V pondělí 23. ledna se v Bruselu sešla Rada pro zahraniční věci, hlavním bodem jejíhož programu byl vývoji ruské agrese vůči Ukrajině. Diskuze se věnovala široké škále témat, jako energetika, finanční pomoc, odpovědnost za zločiny, sankce, potravinové zabezpečení a další. Dále se ministři věnovali situaci v Sahelu a pobřežních zemích západní Afriky. Tématem diskuze byla i otázka Černé Hory, Íránu, Náhorního Karabachu, Afghánistánu, Venezuely a Etiopie.
Před samotným jednáním krátce před ministry prostřednictvím videokonference vystoupil ministr zahraničních věcí Ukrajiny Dmytro Kuleba a informoval je o nejnovějším vývoji v zemi a o současných prioritách Ukrajiny. Ministři jej ujistili, že kolektivní úsilí EU bude pokračovat tak dlouho, jak bude třeba.
Trvající podpora Ukrajiny
Rada se krátce věnovala summitu EU-Ukrajina, který se má konat 3. února letošního roku a bude prvním summitem s Ukrajinou jako kandidátskou zemí, celkově jde ale už o 24. společný summit. Ministři poté jednali o další vojenské podpoře Ukrajiny ze strany EU.
Ministři vyjádřili podporu ukrajinské iniciativě za spravedlivý mír a zdůraznili, že je důležité zajistit její co nejširší celosvětovou podporu a trvat na jejích klíčových prvcích, jimiž jsou nezávislost, svrchovanost a územní celistvosti Ukrajiny v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic a přirozené právo Ukrajiny na sebeobranu proti ruské agresi.
Na závěr ministři jednali o možnostech fungování mechanismu odpovědnosti, vyjádřili podporu snahám, které v této věci probíhají na půdě Valného shromáždění OSN, a zdůraznili, že je důležité zachovat zásadní úlohu Mezinárodního trestního soudu v rámci mezinárodního trestního soudnictví. Také vyjádřili velkou podporu zřízení Úřadu mezinárodního žalobce v Haagu jako prvnímu kroku.
Bezpečnostní a politická situace v Sahelu a pobřežních zemích západní Afriky
Dalším samostatným bodem na agendě byla situace v Sahelu a pobřežních zemích západní Afriky. Ministři potvrdili, že tento region zůstává pro EU prioritou i přes zhoršující se bezpečnostní a politickou situaci.
V návaznosti na rozhodnutí o zřízení nové vojenské partnerské mise v Nigeru, která má být zahájena v únoru 2023, se Rada pro zahraniční věci dohodla na vypracování koncepce řešení krizí s cílem nabídnout pobřežním státům v Guinejském zálivu konkrétní zapojení a cílený výcvik a podporu. Unie rovněž rozmístí vojenské poradce v delegacích EU, kteří budou toto úsilí řídit.
Vztahy mezi EU a třetími zeměmi
Rada odsoudila brutální potlačování protestů a popravy, k nimž dochází v Íránu, a vyjádřila trvalou podporu práva Íránců protestovat na obranu svých základních lidských práv. Rada poté doplnila 18 osob a 19 subjektů na seznam osob, na něž se vztahují omezující opatření v rámci stávajícího režimu sankcí vůči Íránu v oblasti lidských práv. Patří mezi ně vysoce postavení představitelé íránských revolučních gard, sdělovacích prostředků a politického personálu.
Rada zřídila novou plnohodnotnou civilní misi v Arménii (EUMA Arménie), která bude mít až 100 zaměstnanců, jenž budou pozorovat situaci na místě a podávat o ní zprávy, a přispívat tak k bezpečnosti lidí a budování důvěry mezi arménskými a ázerbájdžánskými orgány.
Ministři poté jednali o znepokojivém vývoji v Afghánistánu, kde jsou na afghánské ženy a dívky uvalována další omezení. Rada v současné době posuzuje důsledky tohoto vývoje, a to i prostřednictvím stávajících nebo dodatečných mechanismů, které by měly vést Taliban k odpovědnosti za porušování lidských práv.
Závěrem vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josep Borrell informoval ministry o dialogu mezi Srbskem a Kosovem, a zejména o misi zvláštního zástupce EU pro dialog mezi Bělehradem a Prištinou a o dalších regionálních otázkách západního Balkánu. Rada si rovněž vyměnila názory na Venezuelu, Černou Horu a Etiopii.
Na okraj jednání proběhla snídaně s generálním ředitelem Mezinárodní agentury pro atomovou energii a neformální oběd s palestinským premiérem.
Zdroj: Rada EU
