Svoboda médií, jejich pluralita a přístup k informacím představují velice důležité prvky evropské demokracie. Významu těchto hodnot si je plně vědoma i Evropská unie a další mezinárodní organizace státní i nestátní povahy. V čem spočívá unikátní význam svobody médií, jakým problémům a výzvám mediální prostředí ve středoevropských zemích čelí a jak zajistit, aby byly nezávislé sdělovací prostředky odolnějšími? O tom hovořili účastníci kulatého stolu zaměřeného na stav informační svobody v Maďarsku, který se uskutečnil v pondělí 9. ledna 2023 v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky.
Kulatý stůl organizovala místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Olga Richterová ve spolupráci s Bezpečnostním centrem Evropské hodnoty. Akce se konala pod záštitou předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09), první místopředsedkyně poslaneckého klubu ODS Evy Decroix, předsedy poslaneckého klubu STAN Josefa Cogana a místopředsedy Poslanecké sněmovny za KDU-ČSL Jana Bartoška.
Úvodní slova pronesli Olga Richterová, Markéta Pekarová Adamová a ministr zahraničních věcí Jan Lipavský. Richterová uvedla, že veřejná debata by neměla podlamovat nezávislé sdělovací prostředky. „Zdravé, fungující demokracie potřebují svobodná média,“ řekla.
Za klíčovou součást demokracie označil svobodu médií i Lipavský. „ČR v rámci podpory lidských práv ve světě podporuje svobodu a pluralitu online i offline médií,“ konstatoval ministr. Ten dále uvedl, že se Česko např. zapojilo do posledního cyklu tzv. Všeobecného periodického přezkumu (Universal Periodic Review) probíhajícího na platformě Rady pro lidská práva OSN. V rámci tohoto mechanismu Česká republika adresovala Maďarsku několik doporučení, která se týkala právě oblasti svobody médií.
Svoboda médií: Pro demokracii nepostradatelná, ale zranitelná
„Zcela podporujeme základní hodnoty, na nichž je EU vystavěna, jako je právní stát,“ prohlásil Lipavský, jenž svůj výrok doložil odkazem na jeden z pěti prioritních okruhů nedávno skončeného českého předsednictví v Radě, který zahrnoval odolnost demokratických institucí. O nepostradatelnosti svobody médií pro funkční demokracii nepochybuje ani Pekarová Adamová, podle které však jde zároveň o jednu z nejzranitelnějších oblastí, neboť hranice nejsou vždy zcela zřetelné a svoboda médií může být snadno ohrožena relativně subtilními prostředky.
Na úvodní slova navázal sociolog médií Václav Štětka z Loughborough University. Štětka vysvětlil čtyřfázový model vedoucí k ovládnutí mediálního prostoru – tzv. media capture model. První fází je zajmutí prostřednictvím regulace (regulatory capture), následuje ovládnutí veřejnoprávních médií (control of public sector media), dále využití veřejných financí jakožto nástroje kontroly (use of state financing as a control tool) a nakonec vlastnické převzetí (ownership takeover).
Recept na ochranu svobody médií? Legislativní a ekonomická podpora i rozvoj mediální gramotnosti
Štětka dále prezentoval výsledky studie „Nations in Transit“ zkoumající stav mediálního prostředí ve středoevropských zemích. Výzkum prokázal, že existuje souvislost mezi sledováním zpravodajských médií, jež jsou pod silným vlivem vlády, a neliberálními postoji ze strany diváků. Z výzkumu podle Štětky dále plyne, že nedostatek institucionální stability a obranných mechanismů činí systém zranitelnějším.
Jak zní podle Štětky návod k tomu, aby mediální prostředí problémům odolalo? Recept zahrnuje zaprvé ochranu veřejnoprávních médií (z hlediska finanční udržitelnosti a politické nezávislosti), zadruhé legislativní a ekonomickou podporu svobody a plurality médií, zatřetí posilování mediální gramotnosti lidí – a to nejen v podobě podpory rozvoje digitálních dovedností a odolnosti proti dezinformacím, nýbrž i z hlediska zdůrazňování významu demokracie.
Program kulatého stolu pokračoval panelovou diskuzí s několika novináři z maďarského a slovenského prostředí. Pablo Gorondi, šéfredaktor maďarské redakce Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda poskytl účastníkům vhled do současné situace v Maďarsku, kde od roku 2018 existuje organizace KESMA (Central European Press and Media Foundation) sdružující provládní sdělovací prostředky. Zatímco vliv online zpravodajství narůstá, na maďarském venkově přesto zůstávají primárním zdrojem informací tištěná média. Žurnalistům v Maďarsku nehrozí přímé fyzické nebezpečí, podle Gorondiho však čelí hrozbám například v podobě sledování v kybernetickém prostoru. O tom hovořil další z řečníků, Szabolcs Panyi, investigativní novinář z online portálu Direkt 34, který se ve svém příspěvku zaměřil na nedávnou kauzu Pegasus.
Karin Köváryová Sólymosová, novinářka z Investigativního centra Jána Kuciaka, se ve svém příspěvku soustředila na podporu maďarských komunit v zahraničních diasporách ze strany Budapešti. Maďarské vlády projevují solidaritu se svými krajanskými diasporami dlouhodobě. Tato podpora má i formu finančních grantů poskytovaných maďarským sdělovacím prostředkům, jejichž hlavními cílovými skupinami jsou tyto diaspory. „Financování maďarských provládních médií působících v zahraničí je nástrojem soft power,“ doplnil v souhlasném duchu Márk Finta působící v maďarské redakci Deníku N.
Zvyšování povědomí o významu svobody médií zároveň otevírá příležitost k rozvoji kvalitní žurnalistiky
V závěrečné diskuzi Olga Richterová zdůraznila, že o svobodě a pluralitě médií je důležité hovořit a zvyšovat povědomí, neboť ruku v ruce se zvyšujícím se povědomím se zlepšují také příležitosti k získávání financí na rozvoj kvalitní žurnalistiky. Štětka k nezávislosti médií uvedl, že média mohou být určitým způsobem politicky vyprofilovaná a zároveň nezávislá. „Ovšem v momentě, kdy se mediální prostředí stane přespříliš polarizovaným, znamená to problémy pro demokracii,“ uzavřel.
Autor: Petr Pospíšil
Foto: Zdroj: Bezpečnostní centrum Evropských hodnot
