Evropská komise zveřejnila 16. března 2023 Akt o klimaticky neutrálním průmyslu (Net Zero Industry Act – NZIA), jehož cílem je navýšit produkční kapacity EU u strategických bezemisních technologií, zajistit přístup EU k bezpečným a udržitelným dodávkám těchto technologií a naplnit tak cíle zelené tranzice. Prostředky k dosažení tohoto cíle zahrnují zejména usnadnění a urychlení povolovacích procesů, rozvoj technologií pro ukládání hlíku, rozvoj dovedností a zohlednění aspektu udržitelnosti ve veřejných zakázkách. Akt vznikl v návaznosti na Průmyslový plán Zelené dohody EU, zveřejněný 1. února 2023.
Akt si klade za cíl posílit odolnost a konkurenceschopnost výroby technologií s nulovou spotřebou v EU a zvýší bezpečnost a udržitelnost energetického systému EU. Vytvoří lepší podmínky pro zřizování projektů s nulovou spotřebou energie v Evropě a přiláká investice s cílem, aby se celková strategická výrobní kapacita Unie v oblasti net-zero technologií do roku 2030 přiblížila nebo dosáhla alespoň 40 % potřeb Unie v oblasti zavádění technologií.
Navrhovaný akt se zaměřuje na technologie, které mají potenciál významně přispět ke snižování emisí uhlíku. Patří mezi ně solární fotovoltaická a solární tepelná energie, větrná energie na pevnině a obnovitelné zdroje energie na moři, baterie a ukládání energie, tepelná čerpadla a geotermální energie, elektrolyzéry a palivové články, bioplyn, zachycování, využívání a ukládání uhlíku, technologie sítí, udržitelné technologie alternativních paliv, pokročilé technologie pro výrobu energie z jaderných procesů s minimálním odpadem z palivového cyklu a další.
Akt definuje tzv. strategické net-zero projekty, které musí přispět k technologické a průmyslové odolnosti energetického systému EU. Důležitým aspektem je, že projekty v oblasti bezemisních technologií, které se nacházejí v méně rozvinutých a přechodových regionech a na územích Fondu pro spravedlivou transformaci a jsou zároveň způsobilé pro financování podle pravidel politiky soudržnosti, by měly být automaticky členskými státy uznány jako strategické net-zero projekty.
Strategické net-zero projekty by měly dostávat status nejvyššího národního významu a jejich schvalovací proces by měl být nejvyšší prioritou. Veřejné zakázky pro net-zero technologie by měly zahrnovat nejlepší poměr ceny a kvality a zohledňovat tzv. příspěvek k udržitelnosti a odolnosti výběrového řízení, jehož váha je od 15 % do 30 %.
Akt cílí také na rozšíření kapacit pro ukládání uhlíku a stanovuje objem ukládaného uhlíku na 50 milionů tun CO2 do roku 2030. Členské státy mají určit oblasti, kde je povoleno ukládaní CO2, a poskytnout veškerá geologická data veřejnosti. Zároveň mají ke splnění tohoto cíle poměrným dílem přispět i výrobci ropy a zemního plynu v EU.
Dále akt zavádí Evropskou akademií pro net-zero průmysl, jejímž účelem je vyvinout výukové programy a školící materiály o vývoji, výrobě, instalaci, uvádění do provozu, provozování, údržbě a recyklaci net-zero technologií. Daný program by měl posílit odbornou pracovní sílu, které je v těchto klíčových odvětvích obecně nedostatek, s důrazem na mladé lidi a ženy
Akt také zřizuje také Evropskou net-zero platformu, která bude pomáhat Komisi a členským státům koordinovat činnost a vyměňovat si informace, včetně informací o průmyslových partnerstvích s nulovou čistou produkcí.
Akt je předkládán souběžně s Aktem o kritických surovinách, jehož cílem je zajistit přístup EU k bezpečným a udržitelným dodávkám kritických a strategických surovin.
Zdroj: Evropská komise, Úřad vlády ČR
Autorka: Kristina Hubáčková, Euroskop.cz
Foto: Unsplash
