V pátek, 20. ledna 2023, se uskuteční ve spolupráci s Institutem pro evropskou politiku EUROPEUM kulatý stůl na téma Formáty regionální spolupráce z pohledu ČR. Česká republika se v poslední dekádě účastní na různých úrovních řady platforem regionální spolupráce. Mezi nejvýznamnější patří Visegrádská skupina, Slavkovský formát, česko-německý Strategický dialog či iniciativa Trojmoří. V řadě z nich stojí Česká republika aktuálně v pozici, kdy potřebuje definovat svůj postoj a své budoucí působení v jejich rámci.
Visegrádská skupina
Visegrádská skupina byla založena v roce 1991 v maďarském Visegrádu. Hlavním úkolem V4 v době jejího vzniku byla vzájemná podpora všech tří (dnes čtyř) postkomunistických zemí při společném úsilí o začlenění do euroatlantických struktur. Státy společně realizují řadu přeshraničních projektů v oblasti dopravy, bezpečnosti či kultury a vzdělávání. Visegrádská skupina v politické rovině funguje na principu pravidelného setkávání představitelů zúčastněných států na různých úrovních.
Česko-německý Strategický dialog
Česko-německý Strategický dialog je od roku 2015 základní strategickou koncepcí pro kooperaci ČR se Spolkovou republikou Německo. Strategický dialog je primárně nastaven na spolupráci na úrovni vlád, koordinátorem je na české straně náměstek evropské sekce MZV ČR a na německé straně velvyslanec SRN v ČR. Vedle definovaných prioritních témat jako věda, výzkum, inovace či rozvoj společné infrastruktury, je jednou ze stěžejních oblastí česko-německé spolupráce oblast zahraniční, unijní a bezpečnostní politiky.
Slavkovský formát
Slavkovský formát spolupráce vznikl v roce 2015 na základě iniciativy předsedů vlád Česka, Rakouska a Slovenska. Přestože v průběhu své existence někdy zůstával ve stínu známějšího Visegrádu či tzv. Strategického dialogu s Německem i nadále mezi základní pilíře regionální spolupráce ČR se sousedy. Mezi klíčové oblasti, kde účastnické země úzce koordinují své postoje, patří vedle koordinace opatření v boji s pandemií covid-19 také otázka migrace a bezpečnosti, téma mezinárodní konkurenceschopnosti ekonomiky EU a rovněž výstavba a rozvoj infrastruktury. Společnou prioritou všech tří zemí je také téma stabilizace a integrace západního Balkánu, kdy se rozhodně staví za nutnost rozšíření EU do tohoto regionu.
Iniciativa Trojmoří
Iniciativa Trojmoří je neformální organizace, která sdružuje 12 členských států EU mezi Baltským, Černým a Jaderským mořem. Jejím cílem je ekonomická a energetická modernizace regionu a spolupráce zemí v různých oblastech. Projekt Trojmoří vznikl v roce 2016 z iniciativy tehdejší chorvatské prezidentky Kolindy Grabar-Kitarović a polského prezidenta Andrzeje Dudy. V rámci každoročních summitů Trojmoří členské země a pozorovatelé – mimo jiné USA, Německo, Světová banka nebo Evropská investiční banka – pravidelně rozšiřují oblasti spolupráce. Iniciativa navazuje na meziválečné polské plány tzv. Mezimoří.
Evropská územní spolupráce
Evropská územní spolupráce je cílem politiky soudržnosti, který má řešit přeshraniční problémy a společně rozvíjet potenciál různých území. Činnosti v oblasti spolupráce jsou podporovány Evropským fondem pro regionální rozvoj, a to prostřednictvím tří klíčových prvků: přeshraniční spolupráci, nadnárodní spolupráci a meziregionální spolupráci.
Ke spolupráci v regionu přispívají i nástroje Evropské unie (EU) podporující teritoriální spolupráci zejména ve formě přeshraniční a nadnárodní spolupráce. Pro Českou republiku tak vyvstává otázka, jak různé formáty a iniciativy co nejlépe využít z hlediska prosazování svých zájmů a jak zajistit, aby byly vzájemně komplementární.
Zdroj: vlada.cz, euroskop.cz, mzv.cz, 3seas.eu, irozhlas.cz, forum24.cz, europarl.europa.eu
