Ministři členských států EU se v pondělí v Bruselu sešli k diskuzi o vývoji ruské agrese vůči Ukrajině, vojenské podpoře Ukrajiny především ve formě dodávek munice, situaci v Tunisku, zejména s ohledem na prohlubující se politickou i ekonomickou krizi v zemi, implementaci Strategického kompasu EU, situaci v Íránu a dalších tématech.
První téma, na které si Rada vyměnila názory, byla ruská agrese vůči Ukrajině. Před jednáním Rady krátce prostřednictvím videokonference vystoupil ministr zahraničních věcí Ukrajiny Dmytro Kuleba, který ministry informoval o nejnovějším vývoji na místě a o vojenských prioritách Ukrajiny, zejména o naléhavé potřebě munice.
Ministři se věnovali všem klíčovým aspektům konfliktu, včetně podpory země ze strany EU, odpovědnosti za zločiny včetně únosů ukrajinských dětí do Ruska, mírových iniciativ, globálních dopadů války a potravinové bezpečnosti. Diskuse zohlednila také přípravu zasedání Evropské rady, která se uskuteční 23. a 24. března.
Rada také jednala o desetibodovém plánu prezidenta Zelenského k ukončení války na Ukrajině, kterému vyjádřila svou podporu a zdůraznila, že bude i nadále pokračovat ve spolupráci s Ukrajinou a dalšími partnery s cílem podpořit spravedlivý mír.
V otázce odpovědnosti za zločiny se ministři dotkli rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu vydat zatykač na prezidenta Putina v souvislosti s údajným trestným činem deportace ukrajinských dětí do Ruska. Rada bude nadále pracovat na identifikaci osob zapojených do deportace dětí s cílem přijmout další omezující opatření.
Zároveň se ministři věnovali černomořské obilné iniciativě, která byla těsně před zasedáním Rady prodloužena o dalších 120 dní, ačkoliv Rusko prohlašuje, že počítá s prodloužením jen o 60, a zdůraznili významný příspěvek EU k úsilí o podporu vývozu ukrajinských potravin prostřednictvím pásem solidarity.
Druhým bodem na agendě Rady byla situace v Tunisku. Tunisko je blízkým partnerem a sousedem EU a vývoj v této zemi má na Unii bezprostřední dopad, pokud jde o stabilitu ve Středomoří. Rada vyjádřila svou trvalou ochotu podpořit tuniský lid, zdůraznila však, že je naléhavě nutné řešit otázku právního státu a dodržování lidských práv v zemi. Rovněž zopakovala, že je nezbytné, aby tuniské vedení pokračovalo v realizaci strukturálních ekonomických reforem a dokončilo program, který již byl dohodnut s Mezinárodním měnovým fondem.
Rada se shodla na tom, že bude situaci nadále pozorně sledovat. Ministři Portugalska a Belgie navíc byli vysokým představitelem Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku pověřeni při své cestě do Tuniska jednat jménem EU, situaci posoudit a navrhnout další postup.
V rámci aktuálních otázek se ministři opětovně vrátili k situaci v Íránu. Rada rozhodla o uložení omezujících opatření vůči dalším 8 osobám a jednomu subjektu odpovědným za závažné porušování lidských práv v zemi. Sankce Rady jsou namířeny zejména proti členům justičních orgánů odpovědným za vynesení rozsudků smrti v nespravedlivých soudních řízeních a za mučení odsouzených.
Rada také přijala závěry k situaci v Afghánistánu, v nichž potvrdila, že EU je pevně odhodlána zasazovat se o mír a stabilitu v zemi a podporovat jeho obyvatele.
V rámci odpoledního programu, na němž se sešli ministři zahraničních věcí a obrany členských států EU, Rada odsouhlasila návrh předložený vysokým představitelem Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josepem Borrellem a eurokomisařem pro vnitřní obchod Thierry Bretonem týkající se dodávek a společného nákupu dělostřelecké munice pro Ukrajinu.
Ve společném formátu sestávajícím z ministrů zahraničí a ministrů obrany se kromě vojenské pomoci Ukrajině Rada věnovala také diskuzi o implementaci Strategického kompasu EU rok od jeho přijetí. Ministři uvítali pokrok dosažený ve všech čtyřech jeho pilířích a určili oblasti, na kterých je třeba dále pracovat. Na Radě pro zahraniční věci Českou republiku zastupoval ministr zahraničí Jan Lipavský a náměstek ministryně obrany Daniel Blažkovec.
Zdroj: Rada EU, MZV
Autorka: Kristina Hubáčková, Euroskop.cz
