Komise zveřejňuje zprávy o Ukrajině, Gruzii a Moldavské republice a jejich slučitelnosti s právem EU, EU posiluje vztahy a spolupráci na reformách s Moldavskou republikou, Komise zveřejnila zimní hospodářskou prognózu 2023
- Komise zhodnotila pokrok Ukrajiny, Gruzie a Moldavska ohledně sbližování jejich práva s acquis EU
- Moldavsko pokračuje v reformách v souladu s cíli dohody o přidružení s EU
- Podle zimní prognózy je hospodářský výhled lepší, než se očekávalo na podzim 2022
Krátce…
Komise zveřejňuje zprávy o Ukrajině, Gruzii a Moldavské republice a jejich slučitelnosti s právem EU
- Komise zveřejnila hodnocení schopnosti Ukrajiny, Moldavské republiky a Gruzii přijmout závazky vyplývající z členství EU.
- Zprávy poskytují podrobnou analýzu toho, jak si země stojí s ohledem na jejich sbližování s acquis EU.
- Doplňují stanoviska k žádostem 3 zemí o členství v EU přijatá Komisí v červnu 2022.
Komise 2. 2. 2023 zveřejnila své analytické zprávy hodnotící schopnost Ukrajiny, Moldavské republiky a Gruzie převzít závazky vyplývající z členství v EU. Zprávy poskytují podrobnou analýzu toho, jak si země stojí s ohledem na jejich sbližování s acquis EU. Zprávy doplňují stanoviska k žádostem 3 zemí o členství v EU přijatá Komisí v červnu 2022. Evropská rada poskytla těmto 3 zemím evropskou perspektivu a status kandidátské země pro Ukrajinu a Moldavsko v souladu se stanovisky, která specifikují řadu priorit, které je třeba v této souvislosti řešit. Ve zprávách Komise vyhodnotila úroveň sbližování acquis EU na základě odpovědí na dotazníky od 3 kandidátských zemí a rovněž relevantních informací získaných v rámci intenzivních dialogů vedených po mnoho let v rámci dohody o přidružení, včetně prohloubených a komplexních zón volného obchodu (AA/DCFTA), s cílem posoudit jejich provádění. Všichni 3 žadatelé byli posuzováni na základě stejných kritérií a svých vlastních zásluh. Komise bude v tomto ohledu nadále poskytovat Ukrajině, Moldavsku a Gruzii pokyny a podporu, aby těmto 3 zemím pomohla dále se přizpůsobit standardům a normám EU pokrývajícím celé acquis EU. Komise plánuje podat zprávu o pokroku dosaženém těmito 3 zeměmi při řešení priorit reforem uvedených ve stanoviscích jako součást příštího balíku pro rozšíření, který má být plánován na podzim 2023. Tyto zprávy by měly zohlednit politický vývoj od června 2022 a poskytnout politická doporučení týkající se reforem, které je třeba řešit v příštím období.
EU posiluje vztahy a spolupráci na reformách s Moldavskou republikou
- EU a Moldavsko se dohodly na dalším posílení spolupráce v řadě klíčových oblastí v souladu se závazky Moldavska v rámci dohody o přidružení mezi EU a Moldavskem.
- V rámci zasedání Rady přidružení EU-Moldavsko se vedl dialog o snahách politicky přidružit a prohloubit hospodářskou integraci Moldavska s EU.
EU a Moldavská republika se 7. 2. 2023 dohodly na zasedání Rady přidružení EU-Moldavsko v Bruselu na dalším posílení spolupráce v řadě klíčových oblastí v souladu se závazky Moldavska v rámci dohody o přidružení mezi EU a Moldavskem. Zasedání Rady přidružení EU-Moldavsko potvrdilo snahu posílit politické přidružení a prohloubit hospodářskou integraci Moldavska s EU v souvislosti se statutem kandidátské země Moldavska a v rámci dohody o přidružení a DCFTA. Témátem bylo i provádění reforem Moldavska v rámci dohody o přidružení mezi EU a Moldavskem za rok 2022, jak je uvedeno ve zprávě o provádění přidružení o Moldavsku. V roce 2022, navzdory hlubokému dopadu důsledků ruské vojenské agrese proti Ukrajině, Moldavsko dosáhlo pokroku v několika klíčových oblastech, jako je spravedlnost a boj proti korupci. V této souvislosti EU výrazně posílila svou podporu celkové odolnosti Moldavska (více v příspěvku „EU schválila finanční pomoc a přijala další opatření v souvislosti s válkou na Ukrajině”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v dubnu 2022). Zpráva o provádění přidružení dynamickým způsobem každoročně sleduje pokrok při provádění dohody o přidružení mezi EU a Moldavskem v kontextu politické a hospodářské reality. Zpráva za rok 2022 je poslední tohoto druhu, protože Moldavsko bude součástí balíku pro rozšíření od podzimu 2023. Je třeba ji odlišit od Analytické zprávy. Analytická zpráva doplňuje stanovisko Komise k žádosti Moldavska o členství v EU a hodnotí celkovou schopnost země dostát závazkům vyplývajícím z členství v celém souboru práva EU. Komise a vláda Moldavské republiky podepsaly dohodu o přidružení Moldavska k programu EU4Health. Tato dohoda by měla umožnit Moldavsku přístup k financování EU v oblasti zdraví. To má pomoci moldavskému zdravotnickému systému lépe reagovat na okamžité potřeby a přispět k dlouhodobému zotavení po COVID-19. Moldavské zdravotnické orgány by se měly moci účastnit společných akcí, které jsou věnovány zdravotnickým orgánům v konkrétních oblastech, jako je duševní zdraví, evropský datový prostor o zdraví, globální zdraví, nepřenosné nemoci a síť komplexních center pro rakovinu EU. Kromě toho by měly moci aktéři veřejného nebo soukromého sektoru zdravotnictví žádat o finanční prostředky na podporu akcí, jako je boj proti přeshraničním zdravotním hrozbám, prevence chronických respiračních onemocnění, zlepšování duševního zdraví zranitelných skupin, včetně vysídlených osob, a zlepšování zdravotnických systémů a zdravotnických služeb. Moldavsko může těžit z financování na stejné úrovni jako subjekty z členských států EU a také z dalších přidružených zemí, jmenovitě Norska, Islandu a Ukrajiny. Smlouva bude platit zpětně od 1. 1. 2023. Komise podepsala 2 dohody mezi EU a Moldavskem, které upevňují účast Moldavska v programech – Fiskalis a Clo. To znamená, že Moldavsko se bude moci účastnit činností obou programů společně s členskými státy EU a dalšími zúčastněnými zeměmi. Účast Moldavska v programech Clo a Fiskalis je důležitým krokem v dalším posilování operativní spolupráce v oblasti cel a daní a je symbolem vzájemného závazku k užším vazbám. Měl by umožnit moldavským celním a daňovým úřadům účastnit se různých společných aktivit a těžit z širokého portfolia školení. Všechny tyto nové způsoby spolupráce jsou zvláště důležité s ohledem na status Moldavska jako kandidátské země do EU. Podepsané dohody navazují na loňskou dohodu mezi EU a Moldavskou republikou o vzájemném uznávání programů oprávněných hospodářských subjektů (AEO) a spojujících obchodníky, kteří splňují určitá kritéria, a kteří proto mohou využívat zjednodušených celních opatření.
Komise zveřejnila zimní hospodářskou prognózu 2023
- Podle každoroční zimní hospodářské prognózy 2023 vstupuje ekonomika EU do roku 2023 lépe, než se očekávalo podle prognózy z podzimu 2022.
- V zimní průběžné prognóze se výhled růstu na rok 2023 zvyšuje na 0,8 % v EU a 0,9 % v eurozóně.
- Obě oblasti by se tak měly těsně vyhnout technické recesi, která se předpokládala na přelomu roku.
- Prognóza rovněž mírně snižuje projekce inflace na roky 2023 i 2024.
Komise 13. 2. 2023 zveřejnila zimní hospodářskou prognózu 2023, podle níž vstupuje ekonomika EU do roku 2023 lépe, než se očekávalo podle prognózy z podzimu 2022. V zimní průběžné prognóze se výhled růstu na rok 2023 zvyšuje na 0,8 % v EU a 0,9 % v eurozóně. Obě oblasti by se tak měly těsně vyhnout technické recesi, která se předpokládala na přelomu roku. Prognóza rovněž mírně snižuje projekce inflace na roky 2023 i 2024. Zimní hospodářská prognóza 2023 přináší aktualizaci hospodářské prognózy z podzimu 2022, která byla představena v listopadu 2022, a zaměřuje se na vývoj HDP a inflace ve všech členských státech EU (více v příspěvku „Komise vydala hospodářskou prognózu z podzimu 2022”, Institucionální záležitosti v listopadu 2022). Tato prognóza výrazně závisí na čistě technickém předpokladu, že ruská agrese vůči Ukrajině nebude eskalovat, ale bude pokračovat v celém horizontu prognózy. Komise zveřejňuje každoročně 2 souhrnné prognózy (jarní a podzimní) a 2 prognózy průběžné (zimní a letní). Průběžné prognózy zahrnují roční a čtvrtletní ukazatele HDP a inflace v běžném a následujícím roce pro všechny členské státy a také souhrnné ukazatele pro EU a eurozónu. Po silné expanzi v 1. pol. roku 2022 se tempo růstu ve 3. čtvrtletí snížilo. Ve 4. čtvrtletí se hospodářství EU navzdory mimořádným nepříznivým otřesům vyhnulo recesi, která se předpovídala v podzimní prognóze. Roční míra růstu za rok 2022 se nyní odhaduje na 3,5 % jak v EU, tak v eurozóně. Příznivý vývoj po vydání podzimní prognózy zlepšil i výhled růstu na rok 2023. Díky pokračující diverzifikaci zdrojů dodávek a prudkému poklesu spotřeby zůstaly zásoby plynu nad sezónní průměrem předchozích let a velkoobchodní ceny plynu klesly výrazně pod předválečnou úroveň. Trh práce v EU navíc nadále dosahoval dobrých výsledků, přičemž míra nezaměstnanosti zůstala až do konce roku 2022 na historicky nejnižší úrovni 6,1 %. Důvěra se zlepšuje a lednové průzkumy naznačují, že ani v 1. čtvrtletí 2023 by hospodářskou činnost neměla postihnout recese. Podmínky jsou však stále značně nepříznivé. Spotřebitelé a podniky se i nadále potýkají s vysokými náklady na energii a jádrová inflace (celková inflace bez započtení cen energie a nezpracovaných potravin) v lednu 2023 stále rostla, což dále oslabovalo kupní sílu domácností. Vzhledem k přetrvávajícím inflačním tlakům by mělo pokračovat zpřísňování měnové politiky, které bude mít negativní dopad na podnikatelskou činnost a brzdit investice. Očekávané tempo růstu v roce 2023 činí podle zimní průběžné prognózy 0,8 % v EU a 0,9 % v eurozóně, tedy o 0,5 a 0,6 p. b. více než v prognóze podzimní. Míra růstu pro rok 2024 zůstává beze změny, a sice 1,6 % v EU a 1,5 % v eurozóně. Do konce předpovídaného období by objem produkce měl být téměř o 1 % vyšší, než jak se očekávalo v prognóze z podzimu 2022. Inflace by měla po dosažení vrcholu v roce 2022 v horizontu prognózy klesat. Vzhledem k tomu, že celková inflace 3 po sobě jdoucí měsíce zpomalovala, je její vrchol nyní zřejmě za námi, jak předpokládala i podzimní prognóza 2022. Historicky nejvyšší hodnoty 10,6 % dosáhla inflace v říjnu 2022, načež začala klesat a bleskový odhad v lednu 2023 pro eurozónu již činí 8,5 %. Tento pokles byl způsoben zejména klesající inflací u cen energie, kdežto jádrová inflace dosud vrcholu nedosáhla. Prognóza inflace byla ve srovnání s podzimem 2022 revidována mírně směrem dolů, zejména s ohledem na vývoj na trhu s energií. Očekává se, že celková inflace v EU klesne z 9,2 % v roce 2022 na 6,4 % v roce 2023 a 2,8 % v roce 2024. V eurozóně by měla zpomalit z 8,4 % v roce 2022 na 5,6 % v roce 2023 a 2,5 % v roce 2024. Rizika týkající se inflace zůstávají z velké části spojena s vývojem na trzích s energií, a odpovídají tak některým zjištěným rizikům pro růst. Zejména v roce 2024 převládají proinflační rizika, neboť cenové tlaky by nakonec mohly být rozsáhlejší a hlouběji zakořeněné, než se očekává, pokud by se růst mezd po delší dobu ustálil na nadprůměrných hodnotách. Příští prognózou Komise bude jarní hospodářská prognóza, jež má být zveřejněna v květnu 2023.