Vnitřní trh v únoru 2023

Komise přijímá opatření pro řádně fungující jednotný trh služeb, Fond ERI vkládá do evropských deep-tech společností 331 mil. €, Komise vydala kladné stanovisko ke slovenské, české, španělské a dánské žádosti o finanční podporu z RRF, Rada přijala aktualizaci národního plánu Německa, Komise dokončila 2. syndikaci v částce 7 mld. €, Program InvestEU a EIF představují nový evropský klimatický fond na řešení dluhů (EUCLIDES)

• Komise prozkoumala u jednotlivých států provádění pravidel jednotného trhu se službami
• Fond ERI finančně podporuje průkopnické start-upy
• Slovensko, ČR, Španělsko a Dánsko obdržely kladná stanoviska k čerpání z Nástroje pro oživení a odolnost
• Komise schválila technickou aktualizaci německého národního plánu pro oživení a odolnost
• Komise pokračuje ve vydávání dluhopisů směřovaných na NextGenerationEU a Ukrajinu
• Bude spuštěn nový evropský klimatický fond na řešení dluhů

---

Komise přijímá opatření pro řádně fungující jednotný trh služeb 

• Komise zahájila 24 řízení proti několika členským státům k zajištění řádného fungování jednotného trhu služeb.
• Tyto opatření zahrnují podání několika žádostí o neplnění povinností členských států k SDEU.
• Mezi těmito státy jsou např. Maďarsko, Lucembursko, Polsko, Belgie, Bulharsko, Lotyšsko a Nizozemí.
• Odhaduje se, že odstranění překážek na trhu služeb uvnitř EU by potenciálně v dlouhodobém horizontu přineslo 279–457 mld. €.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu (KOM(2006)123)

Directive (EU) 2017/2397 of the European Parliament and of the Council of 12 December 2017 on the recognition of professional qualifications in inland navigation and repealing Council Directives 91/672/EEC and 96/50/EC (COM(2017)2397)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/958 ze dne 28. června 2018 o testu přiměřenosti před přijetím nové právní úpravy povolání (KOM(2018)958)

• Komise 15. 2. 2023 přijala opatření pro řádně fungující jednotný trh služeb.

Pozadí

Studie z dubna 2022 se odhaduje, že odstranění překážek na trhu služeb uvnitř EU by potenciálně v dlouhodobém horizontu přineslo 279–457 mld. € dodatečného ročního HDP. Podle zveřejněné výroční zprávy o jednotném trhu stále existuje 60 % překážek, jimž podniky čelily před 20 lety. Mezi překážky potvrzené zúčastněnými stranami z řad podniků patří (1) složité vnitrostátní postupy a nedostatek informací o nich, (2) nepřiměřené vnitrostátní požadavky v oblasti služeb a (3) zatěžující administrativní požadavky na poskytování služeb, a to i pokud jde o vysílání pracovníků. Navzdory skutečnosti, že právní rámec pro hladké fungování jednotného trhu služeb byl stanoven ve Smlouvách a v právních předpisech EU, volnému pohybu služeb nadále brání neschopnost řádně provádět a uplatňovat tato pravidla na vnitrostátní úrovni. Z tohoto důvodu Komise vypracovala komplexní přístup k prosazování pravidel, který zahrnuje nejen tradiční cílená a strategická opatření na prosazování předpisů, ale také spolupráci s členskými státy v rámci fór, jako jsou pracovní skupina pro prosazování jednotného trhu (SMET) a další specializované odborné skupiny, podporu členských států prostřednictvím podrobných pokynů a předcházení překážkám prostřednictvím směrnice o testu přiměřenosti, jakož i nástrojů pro oznamování podle směrnice o transparentnosti jednotného trhu a směrnice o službách. 

Prosazování směrnice o službách

Cílem směrnice č. 123/2006 o službách je odstranit překážky obchodu se službami v rámci EU. Směrnice zjednodušila administrativní postupy pro poskytovatele služeb, posílila práva spotřebitelů a podniků, které jsou příjemci služeb, a podpořila spolupráci mezi zeměmi EU. Kromě toho ukládá členským státům povinnost odstranit u regulovaných povolání všechny úplné zákazy týkající se obchodních sdělení, včetně všech úplných zákazů určité formy obchodního sdělení. Komise se domnívá, že Slovinsko a Kypr vytváří překážky pro činnost realitních agentů. Oběžník vydaný příslušným kyperským orgánem fakticky zakazuje fyzickým osobám, které nejsou na Kypru registrovány jako realitní makléři, držet akcie realitních kanceláří. Požadavek, aby 100 % akcií vlastnili realitní makléři registrovaní na Kypru, je nepřiměřeným opatřením, které porušuje směrnici o službách. Slovinský zákon zavedl v rozporu se směrnicí o službách cenová omezení pro určité zprostředkovatelské služby v oblasti realit. Aktuální nastavení služeb v oblasti stavebnictví v Belgii je v dle Komise v rozporu se zmíněnou směrnici č. 123/2006. Systém záruk pro tzv. neschválené smluvní partnery, který Belgie zavedla u výstavby a prodeje obytných domů, které mají být postaveny nebo které jsou ve výstavbě, byl stanoven mnohem vyšší (100 %) než pro schválené smluvní partnery (5 %). To omezuje svobodu usazování případně poskytování služeb zahraničním zhotovitelům stavby, jakož i společnostem mimo oblast stavebnictví (např. realitním developerům). Španělský zákon o pobřeží stanoví možnost udělovat „koncese“ (povolení ve smyslu směrnice o službách) na výstavbu stálých prostor (např. restaurací, zemědělských farem, papírenského nebo chemického průmyslu atd.) v „přímořské veřejné oblasti“, mimo přístavy, bez otevřeného a transparentního výběrového řízení. Umožňuje rovněž prodloužit dobu jejich platnosti až o 75 let, opět bez výběrového řízení.

Klíčové a sporné body

Komise se snaží soustavně přijímat důrazná donucovací opatření pro zajištění efektivního fungování jednotného trhu služeb. Komise proto uzavřela 18 řízení.

Pokrok v integraci jednotného trhu služeb se týká opatřeních v souvislosti s revidovanou směrnicí č. 2397/2017 o odborných kvalifikacích a souvisí se 2 velkými sériemi řízení o nesplnění povinnosti, která byly zahájena v letech 2018–2019. Jejich uzavření má přinést prospěch podnikům a pracovníkům, kteří chtějí poskytovat služby v celé EU. Konkrétně se jedná např. o:

• zrušení povinnosti absolvovat zvláštní jazykový test pro zdravotníky v Polsku, pokud mohou prokázat znalosti jiným způsobem;
• zrušení povinnosti absolvovat zvláštní jazykový test, jehož součástí byla kontrola nesouvisejících dovedností, v případě zdravotníků v Nizozemsku;
• zajištění zkráceného řízení u uznávání odborných kvalifikací v Portugalsku;
• odstranění nepřiměřených omezení pro práci turistických průvodců a horských vůdců v Bulharsku.

Rumunsko navíc nyní v souladu se směrnicí č. 5/98 o usazování advokátů automaticky uznává profesní označení advokátů z EU, což usnadňuje jejich volný pohyb v EU.

Tyto uzavřené případy, které se týkaly neúplného nebo nesprávného provedení směrnice č. 958/2018 o testu přiměřenosti do vnitrostátních právních předpisů, kromě toho pomohou zajistit, aby členské státy správně uplatňovaly test přiměřenosti v praxi, a zabránit tak zavádění neodůvodněných a nepřiměřených pravidel a poškozování jednotného trhu služeb. Přijatá opatření se zaměřují na to, že členské státy nezačlenily ve stanovené lhůtě hlavní pravidla jednotného trhu do svých vnitrostátních právních rámců nebo nezabezpečily, aby byl vnitrostátní právní rámec v souladu s pravidly EU, čímž se vytvářejí překážky v důležitých sektorech služeb. Komise se rozhodla zaslat 11 dodatečných výzev Bulharsku, ČR, Francii, Chorvatsku, Kypru, Lotyšsku, Maďarsku, Nizozemsku, Rakousku, Řecku a Slovensku a výzvu Estonsku, aby se zajistilo, že před zavedením profesních pravidel prostřednictvím parlamentních pozměňovacích návrhů bude nejprve posouzena přiměřenost. Kromě toho se Komise rozhodla zaslat 5 odůvodněných stanovisek Litvě, Německu, Polsku, Slovinsku a Španělsku, protože řádně neprovedly směrnici EU o testu přiměřenosti pro právní úpravu povolání. Tato odůvodněná stanoviska se týkají zejména toho, že do posouzení přiměřenosti nebyla zahrnuta všechna příslušná opatření nebo že pro tato posouzení nebyly provedeny nezbytné procesní záruky či určitá kritéria. Opatření, která byla přijata s cílem zajistit řádné provádění této směrnice, mají pomoci zabránit nepřiměřeným překážkám na jednotném trhu nebo tyto překážky odstranit v souladu s cíli akčního plánu EU pro prosazování jednotného trhu.

Směrnice o službách

Omezení reklamy na právní služby brání rozvoji podnikání a získávání klientů. Brání také rozvoji reklamy na sociálních sítích, a tudíž přechodu do digitální éry. Ukázalo se, že odstranění těchto regulačních překážek v oblasti podnikatelských služeb zvyšuje hospodářskou soutěž a dynamiku sektoru a vede k větší alokační efektivnosti a nižším cenám pro spotřebitele. Komise se proto rozhodla zahájit řízení o nesplnění povinnosti proti Maltě, Polsku a Slovinsku kvůli tomu, že v rozporu se směrnicí o službách zavedly úplný zákaz reklamy na činnost právníků. Komise se rozhodla zahájit řízení o nesplnění povinnosti proti Kypru kvůli tomu, že zavedl zákaz spolupráce s jinými profesemi v realitních kancelářích, a proti Slovinsku, jelikož stanovilo minimální tarify pro určité zprostředkovatelské služby v oblasti realit. Dále Komise podstoupila stejné právní kroky vůči Belgii z důvodu, že zavedla systém nepřiměřených záruk. Někteří poskytovatelé služeb ve stavebnictví totiž musí skládat finanční záruku, která kryje platby jejich klientů. Systém záruk pro tzv. neschválené smluvní partnery, který Belgie zavedla u výstavby a prodeje obytných domů, které mají být postaveny nebo které jsou ve výstavbě, byl stanoven mnohem vyšší (100 %) než pro schválené smluvní partnery (5 %). To omezuje svobodu usazování, příp. poskytování služeb zahraničním zhotovitelům stavby, jakož i společnostem mimo oblast stavebnictví (např. realitním developerům). Poslední zemí, proti níž zahájila Komise soudní kroky, je Španělsko z důvodu, že nezajistilo transparentní a nestranné výběrové řízení pro udělování koncesí týkajících se pobřežních oblastí. Kromě toho je podle Komise možnost prodloužit bez odůvodnění stávající koncese až o 75 let v rozporu s pravidly EU. 

Předpokládaný další vývoj

Členské státy mají nyní 2 měsíce na to, aby informovaly Komisi o přijatých opatřeních a vysvětlení k výzvám, jež Komise zaslala. Zahájená soudní řízení mohou vést až k soudním výkonům SDEU. Jestliže se chtějí členské státy vyhnout soudním řízením, musejí učinit adekvátní změny ve vnitrostátních předpisech. Pokud dané země EU včas nesdělí Komisi, jakými opatřeními provádí ustanovení směrnice, může Komise požádat SDEU o přiměřené finanční pokuty. Jestliže SDEU shledá, že daná země právní předpisy EU porušila, musí její vnitrostátní orgány přijmout opatření, aby rozsudku SDEU vyhověla.

Odkazy

• Databáze rozhodnutí o nesplnění povinnosti
• Řízení EU o nesplnění povinnosti
• Balík týkající se nesplnění povinnosti z února 2023

Krátce…

Fond ERI vkládá do evropských deep-tech společností 331 mil. €

• Od posledního oznámení v listopadu 2022 přijal Fond Evropské rady pro inovace (fond ERI) 42 nových investičních rozhodnutí.
• Rozhodnutí dohromady tvoří celkovou výši 331 mil. € do deep-tech společností.
• Investiční smlouvy již podepsalo 13 společností.
• Jedná se převážně o průkopnické startupy, které mohou přinést průlomové inovace pro občany a podniky.

Fond Evropské rady pro inovace (Fond ERI) 6. 2. 2023 vložil do evropských deep-tech společností kapitál ve výši 331 mil. €. Od oznámení v listopadu 2022 přijal Fond ERI 42 nových investičních rozhodnutí týkajících se tzv. deep-tech společností. Investiční smlouvy již podepsalo 13 společností. Jsou to průkopnické startupy, které mohou přinést průlomové inovace pro občany i podniky: např. nový typ softwaru pro počítačové vidění a robotické technologie pro ortopedické chirurgy, technologie vizuálního vyhledávání pro podniky a průmyslové aplikace, seberekonstrukce prsu z vlastní tkáně pacienta, inovativní fotonika, vyšší produkce potravin za současného snížení emisí nebo první miniaturizovaný univerzální analyzátor plynu vhodný pro všechny typy plynů z OZE. Od září 2022 přijal fond ERI celkem 77 investičních rozhodnutí týkajících se deep-tech společností v celkové hodnotě více než 521 mil. €. Iniciativy umožňují podporovat vysoce rizikové startupy, které chtějí uvádět na trh své inovativní technologie a expandovat v oblastech, které jsou strategické pro zájmy EU. Fond ERI, investiční složka nástroje ERI Accelerator, je důležitým zdrojem financování pro startupy a malé podniky v EU. Kapitálové investice v rozmezí 500 tis.–15 mil. €/společnost (v odůvodněných případech i více) doplňují grantové financování z nástroje ERI Accelerator, které může dosáhnout až 2,5 mil. €. V rámci programu Horizont Evropa doposud podepsalo grantové dohody 269/378 vybraných společností. ERI plní cíl stanovený jejím výborem, kterým je podepsat grantové dohody s vybranými společnostmi do 4–5 měsíců. V roce 2023 nabízí ERI Accelerator finanční prostředky ve výši 1,13 mld. €. 525 mil. € je vyčleněno na technologie nové generace v oblastech strategických pro zájmy EU, a to včetně skladování energie, kvantových či polovodičových komponentů, odolného zemědělství, biomarkerů pro zjišťování rakoviny a také vesmírných technologií a služeb (více v příspěvku „Komise schválila pracovní program ERI na rok 2023”, Institucionální záležitosti v prosinci 2022).

Komise vydala kladné stanovisko ke slovenské, české, španělské a dánské žádosti o finanční podporu z RRF

• Slovensko, ČR, Španělsko a Dánsko požádaly o předběžné stanovisko k jejich žádostem o finanční podporu z finančního Nástroje pro oživení a odolnost.
• Komise vydala ke všem 4 žádostem kladná stanoviska.
• Žádosti o finanční podporu byly podány v hodnotě 709 mil. € pro Slovensko, 928 mil. € pro ČR, 6 mld. € pro Španělsko a 301 mil. € pro Dánsko.
• Finanční pomoc je vydávána formou grantů (bez předběžného financování).
• Platby v rámci RRF jsou založeny na výkonnosti a závisí na tom, zda členské státy provedou investice a reformy uvedené v jejich příslušných plánech obnovy a odolnosti.

Komise postupně 8. 2. 2023, 17. 3. 2023 a 28. 2. 2023 vydala kladná stanoviska k žádostem o finanční podporu pro Slovensko, ČR, Španělsko a Dánsko z Nástroje pro oživení a odolnost (RRF), klíčového nástroje NextGenerationEU. Žádosti o platby (bez předběžného financování) ve formě grantů byly podány v hodnotě 709 mil. € pro Slovensko, 928 mil. € pro ČR, 6 mld. € pro Španělsko a 301 mil. € pro Dánsko. V říjnu 2022 předložilo Slovensko žádost na základě splnění 14 milníků a 2 cílů stanovených na základě prováděcího rozhodnutí Rady pro 2. splátku. Zahrnují reformy a investice do oběhového hospodářství, do systémů vzdělávání a zdravotní péče, do řízení činností v oblasti výzkumu a inovací, do programů na přilákání kvalifikovaných pracovníků, jakož i do digitální ekonomiky, veřejných zakázek a boji proti korupce. Tato 2. žádost o platbu rovněž pokrývá investice zaměřené na ochranu přírody a biologické rozmanitosti a na zlepšení digitálních dovedností. Slovenský plán pro oživení a odolnost zahrnuje širokou škálu investičních a reformních opatření organizovaných v 18 tématických složkách. Plán má být podpořen granty ve výši 6 mld. €, z nichž 823 mil. € bylo vyplaceno Slovensku v rámci předběžného financování v říjnu 2021 (více v příspěvku „Komise vydala 1. zelený dluhopis k financování udržitelného oživení”, Vnitřní trh v říjnu 2021). Dalších 399 mil. € bylo vyplaceno Slovensku v červenci 2022 po kladném hodnocení 1. žádosti o platbu. V listopadu 2022 předložilo ČR Komisi žádost o platbu založenou na dosažení 31 milníků a 6 cílů stanovených v prováděcím rozhodnutí Rady v souvislosti s 1. platbou. Navrhované reformy zahrnují oblasti školních osnov a zdraví či auditní a kontrolní systém ČR pro provádění RRF, který se zaměřuje především na předcházení střetům zájmů a jejich řešení. ČR například pozměnila zákon o evidenci skutečných majitelů tak, aby byl plně v souladu se směrnicí č. 842/2018 o boji proti praní peněz. Několik cílů se rovněž týká významných investic do železniční infrastruktury a digitálních nástrojů pro vzdělávání. Plán pro oživení a odolnost Česka zahrnuje širokou škálu investičních a reformních opatření uspořádaných do 6 tématických komponent. Plán má být podpořen 7 mld. € ve formě grantů (přičemž lze stále zažádat o dodatečné granty ve výši 640 mil. €), z čehož 13 % (915 mil. €) ČR bylo vyplaceno v rámci předběžného financování v září 2021. V listopadu 2021 předložilo Španělsko Komisi žádost platbu založenou na dosažení 24 milníků a 5 cílů stanovených v prováděcím nařízení Rady pro 3. platbu. Mezi navrhované reformy patří mimo jiné vstup v platnost zákona o telekomunikacích pro usnadnění zavádění vysokokapacitní síťové infrastruktury; reformy s cílem urychlit instalaci infrastruktury pro elektrické nabíjení na parkovištích; reforma insolvenčního zákona s cílem zlepšit účinnost insolvenčních řízení; reforma ke zlepšení systému odborného vzdělávání a posílení jeho atraktivity; zákon proti daňovým únikům a podvodům; reforma systému pojistného na sociální zabezpečení OSVČ a revize současného systému penzijního připojištění. Milníky a cíle rovněž potvrzují pokrok v oblasti investic, zejména souvisejících s výrobou obnovitelné energie místními komunitami; digitalizace a propagace kulturních služeb; a podpora výzkumu, vývoje a investic do projektů zaměřených na větší udržitelnost automobilového průmyslu. Španělský plán pro oživení a odolnost zahrnuje širokou škálu investičních a reformních opatření organizovaných ve 30 tématických složkách. Plán má být podpořen granty ve výši 69,5 mld. €, z nichž 13 % (9 mld. €) bylo vyplaceno Španělsku jako předběžné financování v srpnu 2021. 1. platba v hodnotě 10 mld. € byla vyplacena Španělsku v prosinci 2021. 2. platba v hodnotě 12 mld. € byla vyplacena v červnu 2022. V prosinci 2022 předložilo Dánsko Komisi žádost o platbu založenou na dosažení 23 milníků a 2 cílů stanovených v prováděcím rozhodnutí Rady v souvislosti s 1. platbou. Zahrnují reformy, které jsou součástí reformy zelených daní, a také související s digitalizací zdravotnictví. Několik milníků a cílů se také týká velkých investičních opatření v oblasti ekologického přechodu zemědělství a životního prostředí, energetické účinnosti, čistých vozidel a trajektů a výzkumu. Dánský plán pro oživení a odolnost zahrnuje širokou škálu investičních a reformních opatření v 7 tématických složkách. Plán má být podpořen granty ve výši 1,43 mld. €, z nichž 201 mil. € bylo vyplaceno Dánsku v rámci předběžného financování v září 2021. Spolu se svou žádostí orgány všech států poskytly podrobné a komplexní důkazy prokazující uspokojivé plnění jejich milníků a cílů. Před předložením kladného předběžného posouzení žádosti o platbu Komise tyto informace důkladně posoudila. Platby v rámci RRF jsou založeny na výkonnosti a závisí na tom, zda členské státy provedou investice a reformy uvedené v jejich příslušných plánech obnovy a odolnosti. 

Rada přijala aktualizaci národního plánu Německa

• Rada aktualizovala národní plán pro oživení a odolnost Německa.
• Jedná se o 2 opatření, přičemž 1. se týká digitalizace železniční dopravy a 2. výzkumu a vývoje očkovacích látek proti SARS-CoV-2. 

Rada 14. 2. 2023 přijala pozměňující prováděcí rozhodnutí ohledně plánu pro oživení a odolnost Německa. Aktualizace německého plánu je technické povahy. Jedná se o 2 opatření v plánu Německa, z nichž jedno se týká digitalizace železniční dopravy a druhé výzkumu a vývoje očkovacích látek proti SARS-CoV-2. Pokud jde o digitalizaci železniční dopravy, z důvodu mimořádných zpoždění ve výstavbě muselo být u 1/7 německých projektů posunuto datum dokončení. Pokud jde o výzkum a vývoj očkovacích látek, kvůli několika faktorům nejistoty spojeným s výzkumem a vývojem musely být u 1 z německých programů změněny jeho přesné cíle. Změna předložená Německem, která je velmi omezeného rozsahu, nemá vliv na relevanci, účinnost, efektivnost a ucelenost německého plánu pro oživení a odolnost. Očekává se, že během roku 2023 postupně alespoň 1 každý z 27 členských států požádá o prováděcí rozhodnutí týkající se aktualizace svého národního plánu pro oživení a odolnost, aby získal přístup k novým grantům REPowerEU, požádal o dostupné úvěry nebo zohlednil aktualizovaný příděl z Nástroje pro oživení a odolnost. Nástroj pro oživení a odolnost je program EU poskytující rozsáhlou finanční podporu v reakci na problémy, které pandemie způsobila evropské ekonomice. Finanční prostředky tohoto nástroje ve výši 724 mld. € (v běžných cenách) jsou využívány na podporu reforem a investic popsaných v plánech členských států pro oživení a odolnost. Německo bylo jedním z 1. členských států, jejichž národní plán pro oživení a odolnost byl schválen v červenci 2021. V červnu 2022 došlo k aktualizaci maximálního finančního příspěvku Nástroje pro oživení a odolnost ve formě nevratné finanční podpory každého členského státu. V prosinci 2022 předložilo Německo Komisi aktualizovaný národní plán s cílem zohlednit změny u 2 opatření, ke kterým došlo z objektivních důvodů.

Komise dokončila 2. syndikaci v částce 7 mld. € 

• Komise vydala dluhopis EU v částce 7 mld. € jako součást své 2. syndikace pro rok 2023.
• Transakce se sestavuje ze 2 tranší – strop 3 mld. € u 7letého dluhopisu splatného do 4. 12. 2029 a 4 mld. € u 20letého dluhopisu splatného do 4. 11. 2042.
• Zájem investorů o dluhopisy byl velký.

Komise 14. 2. 2023 vydala dluhopis EU v částce 7 mld. € jako součást své 2. syndikace pro rok 2023. Transakce se sestavuje ze 2 tranší – strop 3 mld. € u 7letého dluhopisu splatného do 4. 12. 2029 a 4 mld. € u 20letého dluhopisu splatného do 4. 11. 2042. Investoři projevili velký zájem o dluhopisy EU, přičemž každá ze 2 tranší byla přepsána – 14krát u 7letého a více než 12krát u 20letého. Syndikovaná transakce byla 2. v rámci jednotného přístupu financování, který Komise zavedla jako svůj hlavní způsob financování od ledna 2023. V rámci tohoto přístupu Komise – jménem EU – vydává EU-dluhopisy pod jednou značkou, nikoli samostatně označené dluhopisy pro jednotlivé programy. Transakcí již Komise získala 20 mld. € ze svého cíle financování ve výši 80 mld. € pro 1. pol. 2023 na podporu programu obnovy NextGenerationEU a programu makrofinanční pomoci + pro Ukrajinu. To zahrnuje 2 aukce dluhopisů v celkové výši 8,2 mld. € provedené v lednu 2023 a rovněž 5 mld. € v 1. syndikované transakci roku 2023 (více v příspěvku „Komise vydala 5 mld. na podporu evropských priorit”, Vnitřní trh v lednu 2023). Z cíle financování ve výši 80 mld. € bude přibližně 70 mld. € směrováno na NextGenerationEU a přibližně 10 mld. € na Ukrajinu.

Program InvestEU a EIF představují nový evropský klimatický fond na řešení dluhů (EUCLIDES)

• Evropský investiční fond (EIF) podporovaný InvestEU představuje nový evropský klimatický fond na řešení dluhů (EUCLIDES).
• EIF a InvestEU mají EUCLIDES podpořit 30 mil. €.
• Nový fond má být spuštěn v 1. pol. 2023.
• Tento dopadový fond má poskytnout především růstový dluh MSP specializujícím se na inovativní klimatická řešení v celé EU. 

Program InvestEU a EIF 17. 2. představili nový evropský klimatický fond na řešení dluhů (EUCLIDES). Nový fond má být spuštěn v 1. pol. 2023 jako inovativní investiční fond s dopadem, který přispívá k boji proti změně klimatu a optimálně slouží trhu, který potřebuje masivní nasazení technologií s pozitivním dopadem. EIF, podporovaný programem InvestEU, je pro EUCLIDES klíčovým investorem. Mají jej podpořit 30 mil. €. Tento dopadový fond má poskytnout především růstový dluh MSP specializujícím se na inovativní klimatická řešení v celé EU. Financované společnosti zabývající se čistými technologiemi by měly přispět ke snížení emisí uhlíku a skleníkových plynů poskytováním, mimo jiné, fyzických a/nebo digitálních řešení, rozvojem čisté dopravy lidí a zboží, řešení čisté energie, inovativních procesů nebo převratných technologií s nízkým dopadem na životní prostředí. Kromě toho se očekává, že fond bude splňovat genderová kritéria InvestEU, protože nejméně 40 % jeho investičního výboru bude tvořit členky. Fond má poskytovat na míru šité dluhové nástroje obecně spojené s prostředky zvyšujícími návratnost, jako jsou opční listy, aby se podělil o přidanou hodnotu poskytovanou financováním a zvýšil výnos fondu. Dlužníky, na které se fond zaměřuje, jsou inovativní společnosti EU v oblasti klimatických technologií se smysluplnými výsledky a výnosy, v kontextu vysokého růstu a silné poptávky, které hledají dodatečné flexibilní financování k urychlení svého rozvoje. Investorům EUCLIDES nabídne pravidelné výnosy a diverzifikaci rizik prostřednictvím portfolia přibližně 40 financování MSP, expozice vůči silným tržním faktorům, geografické diverzifikace, účasti na vzestupném potenciálu. EUCLIDES je klasifikován jako fond podle čl. 9 v rámci SFDR se silným souladem s taxonomií EU. Kromě toho bude 100 % financování vykazovat silné požadavky na dekarbonizaci, což ilustrují pozitivní vyloučené emise skleníkových plynů (GHG) na úrovni koncových uživatelů měřené pomocí důkladné metodiky. Vyloučené emise budou měřeny rozdílem mezi ročními emisemi skleníkových plynů souvisejícími s produktem nebo službou subjektu, do kterého bylo investováno, ve srovnání s referenčním srovnávacím scénářem. EIF si vybral Rivage Investment a EUCLIDES jako jednu ze svých 1. investic do soukromého dluhu, podporovanou programem InvestEU. Tento závazek a podpora symbolizují přiměřenost mezi udržitelným investičním cílem sledovaným fondem, který se zaměřuje na financování subjektů, které se aktivně podílejí, přímo či nepřímo, na boji proti globálnímu oteplování, na energetické transformaci, adaptaci na změnu klimatu a zmírňování změny klimatu. Tato investice má přispívat k Zelené dohodě EU a podporovat přechod ke klimaticky neutrální ekonomice založené na udržitelném rozvoji, snížení závislosti na fosilních palivech a udržitelném hospodaření s přírodními zdroji. Kromě toho budou základní investice převážně v souladu s kritérii EIF pro opatření v oblasti klimatu a udržitelnosti životního prostředí. Tato kritéria jsou v duchu taxonomie EU pro udržitelné finance přizpůsobená konkrétním potřebám soukromého trhu a malých podniků a jsou součástí plánu Climate Bank Group EIB schváleného v listopadu 2020. Rivage Investment si klade za cíl uzavření na 100 mil. €, včetně závazku EIF ve výši 30 mil. € v 1. pol. 2023 a cílové velikosti EUCLIDES na 250 mil. €.