Životní prostředí v prosinci 2022

Fit for 55: Rada a EP se dohodly na podobě klíčové části balíku, Zelená dohoda pro Evropu: Rada a EP našly shodu nad bojem proti odlesňování, Zelená dohoda pro EU: Udělování bezplatných emisních povolenek v odvětví letectví má skončit, shodli se Rada a EP, Rada přijala návrh ohledně trestněprávní ochrany životního prostředí, Zelená dohoda pro Evropu: Rada a EP se dohodly na pravidlech pro baterie, Rada a EP se dokázaly shodnout na mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích

  • Instituce dosáhly dohody o podobě revize systému EU ETS a jeho rozšíření na nová odvětví
  • Pravidla pro odlesňování mají zavést povinnosti pro hospodářské subjekty obchodující s vybranými produkty
  • Do roku 2026 mají skončit bezplatné emisní povolenky v odvětví letectví
  • Výčet trestních činů proti životnímu prostředí bude rozšířen
  • EU chce eliminovat odpad z baterií
  • Instituce potvrdily zavedení mechanismu CBAM

Fit for 55: Rada a EP se dohodly na podobě klíčové části balíku

  • Byla dosažena dohoda o změnách v systému EU ETS.
  • Rada a EP potvrdily rozšíření na nová odvětví jako je námořní doprava, včetně vytvoření nového systému EU ETS pro odvětví budov a silniční dopravy či zavedení CBAM.
  • Více prostředků na energetickou transformaci má být dostupné prostřednictvím Inovačního a Modernizačního fondu.

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2003/87/ES o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii, rozhodnutí (EU) 2015/1814 o vytvoření a uplatňování rezervy tržní stability pro systém Unie pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a nařízení (EU) 2015/757 (KOM(2021)551)

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) 2018/842 o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 přispívajícím k opatřením v oblasti klimatu za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody (KOM(2021)555)

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Sociální fond pro klimatická opatření (KOM(2021)568) 

  • Zástupci Rady a EP 18. 12. 2022 nalezli shodu na podobě změn v systému EU ETS včetně rozšíření na nová odvětví. Návrhy jsou součástí balíku Fit for 55.

Pozadí

Komise v červenci 2021 přijala balík návrhů Fit for 55, který má vést ke snížení čistých emisí skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 55 % ve srovnání s úrovněmi z roku 1990. Návrhy mají umožnit nezbytné zrychlení při snižování emisí skleníkových plynů v příštím desetiletí (více v příspěvku „Komise předložila balík Fit for 55, který má pomoci naplnit cíle Zelené dohody pro Evropu“, Životní prostředí v červenci 2021). 

Jednotlivé návrhy kombinují uplatňování obchodování s emisemi v nových odvětvích a zpřísnění stávajícího systému EU pro obchodování s emisemi (ETS), větší využívání energie z OZE, vyšší energetickou účinnost, rychlejší zavádění nízkoemisních druhů dopravy a infrastruktury a paliv na jejich podporu, sladění daňových politik s cíli Zelené dohody, opatření pro předcházení úniku uhlíku a nástroje k zachování a rozšíření přirozených propadů uhlíku. Jednotlivé návrhy jsou propojeny a vzájemně se doplňují.

EP a Rada přijaly v červnu 2022 vyjednávací postoje ke klíčovým návrhům balíku Fit for 55. EP 22. 6. 2022 na 2. pokus schválil svůj postoj k revizi systému EU ETS, CBAM a zřízení Sociálního fondu pro klimatická opatření. Rada 29. 6. 2022 rozhodla o těchto návrzích: revize systému EU ETS a, vytvoření Sociálního fondu pro klimatická opatření (více v příspěvku „Rada a EP přijaly vyjednávací postoje ke klíčové části balíku Fit for 55“, Životní prostředí v červnu 2022). 

Klíčové a sporné body

EU ETS

Celkový cíl snížit do roku 2030 emise v odvětvích, na něž se systém EU ETS vztahuje, se zvýší na 62 % (ve srovnání s rokem 2005). Celkový emisní strop se sníží během 2 let o 90, resp. 27 mil. povolenek a dojde k zvýšení roční míry snížení stropu (lineární redukční koeficient) v letech 2024–2027 o 4,3 % a v letech 2028–2030 o 4,4, %. 

Rezerva tržní stability bude posílena prodloužením zvýšené roční míry příjmu povolenek (24 %) a prahové hodnoty 400 mil. povolenek umístěných do rezervy i na období po roce 2023.

Zařízení, která budou využívat bezplatné povolenky, budou muset splnit podmínky podmíněnosti, a to i ve formě energetických auditů a v případě některých zařízení i plánů klimatické neutrality. Odvětví dálkového vytápění v některých členských státech mohou být poskytnuty dodatečné přechodné příděly bezplatných povolenek s cílem podpořit investice do dekarbonizace tohoto odvětví. Dojde ke zrušení odchylky pro zařízení na výrobu elektřiny a přesunutí zbývajících povolenek do Modernizačního fondu.

Komise v roce 2026 posoudí možnost začlenění odvětví spalování komunálního odpadu do ETS s případným termínem od roku 2028 (u výjimek od 2031).

U odvětví spadajících do mechanismu CBAM (odvětví cementu, hliníku, hnojiv, výroby elektrické energie, vodíku, železářský a ocelářský průmysl, některé prekurzory a určitý počet navazujících výrobků) má dojít k ukončení bezplatných povolenek v období 2026–2034 (ke konci období budou povolenky stahovány rychleji). Během tohoto období se bude CBAM vztahovat pouze na podíl emisí, který nevyužívá bezplatné povolenky v rámci EU ETS s ohledem na pravidla WTO. Podpora dekarbonizace těchto odvětví bude možná prostřednictvím Inovačního fondu. 

Postupně budou do EU ETS zahrnuty emise z námořní dopravy. Povinnost rejdařských společností vyřadit povolenky je stanovena takto: 40 % u ověřených emisí od roku 2024, 70 % za rok 2025 a 100 % za rok 2026. Na velká pobřežní plavidla s hrubou tonáží 5 tis. a více se bude od roku 2025 vztahovat nařízení o monitorování, vykazování a ověřování emisí CO2 z námořní dopravy a od roku 2027 budou spadat do EU ETS. Na běžné nákladní lodě a pobřežní plavidla s hrubou tonáží 400–5 tis. se bude od roku 2025 vztahovat nařízení o monitorování, vykazování a ověřování a jejich zařazení do EU ETS bude přezkoumáno v roce 2026. Výjimky a přechodná období jsou poskytnuta malým ostrovům, lodím ledové třídy, nejvzdálenějším regionům, závazkům veřejné služby a státům s vysokým počtem rejdařských společností.

Modernizační a inovační fond

Rada a EP posílily oba fondy. U Modernizačního fondu dojde ke zvýšení jeho objemu prostřednictvím dražeb o dalších 2,5 % maximální hodnoty, přičemž 90 % musí být využito na podporu prioritních investic. Způsobilé k obdržení finančních prostředků budou další 3 členské státy (Portugalsko, Řecko a Slovinsko). Přechodné opatření umožní současným příjemcům tohoto fondu umožní za určitých podmínek ve financování projektů v oblasti zemního plynu po omezenou dobu pokračovat. Do Inovačního fondu přidaly 20 mil. povolenek, které pocházejí z rozšíření působnosti EU ETS v odvětví námořní dopravy na další velká plavidla a začlenění metanu a oxidu dusného (N2O). 

EU ETS pro budovy a silniční dopravu

V roce 2027 bude spuštěn samostatný systém EU ETS II pro odvětví budov a silniční dopravy a paliv pro další odvětví vztahující se na distributory, kteří dodávají paliva v odvětví budov a silniční dopravy a některých dalších odvětvích (nově paliva využívaná v určitých průmyslových odvětvích). Část výnosů z dražeb bude prostřednictvím Sociálního fondu pro klimatická opatření použita na podporu zranitelných domácností a mikropodniků. Lineární redukční faktor byl stanoven na 5,15 od roku 2024 a 5,43 od roku 2028. V roce 2027 se bude v rámci předzásobení dražit dalších 30 % objemu dražených povolenek. Členské státy budou mít dočasnou možnost do prosince 2030 osvobodit dodavatele od vyřazení povolenek, pokud na vnitrostátní úrovni podléhají uhlíkové dani, jejíž úroveň je stejná nebo vyšší než dražební cena povolenek v novém EU ETS IIi. Při výjimečně vysokých cenách energie bude systém spuštěN o rok později, při překročení ceny povolenky nad 45 € budou uvolněny dodatečné povolenky.

Sociální fond pro klimatická opatření

Fond bude zřízen na pomoc s vyrovnáním se dopadů systému EU ETS na ceny v odvětví budov a silniční dopravy a paliv pro další odvětví a podporu zranitelných domácností a mikropodniků. V rámci rozpočtu EU bude financován z vnějších účelově vázaných příjmů až do max. 65 mld. eur €. Fond bude zřízen na období 2026–2032 a bude vytvořen na základě dražby 50 mil. povolenek v roce 2026 s cílem umožnit podporu při spuštění fondu („předzásobení“). Členské státy vypracují vlastní sociální plány pro klimatická opatření. Mezi podporovaná opatření mohou patřit např. opatření ke zvýšení energetické účinnosti budov, renovaci budov, dekarbonizaci vytápění a chlazení v budovách a na zavádění mobility a dopravy s nulovými a nízkými emisemi a opatření poskytující dočasnou a omezenou přímou podporu příjmů. Čerpat z fondu budou všechny členské státy s povinným spolufinancovánm 25 %.

Předpokládaný další vývoj

Dohodu ještě musí formálně potvrdit EP a Rada.

Odkazy

Krátce…

Zelená dohoda pro Evropu: Rada a EP našly shodu nad bojem proti odlesňování

  • Dohoda zahrnuje pravidla pro vývoz a dovoz těchto produktů: palmový olej, hovězí maso, dřevo, káva, kakao, kaučuk a sója, ale i odvozené produkty.
  • Hospodářské subjekty mají být povinny vysledovat produkty, které prodávají, zpět na pozemek, kde byly vyrobeny. I

Zástupci Rady a EP 6. 12. 2022 uzavřeli dohodu o návrhu na minimalizaci rizika odlesňování a znehodnocování lesů spojeného s produkty, které jsou dováženy do EU nebo z ní vyváženy. Stanovuje povinná pravidla náležité péče pro všechny hospodářské subjekty a obchodníky, kteří uvádějí a dodávají na trh EU nebo z tohoto trhu vyvážejí tyto produkty: palmový olej, hovězí maso, dřevo, káva, kakao, kaučuk a sója. Pravidla se rovněž vztahují na řadu odvozených produktů, jako je čokoláda, nábytek, tištěný papír a vybrané deriváty na bázi palmového oleje (např. používané jako součást výrobků pro osobní péči). Hospodářské subjekty mají být povinny vysledovat produkty, které prodávají, zpět na pozemek, kde byly vyrobeny. Instituce stanovily definici odlesňování na základě definice Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO). Definice „znehodnocování lesů“ zahrnuje strukturální změny lesního porostu v podobě přeměny přirozeně se obnovujících lesů a původních lesů na pěstované lesy nebo na jinou zalesněnou půdu a přeměny původních lesů na vysázené lesy. Má být vytvořen systém referenčního srovnávání, který přiřadí úroveň rizika souvisejícího s odlesňováním a znehodnocováním lesů u jednotlivých zemí a podle ní i stupeň inspekce a kontroly. Rada a EP rovněž pověřily příslušné orgány prováděním kontrol u 9 % hospodářských subjektů a obchodníků obchodujících s produkty ze zemí s vysokým rizikem, 3 % u zemí se standardním rizikem a 1 % u zemí s nízkým rizikem, aby se ověřilo, že účinně plní povinnosti stanovené v nařízení. V souladu s návrhem Komise dohoda zahrnuje i parametry sankcí. Dohodu bude ještě formálně schvalovat Rada a EP (více v příspěvku „Rada podpořila opatření proti globálnímu odlesňování“, Životní prostředí v červnu 2022 a v příspěvku „Komise navrhuje další opatření týkající se lesů, přepravy odpadů a půdy v rámci Zelené dohody pro Evropu“, Životní prostředí v listopadu 2021).

Zelená dohoda pro EU: Udělování bezplatných emisních povolenek v odvětví letectví má skončit, shodli se Rada a EP 

  • Systém EU ETS se bude vztahovat na vnitroevropské lety, zatímco program CORSIA se bude vztahovat na mimoevropské lety do a z třetích zemí účastnících se programu CORSIA v období 2022–2027. 
  • Postupné ukončení přidělování bezplatných emisních povolenek má být završeno v roce 2026.

Zástupci Rady a EP 7. 12. 2022 dosáhli dohody o revizi pravidel systému EU pro obchodování s emisemi (EU ETS), která se vztahují na odvětví letectví (více v příspěvku „Komise předložila balík Fit for 55, který má pomoci naplnit cíle Zelené dohody pro Evropu”, Životní prostředí v červenci 2021 a v příspěvku „Rada a EP přijaly vyjednávací postoje ke klíčové části balíku Fit for 55“, Životní prostředí v červnu 2022). Podle dohody se systém EU ETS bude vztahovat na vnitroevropské lety (včetně odletů do VB a Švýcarska), zatímco program CORSIA se bude vztahovat na mimoevropské lety do a z třetích zemí účastnících se programu CORSIA („čisté snížení“) v období 2022–2027. Pokud emise z letů do EHP a z něj dosáhnou úrovně přesahující 85 % úrovně roku 2019, budou muset být kompenzovány odpovídajícími uhlíkovými kredity investovanými do snižování emisí v zemích účastnících se programu CORSIA. Pokud CORSIA splní své cíle, předloží Komise Radě a EP návrh na rozšíření oblasti působnosti systému ETS na všechny lety odlétající z EHP. Dohoda o postupném ukončení přidělování bezplatných emisních povolenek pro odvětví letectví je následující: 25 % v roce 2024, 50 % v roce 2025 a 100 % od roku 2026. Současně má být vyčleněno 20 mil. bezplatných povolenek na podporu využívání paliv, která v krátkodobém horizontu představují slibnou cestu k dekarbonizaci letectví. Všechna paliva způsobilá v rámci iniciativy RefuelEU, s výjimkou paliv získaných z fosilních paliv, mají být do roku 2030 způsobilá pro povolenky na udržitelná letecká paliva. Cenové rozdíly mezi petrolejem a způsobilými palivy mají být upraveny dle druhu paliva (s výjimkou malých a okrajových letišť): 95 % pro paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu, 70 % pro pokročilá biopaliva a 50 % pro jiná způsobilá paliva. Komise od roku 2025 zavede systém monitorování, vykazování a ověřování vlivů letectví na klima nesouvisejících s CO2. Následně Rada 19. 12. 2022 přijala rozhodnutí o oznámení kompenzačních požadavků podle programu CORSIA (více v příspěvku „Rada souhlasí se zavedením programu CORSIA“, Doprava v květnu 2022).

Rada přijala návrh ohledně trestněprávní ochrany životního prostředí

  • Rada souhlasí s rozšířením i upřesněním harmonizovaných trestných činů.
  • Jedná se např. o nedovolené obchodování se dřevem či nedovolenou recyklaci znečišťujících částí lodí. 

Členské státy se 9. 12. 2022 shodly na obecném přístupu Rady k návrhu směrnice o trestněprávní ochraně životního prostředí. Cílem tohoto návrhu je zlepšit vyšetřování a stíhání trestných činů proti životnímu prostředí. Nové znění zpřesňuje definici trestné činnosti proti životnímu prostředí a doplňuje nové druhy trestných činů. Harmonizuje rovněž výši pokut pro fyzické osoby a vůbec poprvé i pro právnické osoby. Mandát Rady definuje celkem 20 (místo stávajících 9) trestných činů, čímž rozšiřuje a upřesňuje rozsah zakázaných jednání, která poškozují životní prostředí. Mezi nově zahrnuté trestné činy patří mimo jiné nedovolené obchodování se dřevem, nedovolená recyklace znečišťujících částí lodí a závažné porušování právních předpisů týkajících se chemických látek. Návrh o trestněprávní ochraně životního prostředí navazuje na hodnocení směrnice č. 99/2008 o trestněprávní ochraně životního prostředí z roku 2008, které Komise zveřejnila v roce 2020. Z výsledků vyplývá, že počet úspěšně stíhaných případů v oblasti životního prostředí byl nízký, sankce nebyly dostatečně odrazující a přeshraniční spolupráce byla slabá. Původní směrnice by měla být zcela nahrazena novým návrhem (více v příspěvku „Zelená dohoda pro Evropu: Nová pravidla pro energetickou náročnost budov, pohlcování uhlíku a trestnou činnost proti životnímu prostředí“, Životní prostředí v prosinci 2021).

Zelená dohoda pro Evropu: Rada a EP se dohodly na pravidlech pro baterie

  • Cílem nařízení je vytvořit v odvětví baterií oběhové hospodářství tím, že se zaměří na všechny fáze životního cyklu baterií.
  • Přenosné baterie zabudované do zařízení by měli být schopni odstranit a vyměnit koneční uživatelé, a to do 42 měsíců po vstupu nařízení v platnost.

Rada a EP 9. 12. 2022 uzavřely dohodu o podobě návrhu na posílení pravidel udržitelnosti pro baterie a odpadní baterie. Cílem nařízení je vytvořit v odvětví baterií oběhové hospodářství tím, že se zaměří na všechny fáze životního cyklu baterií, od návrhu až po zpracování odpadu. Tato iniciativa má význam zejména s ohledem na masivní rozvoj elektromobility (více v příspěvku „Komise navrhla nové předpisy pro udržitelné baterie”, Vnitřní trh v prosinci 2022). Předběžná dohoda se vztahuje na všechny baterie včetně všech odpadních přenosných baterií, baterií elektrických vozidel, průmyslových baterií, startovacích, osvětlovacích a zapalovacích (SLI) baterií (používaných především ve vozidlech a strojích) a baterií lehkých dopravních prostředků (jako jsou elektrická jízdní kola, elektromopedy či elektrické skútry). Dohoda stanovuje cíle pro výrobce, pokud jde o sběr odpadních přenosných baterií, zvláštní cíl sběru v případě odpadních baterií lehkých dopravních prostředků i cíl pro využití lithia z odpadních baterií. V dohodě jsou stanoveny povinné minimální úrovně recyklovaného obsahu u průmyslových baterií, SLI baterií a baterií elektrických vozidel včetně povinného přiložení informací o recyklovaném obsahu. Přenosné baterie zabudované do zařízení by měli být schopni odstranit a vyměnit koneční uživatelé, a to do 42 měsíců po vstupu nařízení v platnost. Mají být stanovena kritéria výkonnosti, trvanlivosti a bezpečnosti, zavedena přísná omezení pro nebezpečné látky, jako je rtuť, kadmium a olovo, a povinnost poskytovat informace o uhlíkové stopě baterií. Zavádí se požadavky na označování a informace s tím, že harmonogram požadavků na označování je stanoven na 36 měsíců po vstupu nařízení v platnost, a ohledně kódu QR na 42 měsíců. Pravidla náležité péče pro hospodářské subjekty stanovují povinnost ověřit zdroj surovin, které se v bateriích uváděných na trh používají s výjimkou pro MSP. 

Rada a EP se dokázaly shodnout na mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích

  • Zpočátku se CBAM má vztahovat na železo a ocel, cement, hnojiva, hliník, elektřinu a vodík, jakož i některé prekurzory a omezené množství navazujících výrobků.
  • Podávání zpráv v rámci mechanismu začne v roce 2023. 

Rada a EP 13. 12. 2022 dosáhly předběžné dohody o mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM). Mechanismus CBAM se má zpočátku vztahovat na řadu konkrétních produktů v některých odvětvích s nejvyššími emisemi uhlíku: železo a ocel, cement, hnojiva, hliník, elektřina a vodík, jakož i některé prekurzory a omezené množství navazujících výrobků. V nařízení jsou rovněž přesně vymezeným způsobem zahrnuty nepřímé emise. Dohoda vytyčuje zahájení fungování mechanismu od října 2023, nejdříve v režimu podávání zpráv. K plnému spuštění má dojít postupně, paralelně s rušením bezplatných povolenek, jakmile začne v rámci revidovaného systému EU ETS  pro dotčená průmyslová odvětví. Tím se zajistí slučitelnost mechanismu CBAM s mezinárodními pravidly obchodu. S touto rozšířenou oblastí působnosti dokáže podle Komise mechanismus nakonec – po plném zavedení – zachytit více než 50 % emisí z odvětví zahrnutých do systému ETS. Dohody k CBAM dosáhla Rada v březnu 2022, kde požadovala pomalejší snižování na začátku a rychlejší snižování na konci desetiletého období 2026–2035 (více v příspěvku „Rada souhlasí se zavedením mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích“, Energie v březnu 2022). EP ve svém stanovisku z června 2022 požadoval úplné zavedení a zrušení bezplatných povolenek o 3 roky dříve oproti návrhu Komise, již do roku 2032, ale i rozšíření jeho působnosti o organické chemické látky, plasty, vodík, amoniak a nepřímé emise (více v příspěvku „Rada a EP přijaly vyjednávací postoje ke klíčové části balíku Fit for 55“, Životní prostředí v červnu 2022). Předsednictví Rady se domnívá, že nařízení o mechanismu CBAM může být formálně přijato až poté, co budou vyřešeny prvky relevantní pro tento mechanismus v jiných souvisejících ještě projednávaných právních předpisech.

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality