I téměř rok po začátku války pokračuje Evropská unie ve své rychlé a jednotné reakci na konflikt na Ukrajině. Od začátku invaze představila EU již devět sankčních balíčků vůči Rusku, obsahujících cílená omezující opatření (individuální sankce), hospodářské sankce i vízová opatření. Kromě sankčních opatření iniciovala Evropská unie i rozsáhlé balíčky pomoci v hodnotě miliard eur a rovněž podporuje i rekonstrukci Ukrajiny. Podívejme se nyní na nejnovější vývoj pomoci Evropské unie Ukrajině, která byla i jednou z priorit uplynulého předsednictví ČR v Radě EU.
Kromě symbolických gest Evropské unie i členských států lze 11 měsíců po začátku invaze pozorovat i hmotné prvky pomoci válkou zmítané Ukrajině. Po prvním sankčním balíčku, schváleném Radou EU po méně než měsíc od začátku invaze následovalo dalších osm balíčků. Nyní probíhají již práce na přípravě desátého.
Dále EU v roce 2022 umožnila členským státům prostřednictvím Evropského mírového nástroje (EPF) pokrýt vojenskou pomoc Ukrajině ve výši 3,1 miliardy eur. Členské státy a EU jako celek společně za uplynulý rok poskytly Ukrajině pomoc v objemu 19,7 miliardy eur. Evropská komise navíc koordinuje dosud největší operaci v rámci Mechanismu civilní ochrany EU s cílem poskytnout Ukrajincům pomoc v nouzi. Všech 27 zemí EU a Norsko, Turecko, Severní Makedonie a Island nabídly věcnou pomoc od zdravotnického materiálu a přístřeší až po vozidla a energetické vybavení.
Evropská unie dále v roce 2022 zřídila logistická střediska v Polsku, Rumunsku a na Slovensku, aby bylo možné efektivněji dopravit zboží na Ukrajinu. V reakci na příchod milionů ukrajinských uprchlíků, zejména žen a dětí, kteří hledali útočiště v EU, Rada v rekordním čase rozhodla o aktivaci dočasné ochrany. Aktuálně jí požívá bezmála 4 miliony Ukrajinců a na doporučení Evropské komise byla prodloužena do března roku 2024.
Finanční pomoc
V listopadu 2022, v návaznosti na zasedání Evropské rady, které se konalo ve dnech 20. a 21. října 2022, Komise navrhla bezprecedentní podpůrný balíček pro Ukrajinu ve výši až 18 miliard eur na rok 2023. Finanční balíček, který v přepočtu na českou měnu čítá 437,5 miliard korun, bude Ukrajině poskytován ve formě zvýhodněných půjček. Ty budou vypláceny v pravidelných splátkách od počátku roku 2023. K jednomyslné shodě na finanční půjčce Kyjevu došlo 12. prosince 2022 za českého předsednictví v Radě EU.
V úterý 17. ledna 2023 Evropská unie v rámci schváleného balíčku Ukrajině poslala první tři miliardy eur (72 miliard Kč). Dle tiskové zprávy se Evropská unie po první splátce chystá Kyjevu posílat přibližně 1,5 miliardy eur každý měsíc počínaje březnem.
V úterý 17. ledna 2023 Evropská unie v rámci schváleného balíčku Ukrajině poslala první tři miliardy eur (72 miliard Kč). Dle tiskové zprávy se Evropská unie po první splátce chystá Kyjevu posílat přibližně 1,5 miliardy eur každý měsíc počínaje březnem.
Vojenská pomoc
V uplynulém týdnu schválili ministři EU již v pořadí sedmý balíček pomoci vojenské pomoci Ukrajině. Evropská unie tak z EPF umožní čerpat dalších 500 milionů eur na zbraně a další vojenský materiál pro Ukrajinu. Dalších 45 milionů eur by mělo přibýt i na probíhající výcvikovou misi pro ukrajinské vojáky. Hlavním prvkem formujícím evropskou debatu o evropské vojenské pomoci je v posledních dnech především diskuse o dodávce tanků. Ukrajina požádala spojence (a tedy i členské státy EU), o poskytnutí moderních tanků západní výroby, které mohou změnit rozložení sil na bojišti. Dne 11. ledna 2023 polský prezident Andrzej Duda oznámil, že Polsko předá Ukrajině rotu německých tanků Leopard 2. Ve středu 25. ledna pak kancléř Olaf Scholz potvrdil, že nejméně 14 tanků dodá Ukrajině i Německo.
Diplomatické vztahy s Ukrajinou
Kromě hmatatelné finanční a vojenské pomoci se unijní lídři pravidelně zasazují o udržení diplomatických vztahů. Kromě nejvyšších představitelů států Evropské unie, včetně předsedy vlády ČR Petra Fialy, se na Ukrajinu vydávají i unijní špičky. Po první unijní delegaci z dubna 2022, jejíž součástí byla například předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová či šéf unijní diplomacie Josep Borrell, se během téměř rok trvajícího konfliktu uskutečnila řada dalších cest. Tou nejnovější je návštěva předsedy Evropské rady Charlese Michela z minulého týdne. Předseda Evropské rady navštívil 19. ledna 2023 ukrajinský Kyjev, kde se setkal s prezidentem Volodymyrem Zelenským, premiérem Denysem Šmyhalem a poslanci ukrajinského parlamentu. Michel dále zdůraznil potřebu pomoci východoevropské zemi vstoupit do Evropské unie.
„Sním o tom, že jednoho dne, doufám, že brzy – bude mou funkci předsedy Evropské rady, nebo předsedy Evropského parlamentu nebo Komise zastávat Ukrajinec,“ pronesl Michel. Další příležitostí k setkání vrcholných představitelů institucí EU a Ukrajiny bude například být blížící se summit EU-Ukrajina plánovaný na 3. února.
Více článků na téma válka na Ukrajině naleznete v rámci tématu měsíce Ukrajina.
Autorka: Barbora Novotná, Euroskop.cz
Ilustrační foto: Evropská komise
