Digitální prostor je neustále měnícím se dynamickým prostředím, které vyžaduje flexibilní a pravidelně aktualizovanou legislativu. V roce 2020 předložila Komise návrh dvou legislativních iniciativ k modernizaci pravidel upravujících digitální služby v Evropské unii. Politické shody na Aktu o digitálních službách (DSA) a Aktu o digitálních trzích (DMA) bylo dosaženo v březnu a dubnu 2022 po jejich schválení Evropským parlamentem a Radou. V digitální sféře představují tyto dva akty (DSA a DMA) přelomovou legislativu. Nyní byl legislativní proces k oběma právním úpravám dokončen. Stěžejní body tohoto legislativního balíčku a kroky v jeho implementaci vám přiblíží tento článek.
Akt o digitálních službách a Akt o digitálních trzích společně tvoří jednotný soubor předpisů, které se mají využívat v celé EU k vytvoření bezpečnějšího a přístupnějšího online prostředí. Společně si kladou dva hlavní cíle:
- Vytvořit bezpečnější digitální prostor, v němž budou chráněna základní práva všech uživatelů digitálních služeb
- Vytvořit rovné podmínky na podporu inovací, růstu a konkurenceschopnosti jak v rámci jednotného evropského trhu, tak v celosvětovém měřítku
Akt o digitálních službách (DSA)
Akt o digitálních službách, který byl finálně schválen Evropským parlamentem v červenci 2022 a následně v listopadu Radou, se zaměřuje zejména na uživatele a ochranu jejich práv v online prostoru.
Kromě výhod a nových příležitostí, které digitální služby pro spotřebitele i evropské podniky přinesly, mohou být systematicky využívány k šíření nelegálního obsahu či obchodu. Akt o digitálních službách má za cíl uživatelům internetu zajistit základní účinnou ochranu v on-line prostředí a zdokonalit mechanismy k limitování protiprávních aktivit. Nařízení si tak v první řadě za cíl klade eliminaci škodlivého a nezákonného obsahu v digitálním prostoru, včetně nelegálního zboží a služeb.
Dle definice Komise zahrnují digitální služby velkou kategorii on-line služeb, od jednoduchých internetových stránek až po služby internetové infrastruktury a jiné platformy. DSA se tak dotkne téměř všech poskytovatelů služeb na internetu, od technologických gigantů, po sociální sítě, obchody s aplikacemi či cestovní a ubytovací platformy.
„Akt o digitálních službách zajistí, aby to, co je nelegální offline, bylo vnímáno a řešeno také jako nelegální (v online prostoru),“ vyjádřila se komisařka pro hospodářskou soutěž a výkonná místopředsedkyně pro digitální oblast Margrethe Vestagerová. DSA však charakter nelegálního obsahu v digitálním prostoru konkrétně nedefinuje. Specifické případy nezákonného obsahu jsou uvedeny v právních předpisech buď na unijní, nebo vnitrostátní úrovni. Pokud je obsah nezákonný pouze v daném členském státě, měl by navíc být zpravidla odstraněn pouze na území, kde je nezákonný.
Schválením Aktu o digitálních službách byly nastaveny nové hranice, které jsou stanoveny v souladu se základními evropskými hodnotami a právy. V praxi by se nový právní rámec Evropské unie mohl dotknout například sítě Twitter, která je po jeho převzetí miliardářem Elonem Muskem v kontextu regulování obsahu v současné době široce zmiňována.
DSA oficiálně vstoupil v platnost 16. listopadu 2022. Nyní mají online platformy tři měsíce na to, aby nahlásily průměrný počet aktivních uživatelů na svých webových stránkách. Po skončení tohoto období (17. února 2023) na základě těchto údajů Komise posoudí, zda by platforma měla být označena za velmi velkou online platformu nebo velmi velký internetový vyhledávač. Povinnost se týká všech subjektů mimo mikropodniky a malé podniky.
Pro velmi velké online platformy, které mají více než 45 milionů aktivních uživatelů v EU měsíčně, budou platit další specifická pravidla a na jejich provozovatele se nový režim může začít vztahovat již čtyři měsíce poté, co dostanou oznámení, že spadají do kategorie „velmi velkých platforem“. V ostatních případech pak členské státy EU budou muset pověřit své koordinátory digitálních služeb do 17. února 2024, což je i obecné datum zahájení uplatňování DSA v jeho plném rozsahu.
Akt o digitálních trzích (DMA)
Akt o digitálních trzích je především reakcí na nerovnoměrné rozložení sil na evropském digitálním trhu. Kromě toho, že někteří hráči dlouhodobě zneužívají svého dominantního postavení, nestíhali zákonodárci ani legislativa s digitálními giganty držet krok.
Cílem Aktu o digitálních trzích je narovnání podmínek digitálního trhu a omezení moci tzv. gatekeepers, strážců přístupů.
| Kdo jsou „gatekeepers”? Dle definice Komise se jedná o společnosti, které mají silnou hospodářskou pozici, významně ovlivňují vnitřní trh a působí ve více zemích EU. Dále i skupiny, které se vyznačují silnou zprostředkovatelskou pozici, což znamená, že propojují velkou uživatelskou základnu s velkým počtem podniků, nebo mají (či se chystají mít) zavedené a trvalé postavení na trhu. |
Definice gatekeeperů byla jedním ze sporných bodů této legislativy, na které instituce EU pracovaly již od roku 2020. Podle schváleného návrhu se jinými slovy DMA v kvantitativních podmínkách dotkne společností, které musí v posledních třech letech buď dosáhnout v Evropské unii ročního obratu ve výši minimálně 7,5 miliardy eur, nebo mají tržní kapitalizaci vyšší jak 75 miliard eur a zároveň musí mít nejméně 45 milionů měsíčních aktivních uživatelů a nejméně 10 000 komerčních uživatelů usazených v EU. Pro zařazení do této definice musí dále společnosti poskytovat služby alespoň ve třech členských státech. Mezi konkrétní příklady gatekeeperů paří například američtí giganti Google nebo Facebook, či Booking.com.
Právě společnosti označené jako „gatekeepers” ponesou dle DMA odpovědnost za to, že se budou chovat v souladu s novými pravidly a přispívat tak ke spravedlivému prostředí pro všechny. Hlavním cílem DMA je zabránit tomu, aby gatekeepeři stanovovali podnikům a koncovým uživatelům nespravedlivé podmínky.
Mezi hlavní změny patří například úprava, že gatekeepeři nově nesmí přednostně nabízet své vlastní produkty. Pro uživatele se tato změna ukáže například u platformy Google, která pravidelně upřednostňuje své služby na úkor jejich relevance. Kompletní seznam změn, které DMA přinese, si můžete přečíst na stránkách Evropské komise.
Pokud dojde ze strany digitálních gigantů k nedodržování pravidel, může jim Komise uložit pokutu až do výše 10 % celkového obratu za předchozí účetní rok, či dokonce 20 % v případě opakovaného porušení. V případě systematického porušování pravidel může Komise uložit další nápravná opatření. Pro menší zprostředkovatele pak bude kontrolní a implementační mechanismus zajišťován odpovědným úřadem v členských státech.
Akt o digitálních trzích po schválení Evropským parlamentem a Radou oficiálně začal platit 1. listopadu 2022 a začne se plně využívat šest měsíců po jeho vstupu v platnost, a to od 2. května 2023. Určení gatekeepeři budou mít maximálně šest měsíců od rozhodnutí Komise na to, aby zajistili dodržování povinností stanovených v zákoně o digitálních trzích.
Zdroj: Evropská komise, Pixabay, Úřad vlády
Autorka: Barbora Novotná, Euroskop.cz
