Stabilizace cen energií, zajištění bezpečnosti dodávek, diverzifikace dodavatelů, snížení spotřeby a navýšení zásob zemního plynu, to jsou dlouhodobé cíle Evropské unie. Jaká je v současnosti spotřeba plynu, jakého objemu dosahují jeho zásoby a kdo plyn do EU a České republiky dováží? To vše se dočtete v dnešním článku.
EVROPSKÁ UNIE
Cílem Evropské unie na trhu se zemním plynem je snížení závislosti na dodávkách ruského plynu a zabezpečení stabilních a dostupných dodávek od jiných států. Za tímto účelem byl v září 2022 odstaven Nord Stream, hlavní exportní trasa ruského plynu do EU. Taktéž je zastaven tranzit ruského plynu přes Polsko. Určitý objem plynu však do Evropské unie prozatím ještě putuje prostřednictvím tranzitu přes Ukrajinu a Turecko. Nicméně i tak se Evropské unii podařilo od zahájení ruské invaze na Ukrajinu výrazně snížit závislost na importu ruského plynu.
V současnosti jsou ruské dodávky nahrazovány plynem z Norska a Alžírska. Zároveň roste spolupráce s dalšími státy, např. s Ázerbájdžánem. Zkapalněnou formu plynu (LNG) pak Evropská unie importuje zejména z USA, Kataru a Nigérie.
Členské státy EU se rovněž dobrovolně zavázaly snižovat poptávku po zemním plynu a ta se posléze mezi srpnem 2022 a lednem 2023 snížila téměř o pětinu. Letos v březnu se ministři pro energetiku shodli na ročním prodloužení tohoto závazku. Detailní informace o poptávce a spotřebě plynu v jednotlivých zemích Evropské unie naleznete zde.
Snahou EU je dále zajistit dostatečné naplnění zásobníků plynu, aby tak členské státy byly připravené jak na následující zimu, tak na potenciální krizové situace. Konkrétně se dohodly, že před zimou naplní své zásobníky z 90 %. K březnu tohoto roku se zatím povedlo plynové zásobníky v Evropské unii naplnit v průměru z 55 %. Jedná se o dvojnásobné množství zásob oproti stejnému měsíci v minulém roce.
Březnová Rada ministrů pro energetiku zároveň přijala obecný přístup k revizi plynárenského balíčku, který určí pravidla pro vnitřní trh se zemním plynem a obnovitelnými zdroji, aby byl umožněn přechod plynárenského odvětví na obnovitelné a nízkouhlíkové plyny. Z jednání s Evropským parlamentem následně vzejde finální podoba balíčku.
ČESKÁ REPUBLIKA
Celkové zásoby plynu v České republice dosahují k 3. dubnu 3,5krát vyššího objemu v porovnání se stejným datem předešlého roku. Česká republika se totiž i jako ostatní státy Evropské unie připravuje na budoucí zimu 2023/2024 a potenciální krizové situace, a posiluje vlastní energetickou bezpečnost. V současnosti jsou tedy tuzemské zásobníky zemního plynu naplněny z poloviny celkové kapacity. Jedná se o nadprůměrné zásoby, zvláště v jarním období.
Česká republika rovněž dodržuje závazek snížení poptávky po plynu. Proto od začátku tohoto roku byla spotřeba plynu přibližně o 15 % nižší oproti minulé topné sezóně. I díky nižší spotřebě plynu jsou zásoby o něco vyšší.
Cena plynu se aktuálně pohybuje okolo 50 EUR za MWh. Válka na Ukrajině a využívání energetických surovin jako nástroje pro vydírání EU ze strany Ruska vedlo v loňském roce k výrazným zvýšením cen energií. Zatímco však mezi začátkem roku 2021 a zářím 2022 cena plynu vzrostla dvanáctkrát a cena elektřiny přibližně desetkrát, v současné době jsou ceny obou komodit dražší oproti začátku roku 2021 přibližně třikrát. Došlo tedy k výrazné stabilizaci cen.
Česká republika si taktéž zajistila alternativní dodavatele plynu a od začátku roku nedotekl do Česka ani kubík plynu z Ruska. Hlavním dodavatel zemního plynu do ČR je aktuálně Norsko. Zkapalněný plyn LNG se poté dováží především z Belgie a Holandska.
Autorka: Martina Wranová, Euroskop.cz
