámci EU. 
  • Všechny návrhy mají lépe chránit oběti diskriminace a přispět k předcházení diskriminaci.

Proposal for a Directive of the European Parliament and of the Council on standards for equality bodies in the field of equal treatment and equal opportunities between women and men in matters of employment and occupation (COM(2022)688)

Proposal for a Council Directive on standards for equality bodies in the field of equal treatment between persons in matters of social security and in the access to and supply of goods and services (COM(2022)689)

Proposal for a Council regulation on jurisdiction, applicable law, recognition of decisions and acceptance of authentic instruments in matters of parenthood and on the creation of a European Certificate of Parenthood (COM(202222)695)

  • Komise 7. 12. 2022 přijala 2 nové návrhy na zvýšení rovnosti v orgánech pro rovné zacházení v boji proti diskriminaci a zveřejnila návrh na harmonizování pravidel EU o rodičovství napříč soukromým právem mezi členskými státy.

Pozadí

Orgány pro rovné zacházení

Orgány pro rovné zacházení jsou veřejné instituce, které poskytují pomoc obětem diskriminace a vydávají zprávy a doporučení. Jsou součástí institucionálního systému brzd a protivah ve zdravé demokracii. Cílem posílení těchto orgánů je ochrana rovnosti a zajištění nediskriminace v každodenním životě lidí. S cílem posílit pravomoci a fungování orgánů pro rovné zacházení přijala Komise v roce 2018 nezávazné doporučení o normách pro orgány pro rovné zacházení. Pouze některé členské státy však provedly reformy s cílem řešit problémy zdůrazněné v doporučení, zatímco většina členských států uvedla, že nedošlo k žádným změnám ani k žádným významným reformám. V roce 2019 se 59 % Evropanů stále domnívalo, že diskriminace na základě etnického původu je v jejich zemi rozšířená. Pokud jde o sexuální orientaci, náboženské vyznání, zdravotní postižení a věk, činí tato čísla 53 %, 47 %, 44 % a 40 % v daném pořadí. Vzhledem k této vysoké míře diskriminace v celé EU je povědomí veřejnosti o právech obětí a povědomí o diskriminaci omezené. Veřejná konzultace v březnu 2022 potvrdila, že většina zúčastněných stran podporuje další pravidla EU stanovující normy pro orgány pro rovné zacházení. Iniciativa se skládá ze 2 v podstatě totožných návrhů směrnic. Důvodem pro předložení 2 návrhů je skutečnost, že 6 směrnic, jichž se iniciativa týká, je založeno na 2 odlišných právních základech, které vyžadují odlišné postupy přijímání.

Uznávání rodičovství mezi členskými státy

Návrh nařízení Rady o uznávání rozhodnutí a přijímání veřejných listin ve věcech rodičovství a o vytvoření evropského osvědčení o rodičovství byl označen za zásadní opatření ve Strategii EU pro práva dítěte a ve Strategii EU pro rovnost LGBTIQ osob. EP uvítal tuto iniciativu Komise ve svém usnesení o ochraně práv dítěte v v řízeních občanského, správního a rodinného práva a ve svém usnesení o právech osob LGBTIQ v EU. Závěry Rady o Strategii EU pro práva dítěte zdůrazňují, že práva dětí jsou univerzální, že každé dítě požívá stejných práv bez jakékoli diskriminace a že při všech činnostech týkajících se dětí, ať už uskutečňovaných veřejnými orgány, nebo soukromými institucemi, musí být prvořadým hlediskem nejlepší zájmy dítěte.

Klíčové a sporné body

Orgány pro rovné zacházení

Stávající pravidla EU týkající se orgánů pro rovné zacházení ponechávají členským státům široký prostor pro rozhodování, pokud jde o zřízení a fungování těchto orgánů. To vedlo k významným rozdílům mezi členskými státy, zejména pokud jde o pravomoci, nezávislost, zdroje, dostupnost a efektivitu orgánů pro rovné zacházení. Komise navrhuje soubor závazných pravidel, která mají posílit úlohu a nezávislost těchto orgánů:

  • Posílené pravomoci: Návrhy rozšiřují pravomoc orgánů pro rovné zacházení na 2 stávající směrnice, směrnici (ES) č. 2000/78 o rovnosti v zaměstnání a směrnici (EHS) č. 79/7 o rovnosti žen a mužů v oblasti sociálního zabezpečení.
  • Nezávislost: Měl by být zaveden právní požadavek, aby orgány pro rovné zacházení nebyly vystaveny vnějším vlivům, zejména pokud jde o jejich právní strukturu, odpovědnost, rozpočet, personální obsazení a organizační záležitosti.
  • Dostatečné zdroje: Členské státy by měly muset orgánům pro rovné zacházení poskytnout lidské, technické a finanční zdroje nezbytné k tomu, aby mohly efektivně uplatňovat všechny své pravomoci.
  • Dostupnost pro všechny oběti: Služby orgánů pro rovné zacházení budou muset být bezplatné a dostupné všem obětem na rovnoprávném základě, včetně osob se zdravotním postižením. Orgány pro rovné zacházení budou rovněž muset stěžovatelům poskytnout předběžné posouzení jejich případu.
  • Konzultace o procesu tvorby právních předpisů a politik: Veřejné instituce by měly muset včas konzultovat orgány pro rovné zacházení a zvážit jejich doporučení v záležitostech týkajících se diskriminace a rovného zacházení. Orgány pro rovné zacházení by měly rovněž spolupracovat s dalšími příslušnými zúčastněnými stranami za účelem sdílení znalostí a vytváření synergií.  
  • Posílené pravomoci v případech diskriminace: Orgány pro rovné zacházení by měly moci vyšetřovat případy diskriminace, vydávat stanoviska nebo závazná rozhodnutí (v závislosti na volbě členských států) a vystupovat u soudu v případech diskriminace. Tyto orgány by měly rovněž moci stranám řízení o stížnosti navrhnout alternativní mechanismus řešení sporů, jako je smírčí nebo mediační řízení.
  • Zvyšování informovanosti: Členské státy a orgány pro rovné zacházení by měly zintenzivnit své úsilí zaměřené na předcházení diskriminaci a prosazování rovnosti.
  • Sdílení odborných znalostí: Orgány pro rovné zacházení by měly pravidelně vypracovávat zprávy o situaci v oblasti rovného zacházení a diskriminace a budou moci předkládat doporučení.

V současné době neexistuje společné formální monitorování orgánů pro rovné zacházení. Návrh má stanovit, že Komise určí společné ukazatele pro posouzení účinků navrhovaných opatření a pro zajištění srovnatelnosti údajů shromážděných na vnitrostátní úrovni.

Uznávání rodičovství mezi členskými státy

Komise přijala návrh nařízení, jehož cílem je harmonizovat na úrovni EU pravidla mezinárodního práva soukromého týkající se rodičovství. Návrh se zaměřuje na zájem a práva dítěte. Má poskytnout právní jistotu všem typům rodin, které se nacházejí v přeshraniční situaci v rámci EU, ať už proto, že se přestěhovaly z jednoho členského státu do druhého za účelem cestování nebo pobytu, nebo proto, že mají rodinné příslušníky nebo majetek v jiném členském státě. Jedním z hlavních aspektů návrhu je, že rodičovství určené v jednom členském státě EU by mělo být uznáno i ve všech ostatních členských státech bez jakéhokoli zvláštního postupu. Právo Unie, jak jej vykládá ESD, zejména v oblasti volného pohybu, již stanoví, že rodičovství určené v jednom členském státě by mělo být uznáno i ve všech ostatních členských státech pro některé účely: přístup na území, právo pobytu, zákaz diskriminace vůči státním příslušníkům. Tak tomu však není v případě práv vyplývajících z vnitrostátních právních předpisů. Návrh umožňuje dětem v přeshraničních situacích požívat práv vyplývajících z rodičovství podle vnitrostátních právních předpisů ve věcech, jako je dědictví, výživné, péče o dítě nebo právo rodičů jednat jako zákonný zástupce dítěte (pokud jde o školní docházku nebo zdraví).

Cílem návrhu je proto chránit základní práva dětí, poskytnout rodinám právní jistotu a snížit právní náklady a zátěž pro rodiny a správní a soudní systémy členských států. Návrh obsahuje mimo jiné tyto hlavní prvky:

  • Určení příslušnosti: návrh určuje soudy členských států, které jsou příslušné ve věcech týkajících se rodičovství, a zajišťuje tak nejlepší zájem dítěte.
  • Určení rozhodného práva: právem rozhodným pro určení rodičovství by mělo být zpravidla právo státu, v němž má obvyklé bydliště osoba, která dítě porodila. Pokud toto pravidlo vede k určení rodičovství pouze u jednoho rodiče, alternativní možnosti zajišťují, aby rodičovství bylo možné určit u obou rodičů.
  • Pravidla pro uznávání rodičovství: návrh stanoví uznávání soudních rozhodnutí a veřejných listin, které zakládají nebo prokazují určení rodičovství. Rodičovství určené v jednom členském státě by mělo být zpravidla uznáno i ve všech ostatních členských státech bez jakéhokoli zvláštního postupu.
  • Vytvoření evropského osvědčení o rodičovství: děti (nebo jejich právní zástupci) o ně mohou požádat členský stát, který rodičovství určil, a rozhodnout se použít je k prokázání svého rodičovství ve všech ostatních členských státech. Komise navrhuje harmonizovaný vzor, který bude společný pro celou EU. Používání osvědčení by bylo pro rodiny nepovinné, mají však právo o ně požádat a nechat je akceptovat v celé EU.

Návrh neharmonizuje hmotné rodinné právo, které zůstává v pravomoci členských států.

Předpokládaný další vývoj

Komise plánuje každých 5 let zprávu o situaci subjektů pro rovné zacházení v celé EU.

Návrh na uznávání ročiiovství musí po konzultaci s EP jednomyslně přijmout Rada. 5 let po vstupu nařízení v platnost plánuje Komise vyhodnotit jeho uplatňování členskými státy a může navrhnout změny.

Odkazy

Krátce…

Komise vydává poslední syndikaci roku 2022 pro nástroje SURE a MFA

  • Komise vydala poslední syndikaci roku 2022 ve výši 7,05 mld. € pro nástroje SURE a MFA. 
  • Rozdělení naplánovaných dluhopisů mezi oba programy je 6,548 mld. € na program EU SURE a 500 mil. € na nouzový program EU pro makrofinanční pomoc (MFA) pro Ukrajinu.
  • Sociální dluhopis SURE je splatný k prosinci 2037 a MFA k roku 2052.

Komise 7. 12. 2022 vydala poslední syndikaci roku 2022 ve výši 7,05 mld. € pro nástroje SURE a MFA. Dohoda sestávala z nového 15letého sociálního dluhopisu ve výši 6,548 mld. € na program EU SURE splatného v prosinci 2037 a 500 mil. € ze stávajícího dluhopisu splatného v roce 2052 na nouzový program EU pro makrofinanční pomoc (MFA) pro Ukrajinu. Oba dluhopisy byly velmi dobře podpořeny, což EU umožnilo umístit dluhopisy za dobrých podmínek pro tak velkou transakci (více v příspěvku „Komise chce pomoci zajistit pracovní místa”, Zaměstnanost a sociální věci v dubnu 2020 a v příspěvku „Pomoc z nástroje SURE byla schválena Radou”, Zaměstnanost a sociální věci v září 2020). Tímto Komise uzavírá svůj program SURE i nouzový program MFA pro Ukrajinu. Výnosy ze sociálního dluhopisu by měly být použity na realizaci programu SURE v Bulharsku, na Kypru, v ČR, Řecku, Chorvatsku, Litvě, Lotyšsku, Polsku a Portugalsku, které všechny již využily prostředků v rámci tohoto schématu. Díky tomu má být vyplaceno 98,4 mld. € z celé obálky 100 mld. € v rámci programu, který umožňuje zemím EU poskytovat podnikům a občanům postiženým pandemií zaměstnanost a podporu příjmu (více v příspěvku „Na lucemburské burze byl kotován první sociální dluhopis vydaný v rámci programu SURE”, Zaměstnanost a sociální věci v říjnu 2020 a v příspěvku „Komise vydala sociální dluhopis v hodnotě 14 mld. €”, Zaměstnanost a sociální věci v lednu 2021). 500 mil. € pro Ukrajinu je poslední tranší mimořádného programu MFA, který Komise poskytuje Ukrajině na rok 2022 po zahájení ruské útočné války proti této zemi. Po této poslední transakci poskytne Komise Ukrajině v roce 2022 celkem 7,2 mld. € na podporu MFA (více v příspěvku „EU odsoudila ruskou agresi na Ukrajině a uvalila sankce”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v únoru 2022, v příspěvku „EU přijala opatření v souvislosti s ruskou agresí vůči Ukrajině”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červenci 2022 a v příspěvku „EU přijala další podpůrná opatření na finanční a ekonomickou pomoc v souvislosti s podporou Ukrajiny”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v květnu 2022). Na rok 2023 navrhla Komise balík dodatečné úvěrové podpory pro Ukrajinu ve výši 18 mld. € , který má být financován prostřednictvím dluhopisů, jakmile bude schválen (více v příspěvku „EU pokračuje v koordinované reakci a finanční pomoci v souvislosti s událostmi na Ukrajině”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v září 2022). Zveřejněné transakce doplňují stávající objemy vydané k financování výdajů v rámci NextGenerationEU. Od ledna 2022 vydala Komise v rámci NextGenerationEU dlouhodobé financování v celkové výši 99,8 mld. € a od zahájení programu v červnu 2021 celkem 170,8 mld. €. 

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality