V pátek 27. ledna uplynulo již 20 let od schválení Směrnice Evropského parlamentu a Rady o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (RoHS), která chrání spotřebitele napříč Evropskou unií před riziky vyvstávajícími z nakládání s elektronickým a elektrickým odpadem.
Nárůst výroby a používání elektrických a elektronických výrobků má za následek rostoucí množství elektrického a elektronického odpadu, se kterým musí být náležitě nakládáno. Rizikům pro lidské zdraví a životní prostředí předchází směrnice především omezením určitých nebezpečných látek, jako je olovo, rtuť a kadmium, a zároveň se zasazuje o jejich náhradu bezpečnějšími alternativami. Směrnice RoHS v současnosti omezuje používání deseti látek. Mezi konkrétní předměty, kterých se RoHS přímo dotýká, patří široká skála výrobků spotřební elektroniky, jako jsou například lampy a žárovky, baterie, mikročipy, pájky či PVC.
I přesto, že směrnice platí pouze pro Evropskou unii, se nevztahuje výhradně na výrobce sídlící v Unii, nýbrž ji musí povinně dodržovat i dovozci elektrozařízení vyráběných mimo EU, která se na evropský trh dostanou. Tato omezení musí splňovat všechny výrobky s elektrickou a elektronickou součástí, pokud nejsou výslovně vyloučeny. Vzhledem k povaze legislativní úpravy směrnice slouží jako „návod”, dle kterého každý členský stát přijímá vlastní úpravu při respektování cíle směrnice. V českém prostředí se tak směrnice promítla například do vyhlášky o nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady z roku 2005.
Zdroj: Evropská komise
Autorka: Barbora Novotná, Euroskop.cz