V pátek 28. dubna proběhl kulatý stůl Národního konventu o EU, věnující se tématu reakce na americký zákon o snížení inflace. Debata se uskutečnila od 9:00 v prostorách Lichtenštejnského paláce a prostřednictvím online platformy Webex Teams. Diskuze se zúčastnili zástupci státní správy, obou komor parlamentu, hospodářské, akademické a sociální sféry, společně s odborovými svazy, zástupci evropských institucí a vybranými novináři. Odborným garantem tohoto stolu byl Institut pro evropskou politiku EUROPEUM.
Debata Národního konventu o EU se zaměřila na tři diskuzní otázky:
- Jaké dopady může mít IRA na transatlantické vztahy a volný obchod obecně a jakým způsobem by se EU měla snažit tyto vztahy aktivně formovat?
- Jak může EU zajistit konkurenceschopnost a posílit produktivitu svého průmyslu do budoucna a podpořit rozvoj zelených technologií vyráběných v EU?
- Jak se změny dotknou přímo ČR a jak by měla ČR v rámci EU postupovat, aby nezůstala v “zeleném závodě” pozadu? Na které konkrétní klimaticky neutrální (net-zero) sektory průmyslu by se měla ČR zaměřit?
Iva Kopečná, zastupující Odbor koordinace evropských politik Úřadu vlády ČR, uvedla, že obecně je pro transatlantickou relaci třeba najít vhodný a dlouhodobě fungující „modus operandi,“ který zajistí, že se obě strany nebudou nadále negativně překvapovat, ale naopak nastaví otevřenou komunikaci a vzájemnou oboustranně přínosnou spolupráci. Za garanta představila podkladový dokument Tereza Novotná, společně s Kateřinou Davidovou. Novotná uvedla, že Česká republika se nachází v poměrně zranitelné pozici, protože v odvětvích čistých technologií prozatím nemá vybudovanou silnou pozici v rámci EU a zároveň je značná část české ekonomiky navázaná na odvětví, která budou zelenou transformací a „zeleným závodem“ s USA a Čínou silně ovlivněna (např. automobilový průmysl). Se svým stanoviskem pokračoval Martin Hronza, ředitel Odboru ekonomických analýz na Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR, který řekl, že Česká republika si je vědoma toho, že dopady IRA se dotknou řady sektorů, nejde jen o baterie a výrobu elektrických vozidel, ale i o vodík nebo ocelářský průmysl a dlouhodobé investice do odvětví, která je nutné dekarbonizovat. Alena Mastantuono, stálá delegátka při EUROCHAMBRES, ve svém stanovisku uvedla, že k posílení konkurenceschopnosti v rámci zelené tranzice Evropa potřebuje jednoduchost při přidělování podpory, příznivé regulatorní prostředí, podporu investic a dostupnost financování, rozvoj inovací, výzkumu a vývoje, dostupnou a levnou energii a strategickou obchodní politiku. Craig Rychel, zastupující Velvyslanectví USA v ČR, ve svém stanovisku zdůraznil, že Spojené státy jsou odhodláni spolupracovat s EU na podpoře jejích plánů energetické nezávislosti a přechodu na zelenou energii. Poslední stanovisko představil Jaromír Antal, ředitel Centra evropských studií Vysoké školy ekonomické v Praze. Uvedl, že Česko by v kontextu „zeleného závodu“ mělo hledat průniky s jinými státy Evropské unie a snažit se o dlouhodobé a společné evropské řešení. To by mělo stavět na takové reakci, která nepodkope fungování vnitřního trhu, ale podpoří konkurenceschopnost EU jako celku.
Celé znění podkladového materiálu a další články k tomuto tématu naleznete na webových stránkách Národního konventu o EU.
Autorka: Kristýna Bartáková, Národní konvent o EU
