Přislíbit další časově neohraničenou podporu Ukrajině se na dvoudenní vrcholné schůzce Bruselu chystají prezidenti a premiéři zemí Evropské unie. Poprvé za téměř rok od vpádu ruských vojsk na Ukrajinu by mezi ně měl podle diplomatů osobně zavítat prezident Volodymyr Zelenskyj. Unijní lídři budou od čtvrtka během mimořádného summitu hovořit také o tom, jak lépe regulovat rostoucí počet migrantů mířících do Evropy nebo jak podpořit unijní ekonomiku v době masivních státních subvencí USA a Číny.
Evropský blok připravuje dva týdny před prvním výročím ruského vpádu desátý balík sankcí cílených na omezení příjmů, z nichž Moskva financuje válečné tažení. Unijní země také chystají v očekávaní ruské ofenzivy dodávky dalších zbraní včetně dlouho diskutovaných německých tanků Leopard 2. Unie rovněž pomáhá Kyjevu financovat základní potřeby státu a připravuje se zásadně přispět na jeho obnovu.
Lídři by podle navrhovaných závěrů summitu měli potvrdit, že EU bude pomáhat, dokud to bude potřeba, a to včetně dalšího zpřísňování sankcí. Chystají se vyslovit pro uspořádání mírového summitu na základě desetibodového plánu Zelenského, na jehož podmínky zahrnující úplný odchod ruských vojsk z Ukrajiny ovšem Moskva nechce přistoupit. Podle textu závěrů, který má ČTK k dispozici, také lídři podpoří vznik mezinárodního centra pro vyšetřování zločinů spáchaných na Ukrajině.
Cesta Zelenského do Bruselu
Zelenského čtvrteční cesta do Bruselu zatím nebyla z bezpečnostních důvodů oficiálně potvrzena, v metropoli institucí EU se s ní však podle vyjádření nejmenovaných činitelů počítá. Ukrajinský vůdce by měl s unijními kolegy hovořit o dalších potřebách své země, která usiluje o rychlý vstup do EU. V této věci by měl summit ocenit dosavadní ukrajinské reformy a vyzvat k jejich pokračování. Evropští činitelé přitom upozorňují, že cesta ke členství je dlouhá a ukrajinské očekávání vstupu do roku 2026 může být přehnané.
Další dvě témata summitu názorově rozdělují členské země výrazně více, než postoje ke konfliktu na Ukrajině. Šéfové států a vlád budou hledat shodu na tom, jak omezit příliv migrantů do Evropy, který v posledních měsících dosahuje nejvyšších čísel za posledních šest let. Jednotní jsou v tom, že by EU měla rychleji a efektivněji navracet odmítnuté žadatele o azyl a k tlaku na mimounijní země využívat například potenciální zpřísnění vízové politiky. Některé země hovoří také o možném omezení rozvojové pomoci nespolupracujícím zemí, což však nemá jednoznačnou podporu a v navržených závěrech se neobjevuje. Jejich text se ale během očekávané diskuse na summitu může změnit.
Migrace bude jedno z hlavních témat summitu
Jedním z rozdělujících témat je i unijní financování stavby bariér na hranicích. Skupina států, které jej podporují, se v poslední době rozrostla, Evropská komise i některé západoevropské země jej ale stále zejména z etických důvodů odmítají. Summit by měl vyzvat k uvolnění evropských peněz na „posílení kapacit a infrastruktury kontroly hranic“ bez přímé zmínky o stavbě plotů či zdí.
Summit podle diplomatů nepřinese posun v klíčové otázce vzájemné solidarity v přijímání migrantů či vyřizování azylových žádostí, která rozděluje EU již dlouhá léta. Zatímco lídři přetížených jihoevropských zemí patrně budou chtít hovořit i o tomto tématu, většina ostatních států jej otevírat nechce.
Ekonomická témata
Pouze v obecné rovině se patrně ponese i diskuse o tématu státních subvencí pro firmy tvořící takzvanou zelenou ekonomiku či případném dalším společném zadlužování EU. Evropská komise v reakci na bezprecedentní plán amerických státních investic navrhla povolit dočasnou státní podporu pro ekologické projekty a vytvořit zvláštní unijní fond pro jejich financování. Řada zemí včetně Česka, které bude na summitu zastupovat premiér Petr Fiala, však varovala před závody v subvencích a obává se i nového společného dluhu. Lídři by podle diplomatů během schůzky měli vytyčit směr pro další debaty, které patrně potrvají dlouhé měsíce. Shoda na konkrétních krocích se však nyní v Bruselu nečeká.
Zdroj: ČTK, Evropská rada
