V pondělí, 20. března, zasedala Rada pro zemědělství a rybolov. V oblasti rybolovu diskutovali ministři o navrhovaných opatřeních Evropské komise, která cílí na zvýšení udržitelnosti a odolnosti odvětví rybolovu a akvakultury v Evropské unii. Co se týče zemědělství, diskuse se týkala situace na trhu a vlivu ruské agrese na Ukrajině na zemědělství členských států Evropské unie, revizí Evropské iniciativy EU k poklesu množství opylovačů či dohod o volném obchodu.
RYBOLOV
V projednávaném balíčku opatření Evropské komise, který se skládá ze tří sdělení a jedné zprávy, se hodnotí současný stav společné rybářské politiky EU (SRP) a navrhují se v něm budoucí opatření podporující využívání čistších zdrojů energie a snížení závislosti na fosilních palivech. Proto Komise navrhla v únoru 2023 opatření na podporu přechodu na obnovitelné, nízkouhlíkové zdroje energie v tomto sektoru ve spolupráci se všemi zúčastněnými stranami. Mezi další cíle opatření spadá snížení nepříznivých důsledků rybolovu na mořské ekosystémy. Jedná se např. o narušování mořského dna prostřednictvím vlečných sítí, lovení citlivých druhů a negativní účinky na mořské potravinové sítě.
Podle Komise by měly členské státy přijmout opatření k postupnému ukončení rybolovu na dně moří metodou vlečných sítí ve všech chráněných mořských oblastech. Tato metoda nejen že silně poškozuje ekosystémy na mořském dně, ale navíc způsobuje uvolňování velkého množství oxidu uhličitého. Vlečné sítě totiž narušují mořské sedimenty, které skladují uhlík. Uvolňování CO2 může způsobit okyselování oceánů a negativně tak ovlivnit biologickou rozmanitost.
Zástupci členských států obecně souhlasili s navrhovanými cíli a uznali důležitost zajištění udržitelné, odolné a uhlíkově neutrální budoucnosti pro rybolov a akvakulturu, a zároveň zvýšení atraktivity těchto odvětví na pracovním trhu. Kladně byl přijat také návrh na důkladný přezkum povinnosti vykládky.
Obavu mají členský země však z časového harmonogramu naplňování cílů a potravinové soběstačnosti z důvodu snížení konkurenceschopnosti daných odvětví v EU. Navíc pobřežní státy se obávají negativních důsledků zákazu vlečných sítí pro lov a navrhují tedy zvážení a zohlednění regionálních specifik. Další připomínky se týkaly potřeby nejprve zpracovat vědecké studie a doporučení a jejich potenciální socioekonomický dopad a od toho odvíjet následná opatření. Česká republika vnímá energetickou transformaci odvětví za nezbytnou, avšak je potřeba vyřešit financování.
Důležité bude taktéž vyřešit budoucnost protokolu Dohody o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu uzavřené mezi EU a Marokem. Platnost totiž vyprší v červenci tohoto roku. Přitom se jedná o významný nástroj EU pro udržitelný rybolov a boj proti nelegálnímu, neregulovanému a nehlášenému rybolovu. Evropská komise již připravuje půdu pro novou dohodu.
ZEMĚDĚLSTVÍ
Ministři zemědělství členských států prodiskutovali situaci na trhu. Komise informovala o relativně příznivých cenách na komoditních trzích, v některých odvětvích však upozornila na výkyvy. Ministři jednali mimo jiné o důsledcích dovozu zemědělských komodit z Ukrajiny na zemědělce v členských státech Evropské unie, zejména skrze tzv. Solidarity lanes, které mají nejvýraznější dopad na zemědělce v zemích sousedících s Ukrajinou, především Polsko, Rumunsko a Bulharsko. Hlavně menší zemědělské podniky nejsou schopny konkurovat mnohem levnějším zemědělským komoditám z Ukrajiny, a to primárně kvůli vysokým cenám vstupů, jako jsou energie, krmiva a hnojiva, a snížené kupní síle konzumentů. Těmto zemím bude poskytnuta finanční podpora skrze zemědělské rezervy.
Představena byla taktéž zpráva Evropské reflexní skupiny pro vepřové maso, která upozornila na rostoucí ceny vepřového masa, a zároveň rušení chovů. Ministři také vyjádřili obavu o nestálost cen zemědělských produktů. Český ministr zemědělství Zdeněk Nekula vyjádřil negativní postoj k omezenému využití zemědělské rezervy. Dle něj by měly mít všechny státy, postižené zvýšeným dovozem některých zemědělských komodit z Ukrajiny, možnost využít prostředky ze zemědělské rezervy.
Dále se projednávala revize dokumentů Evropské iniciativy EU k poklesu množství opylovačů. Tato iniciativa zdůrazňuje roli opylovačů, jako jsou včely, motýli a pestřenky. Důvodem jejich poklesu je podle Evropské komise klimatická změna a používání pesticidů. Česká republika se ztotožňuje s iniciativou a požádala Evropskou komisi o bližší informace, poskytnutí konkrétní studie se závěry cílů iniciativy a vyčíslení nákladů.
„Evropská komise nám musí pomoci nastavit efektivní monitoring opylovačů, aby bylo možné zjistit jejich skutečný aktuální stav a důvody snižování jejich počtu. V České republice už nyní počítáme s výraznou ochranou včel v rámci Národního akčního plánu pro udržitelné používání pesticidů a v našem úsilí budeme spolu se zemědělci i nadále pokračovat,“ řekl ministr Nekula.
Mezi další projednávaná témata spadal návrh nařízení k obnově přírody. Nařízení se soustředí na zastavení úbytku biologické rozmanitosti a přináší kroky k její obnově do roku 2030. V neposlední řadě byli ministři informováni o pokroku v dohodách o volném obchodu, například se zeměmi Mercosuru.
Autorka: Martina Wranová, Euroskop.cz
Zdroj: Rada EU, Ministerstvo zemědělství České republiky, ČT24
Foto: Rada EU
