Ministři zahraničí na včerejší Radě pro zahraniční věci diskutovali o vývoji ruské agrese vůči Ukrajině, situaci v Afghánistánu, zejména s ohledem na práva žen a humanitární krizi v zemi, a o tématu klimatické a energetické diplomacie. V rámci aktuálních otázek ministři probrali také situaci v Íránu.
Zasedání Rady pro zahraniční věci začalo minutou ticha k uctění památky více než 40 000 obětí ničivých zemětřesení v Turecku a Sýrii. Poté se ministři soustředili na již téměř rok trvající ruskou agresi vůči Ukrajině.
Vojenská agrese vůči Ukrajině
Ministři jednali o vojenské podpoře Ukrajiny prostřednictvím Evropského mírového nástroje a o výcvikových aktivitách v rámci vojenské mise EU na podporu Ukrajiny (EUMAM Ukraine).
Rada rovněž jednala o naléhavých ukrajinských potřebách, pokud jde o munici. V tomto ohledu se diskuse zaměřila na to, jak zintenzivnit společné úsilí EU, zejména prostřednictvím možného zadávání veřejných zakázek na úrovni Unie, aby bylo možné tyto potřeby řešit. Tohoto tématu se pravděpodobně dotknou ministři obrany EU na svém nadcházejícím neformálním zasedání ve Švédsku.
Ministři si rovněž vyměnili názory na probíhající práci na přijetí 10. balíčku sankcí proti těm, kdo se podílejí na pokračování ruské útočné války, na otázku plné odpovědnosti za ruské zločiny včetně zločinu agrese a na diplomatické působení na partnery ze skupiny G7 a v OSN s cílem zajistit širokou podporu návrhu rezoluce o zásadách Charty OSN.
Závěrem se Rada rovněž dotkla černomořské obilné iniciativy, jejíž platnost vyprší v polovině března. Ministři se shodli, že je třeba vyvinout tlak na Rusko, aby umožnilo její prodloužení a odstranilo omezení pro vývoz zemědělských produktů.
Znepokojivá situace v Afghánistánu
Diskuzi o situaci v Afghánistánu zahájila neformální výměna názorů prostřednictvím videokonference s náměstkyní generálního tajemníka OSN Aminou Mohammedovou.
Ministři poté jednali o nejnovějším vývoji na místě, zejména o výnosu zakazujícím ženám pracovat v nevládních organizacích a o jeho negativním dopadu na poskytování humanitární pomoci.
Ministři se shodli na tom, že humanitární pomoc EU a pomoc v oblasti základních potřeb a zdrojů obživy bude pokračovat, pokud ji bude možné poskytovat nediskriminačním způsobem a v souladu se zásadami dohodnutými mezinárodním společenstvím dárců humanitární pomoci. Tato pomoc bude během šestiměsíčního zkušebního období pečlivě sledována a bude o ní rozhodováno případ od případu.
Klimatická a energetická diplomacie
Rada jednala o diplomacii v oblasti klimatu a energetiky za přítomnosti výkonného místopředsedy Evropské komise Franse Timmermanse.
V diskusi byla zdůrazněna potřeba dále posílit působení EU v oblasti klimatu a energetiky a posílit její úsilí s cílem zajistit, aby nadcházející konference COP28, plánovaná na konec roku 2023, přinesla ambiciózní výsledky. Rada rovněž zdůraznila naléhavou potřebu zvýšit financování opatření v oblasti klimatu nad tradiční rámec a prosadit naléhavou reformu mnohostranných rozvojových bank.
V otázce aktuálních záležitostí Rada rozhodla o uložení omezujících opatření dalším 32 osobám a dvěma subjektům odpovědným za závažné porušování lidských práv v Íránu.
Na okraj jednání proběhla také snídaně se zástupcem ruské občanské společnosti Garry Kasparovem a neformální oběd s ministrem zahraničí Moldavska.
Autorka: Kristina Hubáčková, Euroskop.cz
Zdroj: Rada EU
