Evropská komise plánuje kvůli válce na Ukrajině podpořit výrobu munice v členských zemích Evropské unie částkou 500 milionů eur (11,8 miliardy korun) ze společných fondů. Počítá s tím plán, který dnes představil eurokomisař pro vnitřní trh Thierry Breton. Stejně vysokou částku by podle představ Bruselu měly do navyšování zbrojní produkce vložit členské země. Investice by měly primárně sloužit k naplnění slibu, kterým se evropský blok zavázal dodat Kyjevu do příštího jara milion kusů dělostřelecké munice. Rozhodnutí podpořit ukrajinskou armádu společnými nákupy munice v objemu jedné miliardy eur dnes schválili velvyslanci zemí EU, uvedlo švédské předsednictví.
Unie v rámci svého závazku v březnu vyčlenila miliardu eur na kompenzace pro státy, které pošlou Ukrajině munici z vlastních skladů. Druhá miliarda má být určena na společné nákupy munice. Na nich se členské státy EU dohodly dnes, detaily dohody ale nebyly bezprostředně zřejmé, podotkla agentura Reuters. Velvyslanci zemí EU schválili plán podpory ukrajinské armády vynaložením miliardy eur z fondu nazvaného Evropský mírový nástroj (EPF) na společný nákup munice, uvedlo švédské předsednictví bez dalších detailů.
Bretonův plán je třetím pilířem, který má urychlit nedostačující výrobu munice v Evropě. „Co se týče obrany, náš průmysl musí nyní přejít do režimu válečné ekonomiky,“ prohlásil Breton, který v minulých týdnech jednal o posílení obranné výroby v řadě členských zemí včetně Česka. Navržené investice podle něj budou stačit k tomu, aby se v Evropě vyrábělo ročně milion kusů raketových střel, dělostřeleckých granátů a další munice. Aby nařízení začalo platit, musí je nejprve schválit členské státy a Evropský parlament. Komise počítá s tím, že by se tak v rámci zrychlených procedur mohlo stát ještě před letními prázdninami.
Navýšení výroby má pomoci k doplnění tenčících se zásob, ale zejména k další podpoře Ukrajiny, která plánuje dobýt zpět území okupovaná Ruskem. Podstatná část navrženého balíku má podle Bretona posloužit k podpoře výroby munice ve zbrojovkách, od nichž ji budou země pořizovat v rámci zmíněných společných nákupů.
Peníze mají podpořit jak modernizaci a navyšování výroby v dosavadních závodech, tak vznik úplně nových výrobních kapacit. Země z nich budou moci financovat i modernizaci zastaralé munice či přeškolování zaměstnanců.
Podle předsedkyně Komise Ursuly von der Leyeno by půl miliardy z unijních fondů měly stejně vysokou celkovou částkou doplnit členské státy. „Toto je kritická součást evropské strategické kapacity k obraně vlastních zájmů a hodnot, která má pomoci udržet mír na kontinentu,“ řekla dnes k návrhům von der Leyenová, podle níž Ukrajina potřebuje dodávky munice co nejrychleji.
Unijní státy před loňským vpádem ruských vojsk na Ukrajinu dlouhodobě vydávaly na obranu menší část svých rozpočtů než jejich klíčový partner USA. V důsledku toho nyní evropské zbrojovky nevyrábí dostatek zbraní a munice, což se nyní snaží EU změnit. Řada zemí se chystá na obranu v příštích letech vynakládat výrazně více peněz.
Plán podpory Kyjeva společnými nákupy munice schválily dnes členské státy bloku po odkladech způsobených diskusí o podrobnostech. Zatímco většina zemí prosazovala, aby mohla být munice v zájmu urychlení dodávek Kyjevu pořizována od výrobců z celého světa, Francie chtěla tuto možnost omezit pouze na evropské firmy. Země EU přitom zdůrazňují potřebu po zvýšení tempa dodávek, neboť Ukrajina zatím ze slíbeného milionu kusů za rok dostala řádově desítky tisíc.
Zdroj: ČTK, Evropská komise
