Evropská unie se v současné době zabývá otázkou, jak co nejefektivněji dokončit dopravní síť, která by propojila velké městské oblasti napříč celým kontinentem. Projekt Transevropské dopravní sítě (TEN-T) má za cíl zajistit plynulý přeshraniční pohyb cestujících a zboží, podpořit hospodářský růst a zvýšit udržitelnost dopravních systémů. Pro Českou republiku je v této souvislosti klíčové zejména rozšíření vysokorychlostních železničních tratí.
| TEN-T představuje celoevropskou síť železnic, silnic, vnitrozemských vodních cest a krátkých námořních tras, které spojují města, přístavy, letiště a dopravní terminály v celé Evropské unii. Vzhledem k tomu, že zajišťuje účinnou a rychlou přepravu zboží a osob i na dlouhé vzdálenosti v rámci kontinentu, má zásadní význam pro fungování vnitřního trhu. |
Po vyhodnocení pokroku v provádění původního nařízení z roku 2013 předložila Komise v roce 2021 návrh revize právního rámce politiky TEN-T s cílem zajistit kvalitnější, udržitelnější a bezpečnější síť spojení. V reakci na ruskou agresi vůči Ukrajině zveřejnila Komise v květnu 2022 upravený návrh, do kterého zahrnula také rozšíření dopravních koridorů na Ukrajinu a do Moldavska.
Jedná se o klíčový návrh pro další budování evropských dopravních spojení, který hraje důležitou roli také při spolufinancování dopravních projektů z prostředků EU, zejména z Nástroje na propojení Evropy (CEF). Současný návrh doplňuje původní hlavní síť obsahující nejdůležitější trasy, která by měla být dokončena do roku 2030, a globální síť, která by měla být dokončena v roce 2050, o rozšířenou hlavní síť s plánovaným dokončením v roce 2040. Ta by měla obsahovat především velké strategické projekty, které nemohou být dokončeny do roku 2030. V otázce rozšiřování TEN-T klade Evropská unie velký důraz na přeshraniční propojení a lepší územní integraci jednotlivých regionů bez přerušení či chybějících spojení. Po prvotním projednávání v Radě EU se členské státy dohodly na pozici k tomuto návrhu koncem minulého roku, přičemž se jednalo o velký úspěch českého předsednictví.
Revizí se minulý týden zabýval také Výbor pro dopravu a cestovní ruch Evropského parlamentu. Europoslanci se shodli na tom, že by se velké projekty dopravní infrastruktury EU měly více zaměřit na udržitelnou dopravu. Zdůraznili, že při kombinované přepravě zboží více druhy dopravy by vždy měla mít přednost železnice či doprava po vodě, zatímco silniční doprava by měla být vyhrazena pouze pro počáteční nebo konečné úseky cesty. Členové výboru se také shodli, že je nutné zamezit zpožděním při realizaci TEN-T, kvůli kterým Evropa začíná zaostávat za svými mezinárodními konkurenty. V souvislosti s ruskou agresí vůči Ukrajině výbor podpořil omezení projektů dopravní infrastruktury s Ruskem a Běloruskem a posílení partnerství s Ukrajinou a Moldavskem. Poslanci také chtějí, aby členské státy vyloučily podniky ze zemí mimo EU, které Evropská komise považuje za bezpečnostní riziko, z účasti na velkých dopravních projektech. Výbor pak jednomyslně podpořil rozhodnutí zahájit jednání s členskými státy o konečné podobě návrhu.
Autorka: Kristina Hubáčková, Euroskop.cz
Foto: Unsplash
