Evropská unie by měla v roce 2030 produkovat 42,5 procenta celkové spotřeby energie z obnovitelných zdrojů. Shodli se na tom dnes zástupci členských států a Evropského parlamentu, jejichž dohoda zvýšila dosavadní závazek z 32 procent. Závazek se týká Unie jako celku, řada členských zemí včetně Česka má národní cíle výrazně níže. Směrnice o obnovitelných zdrojích je součástí balíku návrhů, které mají přispět k výraznému snížení emisí skleníkových plynů do konce desetiletí.
Aby pravidla začala platit, musí dohodu potvrdit plénum europarlamentu a Rada EU.
Původní návrh Evropské komise počítal se zvýšením podílu solární, větrné či vodní energie na 40 procent, v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu a ve snaze zbavit se fosilních zdrojů dodávaných Moskvou Brusel zvýšil navržený cíl na 45 procent. Část zemí ale prosazovala původní závazek a vyjednavači se nakonec shodli na kompromisní variantě. V roce 2021 se obnovitelné zdroje podílely na celkové spotřebě energie necelými 22 procenty.
„Obnovitelné zdroje jsou klíčem pro dosažení klimatické neutrality a umožní nám v delším horizontu zajistit energetickou suverenitu. Touto dohodou dáváme jistotu investorům a potvrzujeme roli světového lídra ve využívání obnovitelných zdrojů,“ řekla k dnešní dohodě eurokomisařka pro energetiku Kadri Simsonová. Komise již dříve vyčíslila, že přechod k obnovitelným zdrojům si do konce desetiletí vyžádá investice více než sto miliard eur (přes 2,36 bilionu korun). Členské země podle Bruselu budou moci čerpat část peněz z mimořádného fondu obnovy.
Unijní země si na základě dnešní dohody budou muset vybrat, zda do roku 2030 zvýší podíl obnovitelných zdrojů v dopravě na 29 procent, nebo omezí intenzitu skleníkových plynů produkovaných jejich využitím v dopravě o 14,5 procenta. Průmysl by měl zvyšovat podíl obnovitelných zdrojů o 1,6 procenta ročně.
Zásadní diskusi vedly členské státy o možnostech využití jaderné energie prostřednictvím nízkoemisního vodíku, který se vyrábí elektrolýzou z vody za pomoci elektřiny z jádra. Skupina jeho zastánců včetně Francie nebo Česka prosazovala větší podíl nízkoemisního vodíku, odpůrci jako Rakousko či Německo jej chtěli vyloučit úplně. Konečný kompromis hovoří o tom, že v roce 2030 bude muset 42 procent vodíku využívaného v průmyslu pocházet z obnovitelných zdrojů, o pět let později pak tento podíl stoupne na 60 procent. Státy sice budou moci podíl vodíku z jádra zvýšit, ovšem pouze pokud dodrží svůj národní podíl obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie.
Zdroj: ČTK
