Rostoucí náklady na život jsou nejpalčivější starostí pro 93 % Evropanů, ukazuje poslední průzkum Evropského parlamentu Eurobarometr, který byl v plném rozsahu zveřejněn ve čtvrtek 12. ledna.
Podpora EU zůstává na vysoké úrovni a občané očekávají, že EU bude dále pracovat na řešeních, která by zmírnila dopady krizí.
Ve všech členských státech má více než sedm z deseti respondentů obavu kvůli rostoucím nákladům na život – nejvíce v Řecku (100 %), na Kypru (99 %), v Itálii a Portugalsku (obě země 98 %). Rostoucí životní náklady nejvíce trápí i Čechy – obavy z nich vyjádřilo 91 % respondentů. Rostoucí ceny, včetně těch za energie a jídlo, pociťují lidé napříč sociodemografickými skupinami, jako je věk nebo vzdělání či profese. Druhou nejčastěji zmiňovanou obavu představuje s 82 procenty riziko chudoby a sociálního vyloučení. Následuje klimatická změna a rozšíření války na Ukrajině do dalších zemích – oboje je na třetím místě s 81 procenty. U českých respondentů to jsou obavy z migrace (76 %) a rozšíření války na Ukrajině do dalších zemí (71 %).
Občané od EU očekávají, že bude dále pracovat na řešeních, která by zmírnila dopady krizí, které zasáhly kontinent. Vysoká podpora EU vychází ze zkušeností z posledních let, kdy EU prokázala schopnost se sjednotit a zavést efektivní opatření. Prozatím ale jen třetina Evropanů vyjádřila spokojenost s opatřeními, které podnikly národní vlády nebo EU s cílem řešit rostoucí náklady na život. V ČR je s kroky vlády spokojeno 28 %, s počínáním EU pak 31 % dotázaných.
Dopad na finanční situaci občanů
Při pohledu na finanční situaci občanů se ukazuje, že dopad souběhu několika krizí je pociťován čím dál více. Téměř polovina populace EU (46 %) říká, že její životní úroveň už klesla kvůli dopadům pandemie covidu-19, ruské válečné agrese na Ukrajině a krize rostoucích nákladů na život. Dalších 39 procent ještě nepocítilo pokles životní úrovně, ale očekává, že k tomu dojde v roce 2023. Další vypovídající indikátor je nárůst podílu občanů, kteří čelí potížím s placením účtů „po většinu času“ nebo „někdy“. Jedná se o nárůst o devět procentních bodů (z 30 na 39 %) v porovnání s podzimem 2021.
V České republice 48 % respondentů uvedlo, že se kvalita jejich života snížila v důsledku pandemie covidu-19, války na Ukrajině a rostoucí inflace. Dalších 42 % uvedlo, že jejich životní úroveň sice zůstala stejná, ale očekává, že v průběhu tohoto roku poklesne. Pouze 10 % neočekává žádný dopad na svou životní úroveň. Celkem 10 % respondentů uvedlo, že se svým současným příjmem má velké problémy vyjít, 40 % vychází s určitými problémy, 44 % respondentů pak žije se svým současným příjmem spíše komfortně a 5 % velmi komfortně.
„Lidé se pochopitelně obávají rostoucích nákladů na život, čím dál více rodin má potíže s tím, aby vyšly s penězi. Nyní nastal čas, abychom přinesli výsledky: dostali naše účty pod kontrolu, potlačili inflaci a zajistili růst našich ekonomik. Musíme ochránit ty nejzranitelnější v naší společnosti,“ řekla předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolová.
Boj proti chudobě a veřejné zdraví
Četné geopolitické krize posledních let neustále staví občany i tvůrce politik před velké výzvy. Vzhledem k nejvyšší inflaci za poslední desetiletí si občané přejí, aby se Evropský parlament zaměřil na boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení (37 %). Veřejné zdraví je pro mnoho občanů stále důležité (34 %), stejně tak pokračující boj proti změně klimatu (31 %). Podpora hospodářství a vytváření nových pracovních míst (31 %) je rovněž na předních místech seznamu.
Na otázku, na co by se měl Evropský parlament v nejbližší době zaměřit, odpověděli Češi nejčastěji na nezávislost EU v oblasti průmyslu a energetiky (49 %), dále na obranu a bezpečnost EU, včetně ochrany vnějších hranic EU (42 %) a na budoucnost Evropy (38 %). Dalšími naléhavými tématy byly pro Čechy demokracie a právní stát (28 %), boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení (28 %) a podpora hospodářství a tvorba nových pracovních míst (27 %).
Podpora Evropské unie
Nedávné krize, zejména ruská agrese na Ukrajině, zároveň posilují podporu Evropské unie mezi občany: 62 % považuje členství v EU za „dobrou věc“, což představuje jednu z nejvyšších hodnot od roku 2007. Dvě třetiny evropských občanů (66 %) považují členství své země v EU za důležité a 72 % se domnívá, že jejich země má z členství v EU prospěch. V této souvislosti se do povědomí občanů vrací mír jako jeden ze základních a zakládajících důvodů EU: podle 36 % Evropanů je hlavním přínosem členství příspěvek k zachování míru a posílení bezpečnosti. To je o šest procentních bodů více než na podzim 2021. Kromě toho si Evropané myslí, že EU usnadňuje spolupráci mezi členskými státy (35 %) a přispívá k hospodářskému růstu (30 %).
Od dubna/května 2022 se v České republice mírně snížil počet odpůrců i příznivců EU, více lidí má o EU neutrální představu. V současné době vnímá EU pozitivně 40 %, negativně 22 % a 37 % má neutrální postoj. Členství v EU považuje za celkově „dobrou věc“ 51 % respondentů. Většina respondentů (72 %) se domnívá, že členství v EU je pro Českou republiku přínosem. Hlavními přínosy jsou podle Čechů nové pracovní příležitosti (38 %), zachování míru a posílení bezpečnosti (37 %) a posílení spolupráce mezi členskými státy (35 %).
Průzkum Eurobarometr Evropského parlamentu z podzimu 2022 provedla společnost Kantar mezi 12. říjnem a 7. listopadem ve všech 27 členských státech EU. Průzkum byl proveden osobně, v Česku a Dánsku byly navíc využity videorozhovory (CAVI). Celkem bylo provedeno 26 431 rozhovorů. Výsledky EU byly váženy podle počtu obyvatel v jednotlivých zemích.
Kompletní výsledky najdete zde.
Zdroj: Evropský parlament
Ilustrační foto: Zdroj Evropská komise
