Zástupci EU a Severní Makedonie se 17. března 2023 sešli na 16. zasedání Rady stabilizace a přidružení. Zasedání se poprvé konalo v diskutovaném regionu v severomakedonském Skopje. Předmětem jednání byly především vztahy Evropské unie a Severní Makedonie s bližším zaměřením na strategii a zhodnocení pokroku v otázce severomakedonského přistoupení k Evropské unii.
Během zasedání, vedeného předsedou vlády Severní Makedonie Dimitarem Kovačevskim, obě strany uvítaly jasný cíl pokročit v procesu přístupových jednání na základě dalšího pokroku v reformách a zároveň potvrdily závazek Evropské unie dále podporovat Severní Makedonii v jejím úsilí o členství v EU.
| Severní Makedonie podala žádost o členství v roce 2004, třináct let po své nezávislosti na Jugoslávii, a kandidátskou zemí se stala v roce 2005. Komise od roku 2009 postupně vydávala doporučení k zahájení přístupových jednání. Po rozhodnutí Rady z března 2020 o zahájení přístupových jednání následoval 1. července 2020 návrh vyjednávacího rámce předložený Komisí. Ten však byl v Radě dlouho zablokován, neboť s ním musí souhlasit všechny členské státy. Dne 24. června 2022 však bulharský parlament schválil zrušení svého veta v otázce zahájení přístupových rozhovorů se Severní Makedonií. Přístupová jednání oficiálně začala v červenci 2022. |
Prohlubování zahraničněpolitické spolupráce nabývá vzhledem k nové geopolitické realitě významu. Evropská unie proto ocenila Severní Makedonii za to, že se důsledně přizpůsobila zahraniční a bezpečnostní politice EU. Severní Makedonie v reakci na válku na Ukrajině přijala sankce EU proti Rusku. Severomakedonské sankce vůči Rusku zahrnují například uzavření vzdušného prostoru země pro ruské letecké dopravce a boj proti dezinformacím zákazem působení Russia Today a dalších médií v severomakedonském mediálním prostoru. Zástupci EU na jednání rovněž vyzdvihli že Severní Makedonie v náročném globálním kontextu důstojně zastává v roce 2023 předsednictví Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Severní Makedonie zůstává na jedné z klíčových tranzitních tras pro nelegální migraci a je hlavním migračním koridorem mezi Řeckem a Srbskem. Evropský parlament v únoru tohoto roku hlasoval o dohodě mezi Evropskou unií a Severní Makedonií v oblasti správy hranic. Na plenárním zasedání byla europoslanci schválena spolupráce mezi Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex) a Severní Makedonií. Tuto spolupráci v jednání obě strany ocenily.
V návaznosti na již dosažený pokrok je dále třeba trvale usilovat o zajištění nezávislosti a transparentnosti severomakedonského soudního systému. Evropské unie vyzvala Severní Makedonii, aby dále zintenzivnila své snahy ve vyšetřování případů korupce. Dalším ze základních prvků procesu rozšíření jsou kromě pevného soudního systému a právního státu i dobré sousedské vztahy a regionální spolupráce. Ve zprávě shrnující páteční jednání proto stojí, že „Stávající dvoustranné dohody, včetně Prespanské dohody mezi Severní Makedonií a Řeckem a Smlouvy o přátelství, dobrém sousedství a spolupráci mezi Severní Makedonií a Bulharskem, je třeba provádět v dobré víře,“
Kromě regionální spolupráce je vzhledem k zajištění stability v zemi usilující o členství v Evropské unii důležitá i vnitropolitická situace. Evropská unie vyzvala všechny severomakedonské strany v Parlamentu, aby pokračovaly v konstruktivní spolupráci a v budování konsensu. Na Twitteru se tuto mezistranickou spolupráci Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josep Borrell označil za nové momentum v přijímacím procesu.
Pravděpodobně hlavním východiskem z pátečního jednání je signál směrem k Severní Makedonii, že Evropská unie bude i nadále podporovat politickou, hospodářskou a sociální transformaci Severní Makedonie tak, aby se jí cesta do Evropské unie ještě více otevřela. K ulehčení provedení všech nezbytných reforem Evropská unie západobalkánské zemi poskytuje dlouhodobou podporu a finanční pomoc prostřednictvím projektů. Od roku 2007 Evropská unie do rozvoje Severní Makedonie pomocí Nástroje předvstupní pomoci, který je hlavním finančním nástroj EU na podporu strukturálních reforem v kandidátských zemích, investovala přes 1,2 miliardy eur.
Zdroj: Evropská komise
Autorka: Barbora Novotná, Euroskop.cz
