Ve čtvrtek 30. března 2023 Evropský parlament projednal stav právního státu v EU. Zaměřil se zejména na každoroční Zprávu o právním státu, jejíž poslední vydání bylo zveřejněno Evropskou komisí v červenci 2022. Kromě obecné debaty europoslanci rovněž diskutovali o stavu právního státu ve třech členských státech ze středomořského prostoru – ve Španělsku, v Řecku a na Maltě.
Na úvod debaty vystoupila místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová, která vyzdvihla význam právního státu mezi společnými hodnotami EU. Připomněla, že Komise do posledního vydání Zprávy o právním státu promítla celou řadu aspektů, jejichž význam Evropský parlament zdůrazňoval. Za nejdůležitější z těchto prvků Jourová označila nové zavedení specifických doporučení adresovaných jednotlivým členským státům. Reakcí na dřívější usnesení Evropského parlamentu je například i větší důraz na oblast veřejnoprávních médií, který je ve Zprávě o právním státu 2022 zřetelný.
Zpráva je vypracovávána za přispění organizací občanské společnosti i relevantních mezinárodních organizací. Místopředsedkyně Evropské komise dodala, že Komise činí i další kroky, jejichž prostřednictvím činí monitorovací proces transparentnějším (např. prodloužené konzultační období). Svoje úvodní vystoupení Jourová zakončila připomenutím, že již probíhají přípravy nadcházejícího čtvrtého vydání Zprávy o právním státu, které mimo jiné vyhodnotí, do jaké míry byla implementována doporučení z roku 2022.
Evropský parlament rozšíření zprávy o doporučení vítá
Usnesení, které ve čtvrtek Evropský parlament schválil (viz zde), změny zavedené ve Zprávě o právním státu vítá a oceňuje skutečnost, že Komise dřívější usnesení Evropského parlamentu tímto způsobem zohlednila. Evropský parlament vnímá pozitivně pozornost, jakou Evropská komise prostřednictvím poslední dosud publikované zprávy zaměřila na oblasti veřejnoprávních médií, transparentnosti vlastnictví sdělovacích prostředků, implementaci rozsudků Evropského soudu pro lidská práva, financování politických stran či národních lidskoprávních institucí.
Zároveň však europoslanci vyjádřili přání, aby analýza v rámci pravidelné zprávy byla rozšířena na kompletní spektrum hodnot EU. Usnesení rovněž, v souladu s linií přítomnou i v dřívějších usneseních Evropského parlamentu, nabádá k tomu, aby monitorovací mechanismus v podobě Zprávy o právním státu byl více provázán se sankčními nástroji, které má EU k dispozici.
Těmi jsou v oblasti právního státu řízení dle čl. 7 Smlouvy o Evropské unii, mechanismus o obecné podmíněnosti (kondicionalitě) na ochranu rozpočtu Unie (který umožňuje odejmout část unijních finančních prostředků státu, který poruší některé z hodnot EU, přičemž tím může poškodit finanční zájmy EU) nebo standardní řízení pro porušení Smluv (tzv. infringementy). Specifická doporučení Evropský parlament navrhuje rozšířit o konkrétní cíle („benchmarks“), které by umožnily přesnější vyhodnocení, do jaké míry byla daná doporučení naplněna.
Znepokojení vyvolává stav svobody a plurality médií či bezpečnosti novinářů
Z hlediska obecného vnímání situace právního státu v EU usnesení poukázalo na znepokojivý vývoj ve více členských zemích zejména v oblasti médií. Obavy europoslanců nejvíce vzbuzují problémy týkající se svobody a plurality sdělovacích prostředků a rovněž bezpečnosti novinářů. Usnesení varuje před tím, že novináři budou nebezpečí vystaveni tak dlouho, dokud nebudou důsledně stíhány případy korupce, o nichž sdělovací prostředky informují. Dle přesvědčení Evropského parlamentu by se specifická doporučení měla rovněž více zaměřit na případy nelegálního používání speciálního softwaru (tzv. spyware) určeného ke sledování novinářů. Problémem, zaznamenaným ve více členských státech, byla rovněž politizace národních soudcovských rad.
„Právní stát je největším příslibem Evropské unie,“ konstatoval v rozpravě europoslanec Lukas Mandl (EPP). S ním souhlasil i Moritz Körner (Renew Europe), podle něhož představuje právní stát základ evropského systému, a proto je důležité, aby členské státy sdílely společné vnímání tohoto principu. Fabienne Kellerová (Renew Europe) považuje právní stát za křehkou oblast. Každoroční zprávu Komise i specifická doporučení vnímá pozitivně. Jiní europoslanci – např, Birgit Sippelová (S&D) – vytknuli doporučením přílišnou obecnost. V rozpravě vystoupil i český poslanec Evropského parlamentu Mikuláš Peksa (Greens/European Free Alliance). Ten konstatoval, že mechanismy na ochranu právního státu by měly do větší míry akcentovat ochranu základních práv. V souvislosti s tím upozornil na aktuální případ maďarského zákona, který výrazným způsobem omezuje práva LGBT menšin.
Zpráva o právním státu podporuje pozitivní změny
Místopředsedkyni Evropské komise Věře Jourové patřilo i závěrečné slovo v debatě v Evropském parlamentu. „Zpráva o právním státu není cílem sama o sobě, nýbrž jde o nástroj, který šíří informovanost, podněcuje diskuzi a ve svém výsledku vede k pozitivním změnám,“ uvedla. I ve světle předcházející rozpravy Jourová konstatovala, že je patrná názorová rozrůzněnost – zatímco podle jedněch Evropská komise prostřednictvím svých mechanismů na ochranu právního státu činí příliš málo, podle druhých činí moc. Co je ovšem podstatné, vždy tak činí v souladu s rámcem, který jí poskytují unijní Smlouvy.
Pod drobnohled europoslanců se dostala situace na poli právního státu ve třech středomořských unijních státech. V případě Řecka byly mezi problematickými oblastmi uváděny nezávislost soudnictví, korupce a též případy sledování novinářů, politických oponentů a dalších osob. Nezávislost soudnictví představuje neuralgický bod též ve Španělsku, a to zejména v souvislosti s dosud nerealizovaným jmenováním členů národní rady soudnictví. Stav právního státu na Maltě vyvolává znepokojení nejvíce ohledně vyšetřování případů korupce a též v souvislosti se soudními řízeními s osobami odpovědnými za vraždu novinářky Daphne Caruany Galiziaové.
Diskuze o situaci právního státu ve Španělsku, v Řecku a na Maltě bude uzavřena během příštího plenárního zasedání Evropského parlamentu, které se bude konat 17.-20. dubna 2023 a během něhož by mělo dojít k přijetí usnesení na toto téma.
Autor: Petr Pospíšil, Úřad vlády
